V červnu bylo na popud afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního uzavřeno krátké příměří u příležitosti muslimského svátku. Během tohoto příměří se ukázalo, jak moc si všechny strany v Afghánistánu přejí konflikt ukončit. V červenci pak zřejmě vláda USA začala jednat s hnutím Tálibán o zahájení mírových rozhovorů. Podle zdrojů z Tálibánu se mluvilo i o dalším příměří v srpnu.
Fotogalerie: - Tváře Krymu
Jste zatím spokojeni s prací 2. vlády Andreje Babiše? (hlasování od 7.8.2018)Anketa
Americká vláda jednání zatím nepotvrdila. Pouze ministerstvo zahraničí potvrdilo, že Alice Wellsová, výše postavená činitelka pro Afghánistán, byla minulý týden v Dauhá v Kataru. Oficiálně aby pochválila tamější vládu za její přínos pro mírový proces v Afghánistánu. Nicméně je známo, že Tálibán má v Kataru své politické zástupce. V pondělí mluvčí ministerstva zahraničí USA řekla toto: „Z našeho pohledu, pokud je možné uzavřít příměří na pár dní, je možné uzavřít i jedno déle trvající, což dává afghánským lidem naději.“
Tálibán byl sdílnější. Podle něj bylo setkání velmi pozitivním signálem, nicméně odmítl je nazývat mírovými rozhovory. Podle jednoho člena vedení hnutí se obě strany dohodly na dalším brzkém setkání a řešení situace dialogem.
Ale každá strana na jednáních něco tratí. Podle Washington Postu Američané až donedávna trvali na tom, že veškerá jednání musí jít skrz afghánskou vládu. Že jsou nyní ochotni jednat bez ní prý prozrazuje, jak moc jim na stažení z Afghánistánu záleží. Afghánská vláda pod vedením prezidenta Ašrafa Ghaního se snažila o dialog už od roku 2015, ale bez úspěchu. Že nyní není zastoupena na mírových jednáních podkopává její Tálibánem již dlouho zpochybňovanou legitimitu.
Fotogalerie: - Proti NATO
A ani pro Tálibán nejsou mírové rozhovory bez rizika. Podle bývalého člena Tálibánu a politického analytika Waheeda Mozdaha je vedení Tálibánu v rozporu se svými řadovými členy. Pro ty by bylo prý těžké se smířit s existencí demokratické vlády v Kábulu, podporované USA. „Pokud Tálibán uzná současnou vládu a systém, většina bojovníků to nepřijme,“ vyjádřil se a dodal: „Půjdou a přidají se k Islámskému státu.“
Podle amerického serveru Vox je motivace Tálibánu nejasná a podezřelá. Tálibán prý totiž v Afghánistánu vyhrává. Získává území a afghánská armáda se stahuje hlavně do měst a nechává Tálibán postupně ovládnout venkov. „Tálibán může tuto válku protahovat donekonečna,“ myslí si Bill Roggio z think-tanku Foundation for the Defense of Democracies.
Důvod, proč Tálibán chce uzavřít mír, může být zcela prostý, a to že chce dosáhnout svého dlouhodobého cíle – odchodu cizích vojsk. Dále také, že chce své činitele dostat ze seznamů, které jim zapovídají cestování po světě. Alespoň tak to vidí Courtney Cooperová, která se zabývala Afghánistánem v Národní bezpečnostní radě USA.
Dalším důvodem může být to, že se Tálibán možná změnil. Omezil svá největší zvěrstva a červnové příměří nebylo ze strany Tálibánu porušeno, což dokazuje, že hnutí má nad svými členy podstatnou kontrolu. Anonymní člen hnutí televizi NBC řekl, že se Tálibán poučil a přikládá větší význam diplomacii a rozhodně nehodlá v budoucnu poskytovat útočiště zahraničním extremistům. Další z nich řekl, že momentálně se z ciziny snaží získat finance radši než bojovníky. Ale je také možné, že chce jenom od USA získat ústupky, jako je stažení se z jistých území nebo propuštění svých vězňů z věznice Guantánamo.
