Podporujete boj Svjatlany Cichanouské proti Lukašenkovi?Anketa
Pravidelný přehled nelze začít ničím jiným než zprávou, která v těchto dnech zaplnila největší část mediálního prostoru. „Tou je návštěva občanky Běloruska, jakési paní Cichanouské, která byla v České republice, na rozdíl od Běloruska, prohlášena běloruskou prezidentkou na úrovni nejvyšších ústavních činitelů, konkrétně druhého nejvyššího ústavního činitele, předsedy Senátu pana Miloše Vystrčila. Ten prohlásil, že český Senát považuje paní Cichanouskou za vítězku běloruských voleb, a tím i prezidentku. Doplním, že ve volbách dostala něco kolem deseti procent. Asi by bylo vzhledem k naší historické zkušenosti sympatické, že držíme palce lidem, co bojují s režimem, který to se svými občany nemyslí úplně nejlíp, zneužívá je a omezuje jejich svobody a práva. Ale dnešní Bělorusko není někdejší Československo a nelze ty věci takhle mechanicky porovnávat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Mechanických porovnávání včetně neustálého opakování jména Václav Havel zazněla během její návštěvy spousta. „Paní Cichanouská jezdí po Evropě a ukazuje se – nechci říct jako cvičený primát v nějakém cirkusu – jako osoba, která získává po Evropě nějaké spojence, nějaké peníze, nějaké sympatie pro nějaký zásah do běloruského státu. Jak ten zásah může vypadat, si můžeme představit, protože si pamatujeme docela dobře oranžovou revolucí. Ta se moc nepovedla. A posléze Majdan, ten se tedy povedl až k občanské válce na Donbasu. To byla opravdu vynikající práce a ukázka toho, jak máme demokraticky nechat vládnout zvolené režimy v daných zemích. Vyvezli jsme tam svoji představu o demokracii, a do dneška je tam občanská válka. Asi to je, co někdo chtěl. Nejsem příznivcem konspirací, ale náhoda asi nebude, že Cichanouská jezdí po Evropě a usiluje vlastně o něco podobného,“ upozorňuje mediální analytik.
Něco mezi Marií Curie-Skłodowskou a Matkou Terezou
Domnívá se, že tak úplně nahodilé to nebude. „Náhodou snad jsou naši ústavní činitelé buď tedy zapojeni do té neuvěřitelné mezinárodní konspirace, nebo jsou tak hloupí. Jinak si neumím vysvětlit, že téhle paní dávají zdání na státní úrovni včetně formálních procedur typu, že jakožto ‚hlava‘ Běloruska, ‚hlava‘ státu, má možnost vystoupit na schůzi našeho Senátu. To každý běloruský občan určitě nemá. A paní Cichanouská disponuje těmi zmíněnými deseti procenty. Já bych to nepodceňoval, byť ty volby mohly být nějakým způsobem posunuté a cinknuté, ale co mám informace zevnitř Běloruska, tak to není takhle dramaticky pociťováno. Konec konců, když vidíte ty ostrůvky lidí, co se tam scházejí na nějakých demonstracích, podobně jako na demonstracích za pana Navalného, tak vám ten pohled také dává určitý smysl. Když mluvím o demonstracích, tak ta u nás byla nejzábavnější část programu paní Cichanouské v Česku,“ míní Petr Žantovský.
Přitom byl její program neustále aplaudován našimi mainstreamovými médii, která zřejmě žila v dojmu, že přijelo něco mezi Marií Curie-Skłodowskou a Matkou Terezou. „Zhruba na té úrovni ten aplaus byl. Naopak výrazem nezájmu českého člověka o tuhle paní byla ta nepovedená demonstrace na Staroměstském náměstí, kde podle oficiálních tlampačů byly řádově stovky lidí. Když jsem se na to díval, tak jsem to spíš odhadoval na desítky lidí. A předpokládám, že většinu z nich tvořili pracovníci Milionu chvilek a jiných neziskovek, které se na tom podílely. Plus ochranka našich ústavních činitelů, kteří se potřebovali vyfotit s paní Cichanouskou v akci, aby si to zarámovali a dali si to do svého liberálnědemokratického sekretariátu. Byla to opravdu ostuda po všech stránkách. Nepřipravené, amatérské, improvizované, zcela zjevně na oko vytvořené, propagandistické cosi, co mělo asi částečně posloužit i předvolebnímu renomé těch našich úžasných vrchnostů,“ podotýká mediální odborník.
