Zeman podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka přijal Sykovou proto, aby od ní slyšel stanovisko „k nedávné události, která byla zevrubně probírána v médiích“, a nevycházel pouze z mediálních zpráv.
Kauzu experimentální léčby kmenovými buňkami odstartovala reportáž České televize. Podle ní spolupracovníci Sykové, která byla dlouholetou šéfkou ústavu, brali od některých pacientů se smrtelnou amyotrofickou laterální sklerózou za experimentální léčbu kmenovými buňkami 150 000 korun. Účast v klinické studii přitom má být ze zákona bezplatná. Syková se kvůli tomu vzdala řady funkcí včetně vedení ústavu, trvá ale na tom, že nic nezákonného neudělala. V ústavu dále pracuje ve výzkumu v oddělení neurověd.
Syková ČTK dnes řekla, že Zeman má k její práci a k úspěchům velmi pozitivní vztah. „Myslím, že to byl velmi přátelský rozhovor, ve kterém mi vyjádřil jako osobě podporu. Také mi doporučil, abych se právně bránila proti některým nespravedlivým nařčením,“ dodala. Jakou právní cestu měl prezident na mysli, nechtěla Syková více komentovat. Dodala, že právní obhajoba je možností, nad kterou společně se svými právníky uvažuje.
Fakultní nemocnice v Motole, jejíž lékaři na léčbě spolupracovali, v červenci uvedla, že podle interního šetření lékaři předpisy neporušili. Neurolog Martin Bojar však po mediální kauze kolem výzkumu kmenových buněk na vlastní žádost požádal o ukončení zaměstnaneckého poměru v nemocnici.
Ing. Miloš Zeman
Interní šetření nicméně respektovalo odlišné stanovisko etické komise Univerzity Karlovy. Komise v červnu uvedla, že tým Sykové porušil etiku a informace o významu a účinnosti aplikace kmenových buněk byly ze strany členů týmu podávány ne vždy přiměřeným způsobem.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
