Přijde revoluce? Hana Lipovská o ekonomice, dluzích a tisku peněz ve velkém. Je to zlé

15.08.2020 9:25

Hana Lipovská, ekonomka a členka Rady ČT, má za to, že naším problémem není koronavirus, ale to, že jsme lhali. Prakticky celý svět lhal. A teď za to ponese následky.

Přijde revoluce? Hana Lipovská o ekonomice, dluzích a tisku peněz ve velkém. Je to zlé
Foto: Facebook
Popisek: Hana Lipovská

Ekonomka Hana Lipovská, členka Rady ČT, v rozhovoru pro server Kupředu do minulosti prozradila, že již delší čas všichni věděli, že česká ekonomika se dostane do problémů, ale nikdo nechtěl nahlas říct, že král je nahý. Naplno to ukázala až koronavirová krize. Lipovská se teď obává, že politici každou svou chybu svedou na koronavirus.

Anketa

Vážíte si Spojených států amerických coby klíčového spojence ČR?

9%
91%
hlasovalo: 36726 lidí

„Myslím, že by se to projevilo dříve nebo později, že Evropa opravdu stála na hliněných nohou. A je teď půvabné vidět, jak všichni, kdo se před pár měsíci, roky tvářili suverénně a sebejistě, nyní začali postupně v médiích říkat: ‚Už se to dlouho nedalo takto dělat, všichni jsme viděli, že to už je nezdravé.‘ Teprve teď všichni přiznávají to, co jsme pojmenovali v textu ‚Světlo na konci koronavirového tunelu‘ hned v prvních dnech koronavirové krize, že naši ekonomiku neskolí koronavirová krize samotná,(bohudíky zatím nedošlo k úmrtí velké kohorty populace, jako u španělské chřipky, kdy umřela velká síla mladých produktivních mužů, nedošlo k ochromení ekonomiky zavirováním), ale tím, že najednou si všichni uvědomili, že se na to dá svést spousta problémů a chybiček. Když budu soukromě, osobně trošku jadrnější, tak mě se díky koronavirové krizi podařilo oddálit odevzdání rukopisu knížky, u které jsem viděla, že stále ještě není tak dobrá, jak bych chtěla. A pod vlnou koronaviru se dalo krásně odůvodnit, že zasáhla vis maior, a všichni, redakce i já, víme, že knížka bude mnohem kvalitnější, když ji oddálíme. U knížky o nic nejde. Pár slov, která vyjdou o měsíc později, o měsíc dřív, no a co,“ dala příklad Lipovská

Podle Lipovské bylo jasné, že se blíží problém, od doby, kdy různé země, EU, Japonsko, ale i jiné, lily do soukolí nové a nové peníze, které se sice tiskly, ale nebyly podepřeny např. rostoucí produktivitou práce.

„Ano, jsou to fiktivní peníze. Ale zde šlo ještě o něco obludnějšího. Podle všeho jsme dělali to, dávám tam plurál, protože za to samozřejmě odpovídají akademici, kteří řvali příliš málo, že všechny peníze, které se nalily do ekonomiky, měly zvednout hladinu ekonomiky. A protože se produkce a produktivita nezvyšovala zdaleka takovým tempem, jak se nalévaly peníze, tak nás měla zaplavit inflace. A každý ekonom říkal: „Zvyšujeme množství peněz v ekonomice, tedy musí přijít inflace.“ Ale inflace nikde nebyla. To znamená, že někde bylo v ekonomice něco tak narušené, že to unikalo. My jsme samozřejmě pátrali, a dnes vidím, že jsme pátrali strašně málo, protože dnes bychom potřebovali mít přesně detekovaná místa, kam se to schovávalo. Když to připodobním, nejsme tady na odborné přednášce, tak si dovolím mluvit trošku více v podobenstvích, tak v ekonomice někde musí být něco jako játra nebo ledviny, čím prochází, nebo se shromažďuje, podle toho, jestli jde o ledviny nebo játra, to škodlivé a špatné. My jsme nedetekovali, kde to je, někde to je, nevíme kde. Já jsem dlouhou dobu tvrdila to, co tvrdila řada podobně naladěných ekonomů, že se nám peníze, a problém, schovává v trhu nemovitostí, v nafukování hypoteční bubliny. Pravděpodobně to tak bylo, a vím, že dneska se zdá, že to ještě musí být někde jinde, že to nestačí. Vidíme to na číslech inflace,“  zvedla varovný prst Lipovská.

