Jak dopadne ekonomická krize v Rusku?Anketa
Nedávná intervence centrální banky Ruska měla nalákat nové zahraniční investory, zarazit růst cen a stabilizovat měnu. Ani jedno se ale nepovedlo a dnes ráno po optimistických 58,60 rublech za dolar začala ruská měna opět klesat.
„O celých 6,5 procentního bodu zvýšila v noci na dnešek ruská centrální banka úrokové sazby na nových 17 procent. Reagovala tak na pondělní nízký kurz, kdy rubl zažil nejprudší propad od finanční krize v roce 1998. Po krátkém vzestupu ale ruská měna opět klesla a tentokrát na nová minima – kurz po poledni překročil hranici 70 rublů za dolar a o hodinu později už byl na 80 RUB/USD. Odpoledne měna část svých ztrát smazala a dolar se prodával za 73,10 rublu. Centrální banka chystá ke stabilizaci finančních trhů další opatření,“ uvedlo dnes odpoledne zpravodajství ČT24.
Na ruském trhu podle hlavního ekonoma ERA Jana Bureše prý panuje strach z toho, že budou zavedeny v určité formě kapitálové kontroly nebo bude omezena směnitelnost rublu, což přiživuje výprodeje ruské měny. „Těmito kroky by se velmi zkomplikoval převod rublu do jakékoliv zahraniční měny,“ zdůraznil k tomu ale Bureš.
Nejenom podle něj, ale i podle dalších ekonomů prý bude dokonce dnešek pro Rusko klíčový. Jde totiž o to, že zásah ruské centrální banky asi nebude dost razantní. Ruskou měnu tak prý bude nutné podpořit dalšími kroky, tedy dalším zvýšením sazeb.
„Co v Rusku nastane v dalších dnech? Podle mne se nic dramatického konat nebude. Že by se ale ruská ekonomika navrátila o několik roků dozadu, tak to je jen přání Američanů,“ zmínil pro ParlamentníListy.cz k situaci na ruském trhu europoslanec Miloslav Ransdorf (KSČM).
Podle něj ruskou ekonomiku trápí hlavně cena ropy, která se drží pod sedmdesáti dolary za barel.
„Počátkem týdne byla tato cena dokonce nejlevnější od října 2009. Rusko je přitom největší producent ropy na světě. Dokonce až sedmdesát procent ruského vývozu jsou energie, tedy ropa a plyn. A protože je rubl hodně závislý na ropě, tak pak když jde cena ropy dolů, je také logické, že i rubl má problémy. Prostě Spojené státy se starají velmi dobře o to, aby rubl šel dolů,“ řekl dále Ransdorf.
Medveděv: Sankce se dotkly i běžných Rusů
Přestože prý ruský premiér Dmitrij Medveděv minulý týden přiznal, že poprvé sankce na Rusko udeřily v plné síle a dotkly se i běžných Rusů, tak tomu tak podle komunistického europoslance úplně není.
„Já si myslím, že ten primární vliv nejsou sankce, ale že je to skutečně vývoj energetických trhů, a samozřejmě, jak jsem řekl, tak Amerika v tomto hraje velkou roli. Jak známo – ropa i plyn se obchodují v dolarech, je to jedna z věcí, která například přispěla i k pádu Saddáma Husajna, když měl vizi, že by svou ropu místo za dolary mohl prodávat za eura. Pokud Rusko chce pádu rublu zabránit, tak bude muset do budoucna diverzifikovat svůj zahraniční obchod. Bude muset udělat takové kroky, aby tolik nezáviselo na ropě a na plynu,“ zmínil k situaci dále europoslanec.
Nesouhlasí ani s tím, že by zrovna dnešek a zítřek byly pro Rusko výrazně klíčové. „Já jsem přesvědčený o tom, že ruská centrální banka je pro Putina výrazný problém. Ona totiž příliš za Putinovu politiku nekope. Musíme mít na paměti, že okolo Putina jsou dvě křídla. Jedno je takové prozápadní, a dejme tomu, že jeho představitelem může být pan Kudrin (bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin – pozn. red.), a druhé je takové, které chce mobilizovat zdroje a nastartovat modernizaci Ruska a to je kolem ekonoma Glazyeva. A vůbec není jisté, které to křídlo má momentálně navrch,“ odkryl problémy Ransdorf.
