Jak vnímáte demonstraci Milionu chvilek na Letné?Anketa
Pro Moldavsko, které je silně závislé na vodě z Dněstru, zásobující přibližně až 80 % obyvatel země a 98 % obyvatel Kišiněva, šlo o citelnou ránu a jeden z největších dopadů na zemi sousedící s Ukrajinou od počátku války.
Podle reportéra ParlamentníchListů.cz v hlavním městě Moldavska problémy s vodou po ruském útoku nezpůsobily tamním obyvatelům omezení, avšak odlišná situace byla na severu země, kde docházelo v uplynulých dnech k několikadenním výpadkům vody a zasaženy byly služby či došlo k přerušení výuky na školách. Dělo se tak v druhém největším moldavském městě Balti a v oblastech Soroca, Sângerei a Floresti.
FOTO: Zatímco na severu země byli Moldavané bez vody, v Kišiněvě vše fungovalo bez omezení. Úřady informovaly, že se díky nouzově budovaným hrázím na severu země podařilo odvrátit ohrožení odpojení vodovodního řadu, zásobujícího milion lidí.
Méně zasažené bylo samotné město Soroca na hranici s Ukrajinou. Dle zjištění reportéra ParlamentníchListů.cz v tomto městě 160 km severně od Kišiněva naproti ukrajinské Tsekynivce obchody a služby fungovaly normálně. Na severu země včetně Balti došlo k obnovení dodávek vody po několika dnech výpadků až ve čtvrtek 19. března. Desítky tisíc lidí z postižených regionů do té doby zásobovaly pitnou vodou tamní úřady zejména za spolupráce s moldavskou armádou a k vidění byly cisterny, z nichž si lidé vodu nabírali do všemožných nádob a odnášeli do svých domovů.
Prezidentka Maia Sanduová z problémů obvinila Moskvu. „Ruský útok na ukrajinskou vodní elektrárnu v Novodnistrovsku způsobil únik ropy do řeky Dněstr, což ohrozilo zásobování Moldavska vodou. Vyhlásili jsme stav ekologické pohotovosti a činíme kroky k ochraně našich lidí. Rusko nese plnou odpovědnost,“ uvedla.
Russia’s attack on Ukraine’s Novodnistrovsk hydropower plant has spilled oil into the Nistru River, threatening Moldova’s water supply.
— Maia Sandu (@sandumaiamd) March 15, 2026
We declared environmental alert and are acting to protect our people. Russia bears full responsibility.
Následně si minulý týden moldavské ministerstvo zahraničí předvolalo ruského velvyslance v Kišiněvě Olega Ozerova, na něhož kvůli útoku na hydroelektrárnu čekala po příchodu nejen protestní nóta, ale též láhev s vodou z Dněstru s viditelnými ropnými skvrnami. Po odchodu z budovy ministerstva Ozerov odmítl situaci komentovat. „Nemám chuť se k tomu vyjadřovat. Nebudu se k ničemu vyjadřovat,“ řekl Ozerov.
Pomoc se zachycením znečištění na Dněstru přišla také ze zahraničí. Absorpční materiály, které jsou nezbytné pro omezení a neutralizaci znečištění ropnými produkty, zemi dodalo zejména Polsko a sousední Rumunsko. Bukurešť na boj s ekologickou katastrofou vyslala několik dodávek pomoci a na Dněstru zasahovaly v uplynulých dnech také napřímo rumunští hasiči. Zavázalo se rovněž nadále Kišiněvu pomáhat tlumit dopady války a v případě potřeby pomoci s dodávkami vody i elektřiny.
VIDEO: Moldavský ministr životního prostředí Gheorghe Hajder informuje o zachytávání ropných produktů skrze absorpční látky.
