Přibližování amerických vojáků blíže ruským hranicím. Následky? Landovský v ČT promluvil

11.08.2020 22:32

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo se dnes sešel v Plzni se svým českým protějškem Tomášem Petříčkem (ČSSD). Probírali spolu bezpečnost v Evropě, a to v době, kdy prezident USA přesouvá americké vojáky po Evropě. Posiluje jednotky v Polsku a oslabuje vojenskou přítomnost v Německu. O tom, jak bude reagovat Rusko, k jehož hranicím se armády přibližují, hovořil v pořadu Interview na ČT24 velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský (ČSSD).

Přibližování amerických vojáků blíže ruským hranicím. Následky? Landovský v ČT promluvil
Foto: ČSSD
Popisek: Jakub Landovský
reklama

Landovský podle svých slov poznal váhu České republiky v Severoatlantické alianci: „Nacházíme se někde ve středu, Česko by se nemělo podceňovat,“ odvětil na otázku, zda se vedle svých francouzských a amerických kolegů necítí odstrčený. „Je samozřejmě důležité poslouchat, co říkají velmoci a spojenci v našem regionu. Česká republika byla vždy zaměřena na východ, ale nyní je potřeba zaměřit pozornost i ke svým jižním spojencům,“ podotkl, že čím dál aktuálnější jsou v alianci jižní témata týkající se terorismu a dění v Sýrii a v Libyi.

A přesunul se k tématům, jež se vážou k návštěvě ministra zahraničí USA. Americký prezident Donald Trump chce z Německa stáhnout zhruba třetinu z 3,5 tisíc amerických vojáků. Toto rozhodnutí se podle Landovského již dlouhou dobu připravovalo: „Je třeba říct, že změna postoje a rozmíštění spojeneckých vojáků probíhá, co je aliance aliancí,“ zdůraznil. S tím, že značná část z 12 tisíc amerických vojáků, které plánuje Trump přemístit, zůstává v Evropě a není až tak podstatné kde.

Přesouvání vojáků rozdělil na dva proudy. Jedním je jejich přesouvání do Belgie a Itálie, což akcentuje jižní strategický směr aliance.

Druhým proudem je přesun vojáků směrem na východ, do Polska, Rumunska a Bulharska, který ponese podle něj určitý „politický náboj“, kvůli postoji Ruska k tomuto přesunu. „Jedná se však o drobné navýšení. Je to pod rozlišovací schopnost ruského strategického myšlení,“ podotkl.

Je to, podle něj, jistý signál: „Je to ta rovina, kterou Spojené státy tlumočí ústy svého prezidenta, a to je rovina obranných výdajů. To, že se stěhují vojáci z Německa, nese bohužel i tento silný signál, že otázka obranných výdajů zůstává v centru americké zahraniční politiky,“ pokračoval velvyslanec ČR při NATO.

Fotogalerie: - Den nezávislosti

Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...
Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...
Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...
Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...
Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...
Prezident Miloš Zeman navšívil recepci u příležito...

Není to vydírání, když Trump tvrdí, že jde o dočasné opatření, které by mělo platit do doby, než Berlín začne dávat víc peněz na obranu? „Vydírání to není, protože ten závazek nám nikdo nevnutil, sami jsme si ho odsouhlasili, Německo samo slíbilo 2 procenta HDP na obranu. Polsko bylo v plnění závazku zodpovědnější, proto přišel tento krok,“ řekl Landovský.

Aliance nám prý dává v bezpečnosti takové záruky, že cena této pojistky, je rozumnou cenou za naši bezpečnost. „Celá aliance je v podstatě o americké záruce pro bezpečnost v Evropě,“ zdůraznil dále Landovský.

Nekoukají se v Bruselu na Landovského skrz prsty, když ani Česko neplní závazek výdajů 2 procent HDP na obranu? „Tak, cítíte to tak, že v určitých chvílích by člověk nemusel nejhlasitěji mluvit. Naopak Česká republika má ale dobré jméno, co se týká příspěvků třeba do Afghánistánu. Účastníme se poměrně masivně přítomnosti v Pobaltí, přispíváme dobře i do mise v Iráku,“ připomněl.

A nejdůležitejší oblast, kde Česká republika dělá poměrně dost, a co Landovský očekává, že se dostane na přetřes při debatách s ministrem Pompeem, je oblast kybernetické bezpečnosti.

Teď, když se česká ekonomika výrazně propadla, jsou 2 procenta HDP do obrany do roku 2024 passé? Podle Landovského naopak: „Když si představíte rozpočet obrany, výši mandatorních výdajů a že většinu peněz tvoří platy lidí, kteří se věnují chodu armády, a ekonomická situace výrazně poklesne, tak náš procentní podíl paradoxně poroste,“ konstatoval.

Není to však pouze o hře s čísly: „Česká republika i po dvaceti letech stále používá ruské systémy. Je třeba investovat do modernizace armády. Pokud udržíme tempo investic v rozumné míře, pokud nedokážeme stlačovat mandatorní výdaje a pokud ekonomika poklesne, tak se k tomu cíli 2 procent HDP posuneme rychleji,“ zopakoval Landovský závěrem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: nab
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rakovina společnosti. Dobrovolnice o tom, když necháme někoho padnout na naprosté dno

21:38 Rakovina společnosti. Dobrovolnice o tom, když necháme někoho padnout na naprosté dno

ROZHOVOR „Rok se díváme na šťourání lidem v nose a píchání injekcí, pokud možno v největším detailu,…