Kterého z těchto mediálně známých kandidátů do Senátu byste volili, kdyby kandidoval ve vašem obvodě (či v něm kandiduje a vy ho budete volit)?Anketa
Poslanecká sněmovna schválila výrazné omezení zdravotnických poplatků - regulace zdravotnických služeb by měla být věcí lékaře, nikoliv pacienta. Zastánci poplatků ale varují před nedostatkem peněz a právě nedostatečnou regulací v relativně přebujelém systému českého zdravotnictví, navíc bez funkční elektronické zdravotnické dokumentace. „Poplatek u lékaře třicet korun, to je méně než jízdenka na tramvaj. To není žádná horentní suma. Mám mezi praktickými lékaři řadu přátel a mám trochu obavu, že se z čekárny praktických lékařů stane společenská místnost, kam budou chodit starší dámy a pánové, kde si budou povídat, a když už, tak si nechají změřit ten tlak. Tedy že návštěvy u praktických lékařů, aspoň oni z toho mají obavu, stoupnou,“ uvedl mimo jiné zastánce v České televizi například profesor Jan Pirk.
Otázka pro oba politiky je: Myslíte si, že takovéto obavy jsou na místě? A jak se na to, že se de facto podařilo ČSSD prosadit to, oč usilovala dlouhý čas zejména v době vlády Petra Nečase, díváte? První se ujal slova poslanec ČSSD Jiří Koskuba, který je zároveň lékařem, a tudíž je mu problematika bližší než jeho spolukomentátorovi, senátoru Jaroslavu Kuberovi (ODS).
„Ano, jedná se o téma, které je mi rozhodně bližší než třeba řízení města. V tom by jistě byl silnější zase pan kolega Kubera. Pokusím se proto v rámci fair play být co nejstručnější a nezabíhat do podrobností. Ač chuť by byla. A velká,“ předeslal poslanec Koskuba a pokračoval:
„Předem si přiznejme, že od samého počátku tzv. regulační poplatky ve své většině ani regulační nebyly. Ve skutečnosti šlo jenom o záplatování nedostatku financí jdoucích skutečně do zdravotnictví. Tedy tomu, kdo pacienta viděl a ošetřil. Pochopitelně z kapes občanů. To slovo skutečně je zde dost důležité. Opakovaně slyšíte, kolik desítek až stovek miliard je pro zdravotnictví určeno. A z drtivé většiny tam směřují přes zdravotní pojišťovny. Bohužel, vždy se tou dlouhou a složitou cestou tu a tam něco vytratí. Do detailů snad nemá cenu zabíhat. O to méně se pak dostane k těm, kteří opravdu diagnostikují a léčí, tím i pro ty, kteří to potřebují. Nedivme se pak, že se stále peněz nedostává. V rezortu zdravotnictví totiž neznám nikoho, kdo by se stal milionářem jenom díky tomu, že se tváří v tvář stará o pacienty. Za to jiní ano,“ konstatoval Koskuba.
A jak dodal, situace je asi dost podobná té v armádě. „Na válce rovněž nikdy nezbohatne ten, kdo dle rozkazu ‚těch nahoře‘ bojuje. V uniformě se znakem na přilbě, ve jménu vlasti, praporu, cti. Ani lid země, za kterou se válčí. Ale vždy kupodivu ten, kdo ji vyvolal. A budoucí padlé hrdiny vyzbrojuje,“ poznamenal.
A přiznal, že od samotného zavedení poplatků proti nim ČSSD vedla lítý boj. A že slíbila, zvítězí-li ve volbách, že je zruší.
Třicet korun není moc, ale je třeba na to nahlížet z více stran
„To je druhý fakt. ČSSD zvítězila, byť o prsa. A to ještě dosti plochá. Poslepovaná trojkoalice zrušení poplatků též odsouhlasila. Takže přes to nejede vlak. Sliby splnit je nejen slušné, ale i férové. Můj poněkud odlišný názor na to je názorem čistě soukromým a profesí ovlivněným. Jenže pak by se nikdo neměl moc divit, že těch více než 5 miliard, které se na nich ročně vybraly, po vládě ‚někdo‘ chce. Natož divit ten, kdo hlídá státní kasu a umí řídit firmu. Ty peníze z nich totiž opravdu šly přímo do rukou těch, kteří tu kterou službu pro klienta zdravotní pojišťovny - jak se dnes dle zákona ‚moudře‘ překřtil pacient - poskytli. Nyní je má opět dosypat stát. Pochopitelně z daní nás všech. Jsem zvědavý, zda opravdu dorazí až k těm, kteří o ně politickým rozhodnutím přijdou. Dovolím si o tom docela dost pochybovat, omlouvám se,“ uvedl ve svém pravidelném komentáři pro ParlamentníListy.cz dál Koskuba.