Už více než 300 dní Bělorusové protestují proti počínání Lukašenkova režimu s cílem vyvolat opravdu svobodné volby. Bělorusové si zaslouží lepší budoucnost! #FreeBelarus https://t.co/drRp2WtCW6
— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) June 7, 2021
Podpora Cichanouské je nesmysl. Nebo poražený Fischer lže
To je vidět i podle soupisu lidí, kteří se s běloruskou návštěvou setkali. „A to počínaje řečeným Vystrčilem, přes piráty, stanaře, ani pan premiér Babiš nezůstal pozadu. Pozadu nezůstal ani pan prezident, u kterého to mnoho lidí možná překvapilo. Na to mám takovou teorii, která dokáže asi vysvětlit, proč se Miloš Zeman přidal do šiku aplaudujícího paní Cichanouské. Cituji vyjádření jeho mluvčího pana Ovčáčka: ‚Prezident republiky vyjádřil Svjatlaně Cichanouské osobní podporu, podporu České republiky a vysoce ocenil její odvahu. Popřál opozici vítězství v boji s posledním evropským diktátorem.‘ Potvrdila to i Cichanouská na svém profilu. Nu a já bych to porovnal s vyjádřením senátora Fischera, který se jako poražený Zemanův protikandidát z prezidentských voleb stal v Senátu hlavním mluvčím boje proti Zemanovi a za jeho impeachment. A v televizi DVTV minulý pátek prohlásil, že Zeman je dezorientovaný, je mimo a svým chováním ohrožuje ostatní instituce,“ připomíná Petr Žantovský.
Psali jsme:
Měli bychom se tedy ptát, jestli byl prezident dezorientovaný a mimo a ohrožoval ostatní instituce tím, že popřál Svjatlaně Cichanouské vítězství v boji s Lukašenkem. „Anebo jestli to je zase nějaký fake, nebo o co vlastně jde. Tady je faků několik. První fake, který šířila Česká televize a všechna média, byl ten Fischerův sebevědomý bonmot o tom, že Cichanouská je prezidentka Běloruska. Není. Kdyby se stavěla na hlavu, tak není. Volby nevyhrála. Může se stát – a já bych jí to přál –, aby vyvolala volby nové, o tom ostatně mluvila, a ty potom ať vyhraje. A pak ať jí jsou prokazovány osobní pocty. Ale dokud se to nestane, tak není prezidentkou Běloruska, i kdyby to říkali všichni naši ústavní činitelé. To je jeden fake. Mě ale v tomhle případě zajímá ta dezorientace pana prezidenta ve věci Cichanouské. Tak buď je Zeman dezorientován, a potom věci, co říkal Cichanouské, jsou nesmysly. To je jedna verze. Nebo není dezorientován, a pak pan Fischer lže. Ať si na to odpoví každý podle svého,“ doporučuje mediální analytik.
Promarněná příležitost. Mohli ji pojmenovat Georgina Floydina
Druhá záležitost mnohé vypovídá o stavu médií i v kdysi respektované cizině. „Ve středu jsem se dočetl na stránkách Super.cz, že redaktorka Julie Burchill z Daily Telegraphu byla propuštěna, a to poté, co na sociální síti údajně nemístně komentovala jméno dcery Harryho a Meghan. Narážela na jméno novorozené Lilibet Diany, přičemž první jméno je na počest současné královny Alžběty, které se v soukromí říká Lilibet, a druhé jméno je na počest Harryho matky, zesnulé princezny Diany. Novinářka k jejímu pojmenování napsala: ‚Taková promarněná příležitost! Mohli ji pojmenovat Georgina Floydina,‘ čímž samozřejmě narážela na trvající kampaň Black Lives Matter a jiné nesmysly, které zaplňují náš veřejný prostor už spoustu měsíců. Udělala si z toho možná trošku jedovatou, ale v podstatě oceněníhodnou legraci. A na základě tohoto tweetu byla vyhozena z tradičního deníku Daily Telegraph,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Považuje za dost zarážející, že se tohle odehrává už i v Británii, která byla donedávna vnímána jako záruka lidských práv, svobod a garance toho, že jsou si lidé rovni nejen před zákonem a před Bohem, ale také před ostatními lidmi. „A najednou je tady někdo kaceřován jenom za to, že vysloví názor, a dokonce ho vysloví žertovným způsobem. Už se trestá za vtipy. Mně to připadá trošku jako v Československu, když jste v 70. letech řekl vtip o Husákovi nebo jiném funkcionáři, tak jste riskoval až několikaleté vězení za urážku ústavního činitele. Dělal si z toho legraci i Václav Čtvrtek v pohádkách o Rumcajsovi. Hned v té první je přece ta krásná věta, kdy švec Rumcajs měřil nohu a botu panu starostovi a vyjádřil se, že ta noha není zas tak kapitální, jak by se zdálo. No a byl samozřejmě vyhozen z města Jičína. A nad tu jeho dílnu umístili nápis ‚Pro urážku starostenský nohy nadosmrti zavříno‘,“ směje se mediální odborník.