Anketa

Chtěli byste na území ČR nastálo vojáky USA, jak si přeje Alexandr Vondra?

6%
94%
hlasovalo: 23671 lidí
Lipovská prý tušila a tuší, kde může být problém. V tom, že příliš malá skupina lidí má příliš mnoho peněz, a většina populace jich má o to méně. Tím podle ní vzniká určitá nerovnováha.

Další problém prý je, že naše dluhy jsou moc velké. Jsou tak velké, že všichni víme, že se nedají splatit. A to je opravdu velký problém, protože když se svět tváří, že je vše v pořádku, ale ví, že řada dluhů nebude nikdy zaplacena, pak přestávají věřit v sílu peněz, v ekonomický systém.  

„Když se předluží stát, tak je to o to horší, že takový slib dáváte s tím, že v horším případě předem víte, že ho nesplníte. V lepším předem víte, že vás už to nebude trápit, protože to bude trápit opozici, nebo někoho úplně jiného, jiné generace. A tím se nahromadil šílený dluh. A to opět není problémem v tom slova smyslu, že společnost je ve skutečnosti chudší, než je, což je realita, protože drtivá většina občanů to ví. Drtivá většina občanů ví, že nebohatli tak rychle, znají své problémy, číslům nahoře zase tak moc nevěřili,“ upozornila Lipovská.

„Problém je v tom, že ve chvíli, kdy předlužení přiznáme, tak ztratíme důvěru, ale důvěra a úvěr jsou ve většině indoevropských jazyků spojeny nejenom etymologicky, ale také fakticky. Ve chvíli, kdy otevřeně přiznáme – ‚lhali jsme si do vlastní kapsy, nestačíme na to, nemáme na to, nebudeme splácet, dojde k selhání úvěru‘ – tak mnoho lidí ztratí důvěru v systém. A ve chvíli, kdy ztratíte důvěru ve finanční, ekonomický a politický systém, tak vždy přicházejí nejrůznější malí revolucionáři a revolucionáříčkové, a začnou využívat a zneužívat situaci. My potřebujeme přiznat: ‚‚Ano, došlo ke zkreslení, toto není zdravé. Tak to společně a cíleně vraťme zpět.‘ Protože ve chvíli, kdy pouze vyklidíte prostor, tak hrozí, že přijdou nové roky 1917 a 1938–1939, v našich podmínkách 1948 a podobně,“ pokračovala.

Dosud jsme se tvářili, že dluhy ničemu nepřekážejí, že si můžeme půjčovat, protože prozatím nejsme moc zadlužení, alespoň ne v porovnání s Itálií, Francií či Japonskem. Ale peníze získávané na dluh nejsou podle Lipovské ničím jiným než morfiem, které pacientovi podáváte tak dlouho, až si na něj zvykne, a když mu jej konečně odeberete a on se své závislosti zbavuje, tak trpí.

Podle Lipovské navíc vidíme cosi jako začarovaný kruh, protože když je ekonomika v problémech, banky raději půjčují peníze státům než podnikatelům. Ale jednoho dne státům půjčí příliš mnoho, samy se dostanou do problémů a stát je pak musí zachraňovat. Z peněz daňových poplatníků, z peněz, které by mohly za  jiných okolností pomoct zachránit firmy, které stálo za to zachránit.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: mp

Ing. Miroslav Balatka byl položen dotaz

Můžete definovat, co je dezinformace?

Všichni o nich mluví, ale co to přesně je? Třeba za covidu jsme byly svědky toho, jak se měnilo, co je pravda a co dezinformace

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Proboha! Fiala že není ukrajinský premiér? V USA jdou za ním titulky... Padlo po Bidenovi

18:13 Proboha! Fiala že není ukrajinský premiér? V USA jdou za ním titulky... Padlo po Bidenovi

Schůzka Petra Fialy s americkým prezidentem Joe Bidenem ani nevypadá, že byl v Bílém domě přijat pře…