Podle něj na první pohled 30 korun není nic moc. Ovšem je třeba se na to dívat i z jiných úhlů. „Oslavovali jsme kdysi privatizaci. A tak řada zdravotnických zařízení je dnes soukromých. Z toho, co od zdravotních pojišťoven dostanou, musí doktor zaplatit sestru, nájem, vybavení, elektřinu, vodu, pojištění, pokuty za překročení limitů od zdravotních pojišťoven, povinné postgraduální vzdělávání, daně atd. Tedy jako každý jiný soukromník, živnostník, OSVČ. Jenže většině těchto profesí alespoň stát přímo neurčuje cenu jejich práce. Natož pak jakési limity, kolik čeho mohou za den vyrobit. Zde se tak děje, byť prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Kdo by se o to opravdu zajímal, ke svému úžasu zjistí, že platby od nich za výkon nejsou vůbec horentní. Ošetření vašeho čtyřnohého miláčka u kolegů veterinářů je z ekonomického pohledu daleko zajímavější než toho dvounohého. Tím však rozhodně nemíním kolegy veterináře kritizovat. To aby bylo jasno.
Nu a do třetice. Nerad bych se tím dotknul všech slušných poctivých pacientů. Ale právě ti si ostatně sami v čekárnách ordinací a pohotovostí mohou všimnout, co klientů zdravotnictví nadužívá. A pomineme-li úrazy, zvláště pak záchranku a pohotovost v nemocnicích dokonce zneužívá,“ pokračoval poslanec sociální demokracie. A dal i příklad z praxe, v které se pohybuje.
Stařenku nechají odvézt v noci sanitou, že se o ní nemá kdo starat
„Mám na mysli kupříkladu fakt, kdy nám sanitka přiveze ve tři hodiny v noci stařenku s tím, že se doma o ni nemá kdo postarat a půl roku nechodí, je zmatená a musí mít pleny. To prosím není vtip. Škoda jen, že si toho nikdo dopoledne z rodiny nevšimnul, že? Ať chceme, nebo ne, co je zadarmo, to k tomu prostě vybízí. Nemá cenu to dále rozmazávat. Kdo nevěří, ať se nejlépe v pátek odpoledne a v noci jde juknout na naši příjmovou ambulanci. Už jsme o tom psali. On je pak docela kumšt vytřídit ty, co jsou opravdu ohrožení na životě, od těch, kteří to v týdnu k doktorovi prostě ‚nestihli‘. Ostatně‚ vždyť se tam u praktika moc dlouho čeká‘. Ti nejvychytralejší z nich se nechají rovnou přivézt záchrankou. Je to zadarmo a navíc nemusí platit parkovné, což ti poctiví ano. A pro vaše uklidnění, v řadě nemocnic už se placení týká i jejich zaměstnanců. Tohle však ani těch zachovaných 90 korun ‚vstupného‘ za ošetření na pohotovosti neřešilo. Naopak lidí do služeb přibylo. Lékaři se sestrami to nijak ovlivnit nemohou. To je dosti naivní představa,“ řekl Koskuba. A poznamenal, že pan ministr se mýlí, když prohlásil minulý týden, že si zdravotníci práci vymýšlí.
Další komentáře Jiřího Koskuby a Jaroslava Kubery čtěte ZDE.
„Co kdybychom udělali chybu, něco přehlédli? To by asi mluvil jinak. Nu a v běžných ordinacích i ordinačních hodinách rovněž nelze nic ‚regulovat‘. Ať chcete, nebo ne, pro ně je klient prostě zákazníkem. Který je mimo jiné živí. Ať už jim dá 30 korun navíc, nebo ne. Očekávat od nich, že je budou v rámci úspor takzvaných veřejných financí odhánět, může jenom blázen. Nebo snad znáte hospodského, který by po druhém pivu vyhnal hosta od stolu s tím, že ‚to už stačilo‘? Čímž jsem nechtěl nijak urazit ctihodné hospodské. On jenom že ten čistý zisk na pivu a tzv. kódu kontrolního klinického vyšetření bude asi stejně ‚horentní‘,“ konstatoval ještě Jiří Koskuba.
