Ničím výjimečný život kluka z vesnice, který udělal celkem slušnou kariéru jako elektrikář v Dřevařských závodech v Uherském Brodě, prý nabral sestupnou tendenci poté, co firma zkolabovala a on o zaměstnání, na které prý byl neobyčejně hrdý, přišel.

Do podniku nastoupil na počátku sedmdesátých let, brzy se oženil a zplodil syna a postavil si dům. Ve firmě prý měl jako elektrikář, který si dodělal řadu certifikátů, nezastupitelné postavení a rád prý svou pozici a kvalifikaci dával na odiv. Navíc spravoval veškerou firemní elektroniku. Z této pozice podle svědků mimo jiné vyplývalo, že odmítal dělat jakoukoliv „podřadnou“ práci. Právě to prý mohlo být důvodem, proč později po krachu zaměstnavatele už nikdy žádnou pořádnou práci nesehnal.

Kromě toho prý dokázal velmi rázně a příkře projevit svůj názor i před nadřízenými. Vážný konflikt však prý neměl nikdy s nikým. Neměl rád komunisty a po roce 1990 prý začal nadšeně využívat možností nové doby. Začal se prý zajímat o kurzy akcií a finanční trhy, a kromě toho si prý jako jeden z prvních pořídil video, na kterém sledoval s oblibou zejména akční snímky. Idyla skončila v devadesátých letech s krachem zaměstnavatele. V téže době přišla o práci i jeho manželka.