V pátek moldavský parlament přijal prohlášení odsuzující útoky Ruska, které způsobily kontaminaci Dněstru a v jejichž důsledku hrozilo tamnímu obyvatelstvu podle přijatého dokumentu vážné ohrožení včetně akutní otravy a možných karcinogenních účinků. „Celkový objem ropných produktů uniklých do řeky Dněstr přesahuje 1,5 tuny, což představuje závažné a bezprostřední riziko pro životní prostředí, vodní zdroje, biodiverzitu, veřejné zdraví, bezpečnost dodávek vody a životně důležité zájmy státu a občanů Moldavské republiky,“ uvádí se v prohlášení přijatém moldavským parlamentem. Tamní zákonodárci také zdůraznili, že si Moskva důležitosti vodního toku pro Moldavsko a toho, co útok pro zemi bude znamenat, musela být vědoma. Moskvu vyzvali, aby ukončila útoky na infrastrukturu, postihující civilisty na Ukrajině i v Moldavsku.
FOTO: Dněstr na ukrajinsko-moldavské hranici u moldavského města Soroca (vlevo) 16. března.
Země kvůli útokům na energetickou síť vyhlásila nouzový stav.
V minulém týdnu pak vztahy s Ruskem ještě více narušil další dopad dronu na jihu Moldavska a následné pokračující útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu u moldavských hranic. V úterý právě kvůli nim Kišiněv vyhlásil po stavu ekologické pohotovosti také nouzový stav v energetice na následujících 60 dní počínaje středou 25. března.
Rozhodnutí bylo přijato poté, co vláda požádala parlament o intervenci s odvoláním na závažná rizika pro energetickou bezpečnost země, která vznikla v důsledku útoků na infrastrukturu na Ukrajině a poškození elektrického vedení Vulcăne?ti-Isaccea, jednoho z hlavních zdrojů dodávek elektřiny pro zemi, zajišťujícího přibližně 70 % celkové spotřeby země. Právě toto vedení bylo odpojeno v pondělí večer, což vedlo ke kolapsu dodávek elektřiny z Rumunska.
Moldávie, která by v nadcházejících dnech mohla čelit energetickému deficitu přibližně 350–400 MW, dokázala nulové dodávky od Rumunů kompenzovat díky dovozu elektřiny z Ukrajiny a následnou aktivací alternativních vedení. Situaci však tamní vláda nadále označuje za kritickou.
FOTO: Dněstr u podněsterského města Popencu pod kontrolou separatistů.
Vláda oznámila, že nouzového stavu může využít kromě urychleného rozhodování k zajištění energetických zdrojů také k racionalizaci spotřeby včetně omezování vývozu strategických surovin. „Je bezprostředně nutné racionálně využívat energii, vyhýbat se zbytečné spotřebě, zejména ve špičce, a především se informovat z oficiálních zdrojů. Zůstaňme jednotní. Už jsme prokázali, že dokážeme odolat, prošli jsme si mnoha krizemi a zůstali jsme stát na svém. I tuto situaci zvládneme s klidem, zodpovědností a důstojností,“ zmínil premiér Alexandru Munteanu. Slíbil, že dodávky pro kritickou infrastrukturu nebudou přerušeny, avšak výpadky proudu dle něj zcela vyloučené nejsou.
Už před aktuální energetickou krizí v zemi na pozadí dopadů válečného konfliktu sílí názor, že by se měla odpoutat od Moskvy i za cenu vystoupení ze Společenství nezávislých států (SNS). V pátek ministr zahraničí Moldavska Mihai Popsoi daný plán zmínil se slovy, že jde o „zátěž“, která zpomaluje rozvoj země již více než tři desetiletí. „Více než tři desetiletí táhneme těžké břemeno, neviditelný řetěz, který nás poutá k minulosti, jež nám už nepatří. Společenství nezávislých států je organizace zrozená z popela zhroucené říše, která se postupně stala nástrojem k udržení vlivu Moskvy na její sousedy,“ prohlásil podle listu Cotidianul.
Organizaci, sdružující 9 z 15 bývalých svazových republik SSSR, by měla dle něj nahradit budoucnost země v rámci Evropské unie. „Odchod ze SNS není aktem pomsty. Je to akt osvobození. Je to přestřižení poslední nitky, která nás poutá k toxické a hořké minulosti. Toto je jasné prohlášení: Moldavská republika je suverénní, nezávislý a evropský stát, nikoli figurka na něčí šachovnici!“ dodal Popsoi a zmínil i aktuální dění na Ukrajině či ruskou přítomnost v Podněstří.
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte, že odchod ze SNS bude pro Moldavsko „akt osvobození“?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
HonzaSouček