Systém poplatků se měl spíš změnit, než zrušit
Připustil, že se přece jen nakonec dost „rozkecal“. Dodal, že přitom ale zdaleka neřekl vše, co má na srdci. „Navíc se snažím dodržet stranickou linii. Ostatně za můj projev minulý týden ve sněmovně, byť byl s potleskem, jsem to jako socan poněkud schytal. V rámci slíbené upřímnosti se však ani zde nestydím přiznat, že jako soukromá osoba a lékař nepatřím k zastáncům úplného zrušení zdravotnických poplatků. Byť třeba ty v lékárnách za recept jsem nikdy moc nepochopil. Navíc liší-li se doplatky na lék od lékárny k lékárně. Spíše bylo vhodnější systém poplatků poněkud změnit. S ohledem na opravdovou praxi, zájmy poctivého pacienta. Zvláště když si lidé docela zvykli. Víte, ono je stejně zvláštní, že většina úsporných či regulačních opatření vždy dopadne jenom na ty slušné. Jestli to trošku nebude tím, že o nich většinou rozhodují ti, co o skutečné praxi nevědí nic. Ale jak jsem řekl, co se slíbilo, mělo by se splnit. S tím nic nenadělám. Jenže pak se nedivme, že to má i své konkrétní důsledky,“ upozornil poslanec ČSSD.
Když se něco neslibuje, pak mají občané smůlu
A připustil, že ho při té příležitosti napadá, proč se třeba po dobu rekonstrukce D1 alespoň na ní nezrušily dálniční známky a mýtné. Bylo by to jistě spravedlivé a automobilisté i autodopravci by vládu ocenili.
DALŚÍ KOMENTÁŘE TÝDNŮ ČTĚTE ZDE
„Nejde-li tedy v případě D1 vlastně o jakési parkovné. Nicméně pochybuji, že právě o tuto službu kdokoliv z cestujících po dálnici stojí. Jenže tohle nikdo před volbami nesliboval. Takže máme smůlu,“ uzavřel Koskuba komentář tohoto týdne pro ParlamentníListy.cz.
Kubera: I jinde v Evropě jsou platby u lékaře obvyklé. Chtělo to jen asi sofistikovanější styl
Senátor ODS Jaroslav Kubera připustil, že způsob výběru peněz formou kasiček a cinkání drobnými u lékaře nebyl úplně optimální. „Přesto se domnívám, že by jistá forma regulace měla zůstat. Zjišťoval jsem si, jak je tomu jinde v Evropě a rozhodně jsme nebyli ojedinělou zemí, kde by se za návštěvu u lékaře platilo - jen to tam dělají sofistikovaněji. Dostanou složenku nebo peníze převedou na účet. Domnívám se, že se poplatky u lékaře proto stejně časem opět vrátí, jen bude třeba vymyslet, jak to provádět lépe, než tomu bylo nyní. V každém případě jsem viděl i nějaké studie a ty ukázaly, že to jistou regulační funkci, kvůli které byly ty poplatky zavedeny, opravdu plnilo,“ řekl ParlamentnímListům.cz senátor.
Podle něj však asi nebude zcela v moci žádného zákona či opatření zabránit tomu, aby si staří lidé chodili do čekáren ordinací popovídat. „Oni to prostě potřebují, znám to i ze své práce u nás v Teplicích na magistrátu. Vypráví často velmi zajímavé příběhy, potřebují se s nimi někomu svěřit, poněvadž trpí samotou. Ostatně i různé pečovatelky by o tom mohly vyprávět, jak je mnohdy pro toho stařečka důležité, že přijdou a povídají si s ním. Dokonce víc, než jestli jim doma něco pomůže udělat," poznamenal Kubera.
Psali jsme:
Nezapomněl však připomenout i další záležitost, která je se zrušením regulačních poplatků u lékaře spojená - tedy peníze. „Teď před volbami to nikdo neřekne, aby neztratil body, ale ony prostě budou někde chybět. A mají-li jít pak z rozpočtu, je to špatně. Je pěkné a líbivé, jak se teď v tom předvolebním období různým lidem přidává na platech, ale nikdo k tomu neřekne, že se přidává z toho, co si budeme muset půjčit. Že to není z peněz, které někde jsou. Pokud máme bilionové dluhy a chceme si dál půjčovat, jen aby některá strana dostala od voličů body, je to smutné a bohužel opakovaně varuju, že to povede k ještě smutnějším koncům,“ varuje Jaroslav Kubera. V souvislosti s tím pak upozornil na další záležitost, kterou přidávání na platech státním zaměstnancům teď od listopadu přinese do obcí a magistrátů.
Jaroslav Kubera
„Přišlo nám na magistrát, že máme všem státním zaměstnancům od toho listopadu přidat 3,5 procenta na platu. To je moc hezké, ale troufnu si říci, že s tím žádný rozpočet obce nepočítal. Tak kde na to asi vezmeme? Kdyby to alespoň bylo od ledna, ale od listopadu? Chápu, že to je však termín, který je k volbám blíž, to ano. Že se to potom bude muset řešit tak, že peníze podle nařízených tabulek dáme, ale nezbyde na odměny, to už je asi vedlejší," uzavřel senátor ODS, který bojuje o udržení svého křesla v Teplicích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
