Piskorski před rokem působil na Krymu jako člen mezinárodního týmu pozorovatelů, kteří dohlíželi na referendum, kde si obyvatelé poloostrova odhlasovali připojení k Rusku. „Polským novinářům a politikům moje pouhá přítomnost na Krymu stačila k tomu, aby mě dehonestovali. Prakticky přes noc jsem se stal nepřítelem země číslo jedna. A to jenom proto, že jsem viděl na vlastní oči vše, co se na Krymu děje,“ postěžoval si Piskorski v rozhovoru s ruskou tiskovou agenturou RIA Novosti. Podle jeho názoru obyvatelé Krymu jen využili svého práva na sebeurčení, které americký prezident Woodrow Wilson formuloval před téměř sto lety.

„Obyvatelé Krymu tak navíc učinili v situaci, kdy ukrajinský stát přestal plnit své základní závazky vůči svým občanům. Začal s nimi zacházet jako s nepřítelem,“ doplnil polský politolog. V návaznosti na to uvedl Piskorski, že sankce uvalené proti Rusku považuje za škodlivé pro hospodářské zájmy Ruska, ale i Evropské unie. „Jenom za loňský rok přijdou evropské zemědělce asi na sedm miliard eur. Čím blíže leží daná země k Rusku, tím větší ztráty zemědělcům vznikly,“ zmínil Piskorski. V samotném Polsku zemědělská produkce v důsledku sankcí prudce poklesla, což vyvolalo masové protesty domácích výrobců.