Economist upozorňuje na průzkum společnosti ManpowerGroup, z něhož vyplynulo, že dvě z pěti firem v Polsku se snaží zaplnit volná pracovní místa. V Maďarsku jde o téměř polovinu volných pracovních míst. Alarmující je prý toto procento i v případě České republiky (18 %) a Slovenska (28 %). I v těchto dvou zemích však počet volných pracovních míst stále roste. Nejvíce tímto trendem dle zjištění britského týdeníku trpí IT firmy, protože IT odborníci odcházejí za lepšími platovými podmínkami do západní Evropy nebo Spojených států. „Konkrétně Polsku v loňském roce chybělo 50 000 IT expertů. Na Slovensku by mohl být tento sektor rozšířen okamžitě o dalších deset tisíc míst, pokud by bylo dostatek lidí. V Maďarsku zase chybí inženýři, protože mnozí odcházejí do Německa, kde mají o 150 % vyšší plat,“ uvádí Economist.
Britský týdeník nicméně připouští, že zatím nedostatek kvalifikovaných pracovních sil hospodářský růst těchto zemí nezastavil. „Ekonomika Polska a Maďarska letos poroste mezi 2,8–3,3 %. „Oba státy na tom však mohly být ještě mnohem lépe. Jejich HDP bylo v roce 2014 jen na 68 % v porovnání s průměrem v EU. Absence pracovních sil navíc zvyšují deficity v důchodovém systému a veřejných financích,“ vysvětluje odborný ekonomický týdeník a tvrdí, že mnoha východním státům EU se proto nedaří dosáhnout jejich potenciálu. „Slovensko vyrábí nejvíce automobilů na jednoho obyvatele na světě. V srpnu oznámila automobilka Jaguar Land Rover plán otevřít za tři roky nový závod v blízkosti Nitry. Těžit by z toho měli také lokální dodavatelé, ale dle průzkumu poradenské firmy PwC plných 80 % z nich postrádá kvalifikované pracovníky.“
Veřejný sektor na tom dle zjištění Economistu není o moc lépe. „Polsko disponuje pěti zdravotními sestrami na 1000 obyvatel, zatímco v Německu je to třináct. Jen jedno procento z polských sester je přitom mladších pětadvaceti let a téměř 30 % půjde do důchodu v roce 2022. Průměrný věk mezi odbornými lékaři je potom v Polsku 55 let. Prezident Nejvyšší lékařské rady Maciej Hamankiewicz již varoval před tím, že pro polské pacienty nelze v budoucnu garantovat náležitou lékařskou péči,“ informuje Economist s tím, že v Maďarsku je situace ještě horší. „Až 40 % lékařů je starších šedesáti let a více než 200 zdravotnických středisek, zejména v chudších východních a severních regionech, chybí lékaři. Například v nemocnici Almási Balogha Pála v Ózdu dávali inzerát, že hledají nové lékaře, ale nedostali žádnou odpověď.“
„Bylo by samozřejmě naivní myslet si, že uprchlíci zaplní všechny mezery na pracovním trhu okamžitě. Neexistují totiž spolehlivé údaje o tom, jaké mají vzdělání a odbornost. Nicméně je zřejmé, že především Syřané jsou relativně dobře vzdělaní. Mnoho syrských lékařů bylo vyškoleno v Sovětském svazu. Náš korespondent potkal na jednom vlakovém nádraží mezi syrskými uprchlíky během krátké doby právníka, strojního inženýra, zemědělského inženýra a učitele fyziky, kteří dobře mluvili anglicky,“ píše britský týdeník a dodává, že své místo najdou jistě i méně kvalifikovaní uprchlíci. „Polské ministerstvo práce uvádí, že zejména v zemědělství a stavebnictví chybí dělníci. Již nyní Polsko přiváží desítky tisíc sezónních pracovníků z Ukrajiny. Maďarsko zase postrádá tesaře, prodavačky, zahradníky a pekaře.“
Problémem je podle Economistu ve východní Evropě také stárnoucí populace. „Porodnost v Maďarsku rapidně klesá a populace se mezi lety 2015 a 2035 zmenší o 8 %, v Polsku ve stejném období o šest procent. Někteří trvají na tom, že jejich zemím mohou pomoci Bulhaři či Rumuni, tedy národy kulturně i nábožensky bližší. Ale tento argument v praxi příliš nefunguje. Již nyní se mohou pohybovat volně po celé Evropě, ale do Polska nebo Maďarska prostě nemíří. Kritici imigrace sice mají částečně pravdu v tom, že integrace uprchlíků z Blízkého východu a Afriky je obtížnější, ale odměna za toto úsilí je více než zřejmá,“ uvádí Economist.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
