Když před šesti lety začala občanská válka v Sýrii, málokdo počítal s tím, že se vyvine tak, jak se to nakonec stalo. Syrský prezident Asad se postavil proti vlastním lidem, přičemž proti nim neváhal použít ani chemické zbraně. Pokud tedy Trumpovo nařízení raketového úderu v Sýrii znamená začátek konce Asadova působení v úřadu, je to podle Hilšera dobrá zpráva především pro samotné Syřany.
Dobrá zpráva by to byla i pro Evropu, která se na jedné straně potýká s uprchlickou krizí a na straně druhé ji podle prezidentského kandidáta trápí svědomí, protože sama k řešení konfliktu nijak významně nepřispěla. Trumpův rozkaz k úderu tak trochu ulehčuje evropskému svědomí.
„Nelze však podléhat naivnímu optimismu. Je nutné ptát se, co bude dál? Útok armády Spojených států by neměl být jen další ‚trumpovštinou‘, jakýmsi náhlým nekontrolovaným pohnutím mysli prezidenta USA, v němž populisticky ukáže svaly, aby získal politické body. Takový přístup by mezinárodní napětí mohl jen eskalovat,“ varoval prezidentský kandidát.
Pokud však Trump nemá nějaký dlouhodobější plán a jen ukázal svaly, máme tu problém. Pokud prezident USA vydal jednorázový příkaz a dál neplánuje nic a pokud EU zůstane dál značně nečinná, posílí se nejistota na mezinárodní scéně.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