Fotogalerie: - Dny NATO
V Čechách se v mezičase vede debata o další participaci na misích NATO, vybuzená smrtí tří českých vojáků. Novinář a bývalý poradce premiéra Nečase Matyáš Zrno se na Twitteru k celému problému vyjádřil: „Každá smrt našich mužů vyvolá otázky po smyslu mise v Af. Oprávněně. 17 let, triliony USD a tisíce mrtvých, k tomu heroin. Konec v nedohlednu. Lhal bych, kdybych nepřiznal, že mě (a skoro každého) nepřepadaly pochybnosti. Ale odejít? To šlo v 19. stol. Ne v propojeném světě dneška.“
Každá smrt našich mužů vyvolá otázky po smyslu mise v Af. Oprávněně.17 let, trilióny USD a tisíce mrtvých, k tomu heroin. Konec v nedohlednu. Lhal bych, kdybych nepřiznal, že mě (a skoro každého) nepřepadaly pochybnosti. Ale odejít? To šlo v 19. stol. Ne v propojeném světě dneška
— Matyas Zrno (@MatyasZrno) 5. srpna 2018
Matyáš Zrno byl v letech 2010–2011 šéfem civilní části českého Provinčního rekonstrukčního týmu, který pomáhal obnovit afghánskou provincii Lógar. O Afghánistánu promluvil na webu Seznam Zprávy. „My jsme tam ale pro to, že je to mise i Severoatlantické aliance a my jsme jejím členem. Jednotlivé státy to dělají s různým smyslem nasazení,“ řekl úvodem Zrno a upřesnil, že na zemi naší velikosti je naše nasazení velké. „Děláme to také proto, že někdy až překvapivě si naše politické reprezentace bez nějaké velké výjimky uvědomují naši zodpovědnost na vývoj i v této části světa a vycházíme vstříc našemu hlavnímu spojenci, kterým jsou Spojené státy, což je dobře,“ uvedl.
„Je hlavní se zamyslet, zda to děláme správně. Stabilní Afghánistán je v zájmu celého civilizovaného světa, když byl nestabilní, viděli jsme už, co se stalo, tábory al-Káidy, Bin Ládin jako čestný host hnutí Tálibán. V zemi byly před příchodem spojeneckých vojsk také tábory, kde se cvičili teroristé, kteří následně zaútočili 11. září 2001 na USA,“ zdůraznil novinář.
Článek o rozhovoru s Matyášem Zrnem ZDE
František Šulc, bývalý poradce ministra obrany a bezpečnostní analytik, se také k věci vyjadřoval na DVTV v rozhovoru s Danielou Drtinovou. Myslí si, že přítomnost českých vojáků v Afghánistánu smysl má. Zároveň má za to, že řešení konfliktu bude politické a připomněl situaci Severního Irska. Dal rovnítko mezi zvýšenou migraci a nestabilitu v Afghánistánu způsobenou stažením vojsk. Tvrdí, že armáda je nástrojem zahraniční politiky a měli bychom jako součást EU a NATO mít v této zemi nějaké strategické zájmy. Názory komunistů a okamurovců považuje za scestné a špatné, nicméně legitimní. Jednání s Tálibánem je prý sňatek z rozumu, protože do oblasti přichází Islámský stát.
Rozhovor s Františkem Šulcem ZDE
K českým vojákům se vyjádřil také podplukovník generálního štábu Otakar Foltýn. Ten odsoudil české „internetové válečníky“ nadávající českým vojákům. „Kamarádka mi píše, že i když ví, že u žen nemám rád neženské chování, tak by ‚hrdinům‘ internetu plivajícím na padlé české vojáky dala z fleku přes držku. Takže Markétko, nemusíš se bát, takové gesto by v zastoupení přítelkyň a matek těch padlých kluků bylo nanejvýš ženským způsobem vyjádření opovržení lidskou špínou!“ svěřil se na Facebooku.
Ohlasy na jeho post byly vesměs pozitivní. Hana Zelená považuje většinu plivačů za falešné účty. „Obhlídla jsem to a odhaduji že na 10–20 falešných profilů s modely v Burberry košilích, žábami v hrnku nebo s čoklem v profilovce připadá jeden umaštěný rusofil, který se poslední roky na vlastní profil nestihl přelogovat. Pokud ho teda vůbec má,“ píše. Další diskutující píše, že by se ke zmíněné Markétě klidně přidala.
Článek listu Washinton Post ZDE:
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
