Překvapivé závěry z ruských opozičních novin: Samozřejmě jde o Ukrajinu a Putina

„Krize byla dárek Kremlu. Kdyby se prezident Obama místo protiruských sankcí, rozmísťování tanků v Pobaltí a srovnávání Ruska s ebolou omezil na to natřít plot Bílého domu v barvách ukrajinské vlajky a ve Washingtonu by zorganizoval prodej karikatur Putina, poškodil by tím ruského lídra mnohem víc," píše Kašin.

Podle jeho názoru se Rusko dostalo do situace, kdy řeší - jako jiné země před ním - svoje domácí problémy pomocí vnější agrese. Bez ukrajinské krize i protiruských sankcí by se země ocitla v ekonomické recesi, ve které by dnešní ruské vedení nemělo dostatečný politický kapitál. Ekonomická stagnace Ruska začala už v roce 2013 a její příčiny byly především domácí – vyčerpání dosavadního ekonomického modelu, přičemž situaci zhoršil stav ekonomiky EU, která tvořila 50 % obratu vnějšího obchodu. Makroekonomické prognózy z konce roku 2013 ukazovaly na pokračování stagnace či dokonce přechod do recese.

Problém by tu byl i bez ukrajinské krize. Ruské vedení přitom bylo od roku 2011 nervózní kvůli nepokojům v Moskvě, které sice zvládlo, ale na klidu to nepřidalo, tvrdí Kašin. Před sebou mělo dva či tři roky dlouhou stagnaci nebo recesi, která by mohla mít své politické důsledky.

„Úspěšné připojení teritoria a vojenská podpora krajanů za hranicemi země mají význam pro posílení současné státnosti Ruska. Krajně slabá ruská postkomunistická identita byla posílena, velmi nebezpečný etnický nacionalismus byl zdiskreditován, rozvinul se státní nacionalismus," shrnuje Kašin konsolidační efekty ukrajinské krize na Rusko.

Současná politika Západu tak vychází ze špatného chápání situace, která nastala. Představy, že Západ zruší sankce za „dobré chování“ a bude klást Kremlu podmínky, vůbec neodpovídá záměrům Kremlu. Na druhou stranu, Kreml nyní není zvlášť zainteresován v prohloubení krize, v dalším prohloubení válečných akcí na východě Ukrajiny, ani v další sérii sankcí. Nová vlna sankcí není pro Rusko nebezpečná, ale nikdo si ji nepřeje. Krize ale svůj účel už splnila.

Rusko má dnes naopak zájem ve zmrazení konfliktu, čehož se snaží dosáhnout podporou stabilní vojensko-civilní administrativy v „lidových republikách“. Bez toho se území stane zdrojem velkých problémů.

„Nicméně význam Ukrajiny a východní Evropy se pro Rusko postupně v blízké budoucnosti bude snižovat. Výsledkem krize se stalo poddolování vztahů s EU a směřování do Asie, postupné formování aliance s Čínou a rostoucí zainteresovanost v asijské politice. Pro Rusko je nyní nejdůležitější otázkou to, jak uniknout přílišné závislosti na Číně a zachovat si svobodný prostor k politickému manévrování v asijské politice. To je mnohem důležitější než vliv na Ukrajinu a vojensko-politická situace ve východní Evropě. Proto jsou ruské úřady nyní zainteresovány ve stabilizaci vztahů s USA a ukončení ukrajinské krize," shrnuje současnou situaci Ruska Kašin.

Zdroj:

List Vedomosti.ru publikoval také v pátek 21. listopadu jinou stať od bývalého ruského ministra financí a Putinova spojence Alexeje Kudrina. Putin Kudrina dodnes považuje za svého nejlepšího ministra financí, ale jejich cesty se rozešly poté, co Kudrin zásadně nesouhlasil s ekonomicky náročnou modernizací ruských ozbrojených sil, kterou Putin po roce 2012 prosadil.

Kudrin konstatuje ve svém textu, že Rusko bude žít v kontextu sankcí dlouhou dobu, nejspíše celé roky, a je třeba na nově vzniklou situaci správně reagovat ekonomicky i politicky. Podle něj dává ruská vláda nyní přednost rychlým receptům na kompenzaci sankcí na úkor skutečných reforem, což je podle jeho názoru „lživá cesta“.