Že Rusko bude muset kvůli sankcím EU hledat nové trhy, s tím ale souhlasí. „To tak je. Již s Čínou teď má Rusko kontrakt v hodnotě 400 miliard dolarů na nejbližších několik desítek let a podobně se bude tato země snažit i o další trhy,“ přitakal.
Podle Ransdorfa chtějí USA rozvrátit ekonomku Ruska proto, že ji nyní nekontrolovaly. Putin se prostě prý Američanům „vymkl z rukou“.
Zákon 2277 směřoval vlastně ke svržení Putina
„Ve Spojených státech byl připravený zákon 2277, který směřoval vlastně ke svržení Putina, a to jenom proto, že se Američanům nelíbí, jak vede samostatnou politiku Ruska. Putin totiž není člověk typu Borise Jelcina. Takový člověk, jako byl opilec Jelcin, totiž pro ně byl ideální. Za doby Jelcina totiž měli nad Ruskem USA úplnou kontrolu,“ zdůraznil pro ParlamentníListy.cz europoslanec.
„Putin to nemá, po mém soudu, jednoduché. Z Jelcinovy doby existuje v Rusku pátá kolona, na jejíž existenci návrh zákona 2277 staví. Navrhovaná opatření mají pátou kolonu posílit a nasměrovat ji proti Putinovi,“ vysvětlil dále komunista s tím, že v zákoně 2277 jsou nastaveny dokonce i konkrétní finanční částky pro jednotlivé instituce na akce a propagandu proti orgánům Ruské federace.
Co se týče nejnovějších závěrů šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka (ČSSD) k situaci na Ukrajině - Zaorálek se totiž včera účastnil jednání ministrů zahraničí EU, kde ukrajinská krize byla takřka jediným bodem jednání - Ransdorf pouze zmínil, že Zaorálek je pro českou diplomacii špatnou volbou. Neupřesnil ale proč. Místo toho nastínil, že situace je na Ukrajině již mimořádně kritická.
„Já jsem na Ukrajině teď dva měsíce pobýval a mohu potvrdit, že je Ukrajina v naprosto dezolátním stavu - a je to země, která je před bankrotem. Nedávno tam byla i delegace Mezinárodního měnového fondu a konstatovala, že pokud Ukrajina nedostane půjčku 15 miliard dolarů, tak může dojít k bankrotu. Ta hrozba tady vskutku je, nazývá se technický default a stačí málo a technický default se může změnit v reálný default,“ podotkl k situaci na východě Ransdorf.
Není si prý jistý, zda v nynější situaci je vhodné hovořit o tom, že další finanční pomoc pro Ukrajinu musí být nutně podmíněna konkrétními kroky kyjevské vlády směrem k reformám.
„Víte jediný, kdo vydělal na změně režimu na Ukrajině, tak to jsou oligarchové. Když Kolomojskij třeba ukradl – tedy si přivlastnil, abych to neříkal tak tvrdě – z ropovodu Odessa-Brody 606 tisíc tun technické ropy, tak v normální zemi by se tím někdo zabýval. Ale tam ne. On je člověk, který si buduje armádu a platí si k tomu čtyři batalióny! Tam jsou úplně jiné poměry. Sto nejbohatších Ukrajinců vlastní, nebo kontroluje 38 procent národního majetku,“ nastínil Ransdorf směr možných reforem.
Co mají sankce za cíl?
Dodejme, že evropské sankce mají za cíl změnit ruský přístup k Ukrajině. Západ je totiž přesvědčen, že Moskva má na ukrajinské krizi významný podíl, neboť mimo jiné vojensky podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny. Rusové ale podobná obvinění odmítají jako nepodložená.
Evropská unie mimo jiné omezila ruským bankám přístup na západní kapitálové trhy a také export některých citlivých technologií do Ruska. Moskva naopak kupříkladu zablokovala dovoz některých potravin ze zemí uplatňujících protiruské sankce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Olga Böhmová