Je velmi smutné, že za humor se vyhazuje z velkých novin
Připadá mu, že popisované dění v Británii je ze stejného tyglíku a ze stejné barvy. „Lidé, kteří jsou do té míry ješitní, nesebekritičtí a neschopní jakékoli sebereflexe, a tudíž i smyslu pro humor, natož humor ze sebe samého, ovládají veřejný prostor a dělají nám z něj trošku zamřížované prostředí. Když se podíváte kolem sebe, tak vidíte, jak strašně mizí smysl pro humor nejenom v médiích, ale i v politické rovině. Časy, kdy humor byl způsobem, jak oslovit voliče, jak jim přiblížit konkrétního kandidáta, jak ho polidštit, jsou už dávno pryč. Dnes mluví všichni jak podle jednoho receptu a je to zase podle toho hesla ‚Král promluvil, neřekl nic‘. Je velmi smutné, že za humor se vyhazuje z velkých novin. Myslím si, že to přijde velice brzy i sem. Tak nás asi nic hezkého nečeká,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Miloš Vystrčil
Zdroj pro závěrečné téma nepatří v Týdnu v médiích k těm úplně nejobvyklejším. „V pondělí jsem si přečetl glosu Miroslava Macka na jeho serveru Macekvbotach. A pod tou jeho glosou byl zveřejněn dopis jednoho nejmenovaného čtenáře, který se zamýšlí nad tím, v jakém stavu jsou naši novináři, naši redaktoři a naše média. Z toho poměrně delšího textu bych vybral jenom pár vět, které mi přijdou velmi přesné a k nimž není mnoho co dodat. A je zjevné, že když už to píšou i lidé do diskusí pod články na webech, tak to už je Vox populi, vox Dei. Cituji: ‚Proč se u nás redaktoři, novináři a podobně tak ‚utrhli ze řetězu‘. Viníkem jsou dle mého mínění politici napříč politickým spektrem, a to téměř bez výjimky, tedy i ODS,‘ uvádí. Konec konců píše na stránku jednoho ze zakladatelů ODS, Mirka Macka,“ vysvětluje mediální odborník, proč je zdůrazněna právě ODS.
Většina politiků k ožehavým tématům z obavy před médii mlčí
V citaci čtenáře pod Mackovou glosou ještě pokračuje: „Kdopak si to neustále snaží předcházet novináře a vemlouvat se do jejich přízně? Kdopak je to zneužívá a využívá ke svým cílům, aniž by si uvědomil, že příště totéž, co potkalo V. Klause, může potkat i jeho?“ Míněn je ten nedávný mediální lynč. A přichází zásadní otázka: „Kdopak to odsouhlasil normu, která umožňuje novináři vymyslet si jakoukoliv lež a pak ji schovat pod právo anonymního zdroje?“ „Čtenář pokračuje dalšími výtkami na adresu médií. Ty, co jsem uvedl, jsou nejpodstatnější. A zakončuje to takovou docela dobrou větou na adresu většiny našich politiků, cituji: ‚Ke genderu, pijavicím neziskovkám, imigraci, nadvládě a příkazům EU a dalším ožehavým tématům většina politiků, z obavy před médii, mlčí. A já říkám, že kdo se nepostaví zlu a mlčí, ten je spolupodílníkem zločinu‘. Konec citace a konec i mého dnešního povídání. Myslím si, že k tomu není co dodat,“ přiznává Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