Protiruské sankce už přinesly svoje plody v podobě oslabení rublu, což spolu s pádem cen ropy představuje pro ruskou ekonomiku v daný moment problém. Dá se předpokládat, že dojde i k dopadům na celoroční HDP Ruska za rok 2015, jak se Kudrin domnívá. „Obnovit předchozí možnosti v oblasti vnějších investic a důvěry k rublu se podaří až v důsledku 7 až 10 let růstu ekonomiky. Rubl se nestane rezervní valutou a nebude ani regionálním platidlem v nejbližších dvaceti letech," shrnuje situaci.

Ruská ekonomika je nyní v přechodném stadiu: Došlo ke snížení spotřeby, lidé víc myslí na horší časy a méně důvěřují ekonomice i národní měně. Snižují se investice, snižuje se rozvoj podnikatelských projektů a domácí poptávka padla z 6,9 % na 1,3 %. Nejde ale podle něj o tragédii, ale o novou výzvu, kterou je nutné dobře využít a vést přitom pokud možno otevřený dialog mezi vládou a společností i byznysem.

Rusko podle Kudrina i přes některé dílčí pozitivní výsledky představuje ve světovém měřítku šampiona neefektivnosti. To se týká obecně institucionálního rámce, který by se měl výrazně zlepšit jako odpověď na novou ekonomickou situaci. Rychlé recepty a představa státního regulování ekonomiky v režimu „ručního řízení“ jsou chybná cesta. „Když ropné společnosti žádají o pomoc při ceně 80 dolarů za barel, jde o anomálii.“ Lze předpokládat, že situace bude trvat několik let a že by se společnosti měly přeorientovat na další byznys. Současná finanční pomoc vydrží na půl roku, a co bude potom?

Důvěra samotných ruských občanů v ruskou ekonomiku se dnes velmi snížila a je nutné pracovat na tom, aby byla obnovena. Zdrojem jakýchkoliv investic v zemi jsou dle Kudrina úspory obyvatelstva a podniků. Zahraniční investice jsou doplňkem. Důvěra ale nemůže být bez srozumitelných pravidel, která je nutné definovat a trvat na jejich dodržování. Problémy Ruska souvisí se slabou úrovní státních a politických institucí. Podle Kudrinova názoru bez společenského dialogu na otevřené bázi není možné dosáhnout efektivní ekonomiky.

Současná silná podpora prezidenta Putina stojí na vnější politice a v oblasti ekonomiky na štědrých výplatách ze sociálního systému, které ale, jak Kudrin upozorňuje, nebude možné dlouhodobě udržet. „Pokud se Putin bude opírat o populistické přístupy, země bude dál slábnout," varuje. Konzervativismus v podobě důrazu na tradice a národní identitu by neměl popírat pozitivní příklady ze Západu a stáčet zemi na cestu neefektivní politiky, která zamezuje jejímu rozvoji.

„Vždycky je tu přání mít jednoduchý recept – pět kroků, které by podstatně změnily situaci. Jednoduché recepty neexistují. K tomu, aby se provedly systémové proměny, je potřeba začít se zvýšením důvěry mezi státem a společností. Efekt snížení důvěry v Rusko ve světě přinese více škod než samotné sankce. Pokud nebude důvěra uvnitř země - mezi vládou a společností a mezi vládou a byznysem - škody se stanou neúnosnými," zakončuje svoji stať Kudrin.

K tomu mají přispět některé konkrétní kroky, jako je zamezení zbrklého zvyšování daní, některé deregulace, zaručení rovných práv u voleb, důchodová politika, ale také přestavba orgánů vymáhání práva směrem k větší transparentnosti a řada dalších kroků. Jak Kudrin uzavírá, „Rusko nyní nepotřebuje konkrétní kroky, ale promyšlený program rozvoje ekonomiky v podmínkách sankcí“, a mělo by ho dostat co nejdřív, protože čas pracuje proti němu.

Zdroj: