Debata se hned v úvodu stočila k opětovnému paralyzování jednání Sněmovny ze strany opozice. Kde se do sebe pustili zástupci vládních a opozičních stran.
Podle Juchelky jsou sněmovní jednání blokována, protože vláda negeneruje žádné návrhy zákonů. „Jde jen o to, jak funguje vládní agenda, ta skoro není, nemá žádné návrhy zákonů, každou středu na vládě jen usnesení,“ uvedl, že není divu, že se to pak vše musí vměstnávat do mimořádné schůze Sněmovny.
„Vláda už navrhla celou řadu opatření, jež pomohou lidem, kteří se ocitají na hranici chudoby nebo už v chudobě jsou,“ zdůraznila Kovářová. Konkrétně zmínila příspěvek 5000 korun na dítě, v oblasti paliv bylo schváleno snížení spotřební daně o 1,50 korun, zvýšení příspěvku na bydlení, mimořádnou okamžitou pomoc či zvýšení existenčního a životního minima. „Tedy dojde k valorizaci dalších dávek,“ přislíbila.
Ing. Věra Kovářová, MIM
Následně se ohradila vůči Šmardovi za slova, že „Sněmovna je žvanírna“. „A tu žvanírnu, to si vyprošuji, že by koalice takto postupovala. Ta žvanírna se týká především poslanců ANO a SPD! Některé jejich projevy byly opravdu nesmyslné,“ prohlásila.
Rozhodně se podle ní ve Sněmovně neobstruovalo kvůli zákonům, jak tvrdí Juchelka, ale kvůli jednomu zákonu: „Bylo to kvůli zákonu o střetu zájmů, který se údajně týká pana Babiše a údajně jste ho všichni hájili. Takže prosím pěkně, pokud někdo obstruuje a dělá to jen kvůli jedné osobě, to ohrožuje situaci v této republice!“ rozlítila se místopředsedkyně Sněmovny.
Juchelka se ironicky rozesmál nad slovy, že hnutí ANO hájí době energetické, uprchlické a ekonomické krizi jiné zájmy než svých voličů: „Není pravda, že to blokujeme kvůli jednomu člověku, ten zákon je špatně napsaný. Proč bychom v demokratické společnosti měli vůbec vytvářet zákony proti jednomu člověku?“ pozastavoval se poslanec.
Zdůraznil, že opozice přichází s konkrétními návrhy na řešení krize, ale Fialova vláda dává na program různé kontroverzní body, které se snaží předkládat. „Vláda 14 miliard korun za státní pojištěnce chce vzít zdravotním pojišťovnám v situaci, kdy řešíme pocovidovou dobu a přes 300 tisíc uprchlíků příchozích z Ukrajiny, kterým garantujeme zdravotní péči!“ zdůraznil s tím, že i zrušení EET bude znamenat díru do rozpočtu dalších 13 miliard korun. Zmínil i kontroverzní zákon o korespondenční volbě.
To už mu ale Kovářová skočila do řeči: „Proč vám to vadí? Proč? Hájíte svého šéfa neustále,“ rozčílila se.
„Vy jste tam ty kontroverzní zákony dali dříve než plošné návrhy zákonů, kterými se mohlo pomoci občanům a všem těm, kteří utíkají před Putinovou agresí,“ vyčetl následně Juchelka Kovářové.
Rovněž kritizoval, že plošná opatření přicházejí velmi pozdě, ekonomická situace je dynamická, brzy může být zcela jiná. „Sníženi spotřební daně až za několik měsíců o jedinou korunu... To je výsměch od vaší vlády. Z příspěvku 5000 na dítě děláte navíc velký chaos,“ vypálil.
Senátor Czernin dohadům tiše přihlížel a zkonstatoval, že opozice se neumí s vládní koalici domluvit, Senát umí prý jednat efektivněji. „Je to nedůstojné, je to chyba celé Poslanecké sněmovny. Přijde mi, že se koaliční a opoziční strany dohadují, kdo chce lidem pomoct víc. Mám pocit, že jde o nadbíhání a kupování voličů, jen se slibuje, ale nestihne se nic dojednat,“ podotkl.
Kovářová namítla, že nakonec ale k nějaké dohodě došlo – „tři zákony jsme schválili a tři oddálili na pozdější období“.
Ing. Tomáš Czernin
O neschopnosti komunikace hovořil také Šmarda. „Vláda nenaslouchá, je zahleděná do sebe, má 108 hlasů, nevnímá impulsy zvenčí. Návrhy opozice zase v protahování jednání akorát zaniknou. Prosím, aby politici přestali mezi sebou válčit a aby hledali nějaká konkrétní řešení ve prospěch českých občanů,“ žádal sociální demokrat. „Každý politik se může rozhodnout – buď bude kašpařit, dělat obstrukce – nebo bude přednášet návrhy na zlepšení, než aby hodiny a hodiny žvanil,“ konstatoval Šmarda.
Připomněl, že ČSSD připravila několik konkrétních návrhů na zlevnění potravin a energií: „Jde o snížení DPH z potravin na 5 %, nebo stažení části produkce ČEZu z burzy, aby si lidé nemuseli elektřinu kupovat v Lipsku, ale sami přímo ze zdrojů, které si jako daňoví poplatníci hradí. To vše je lepší, než rozdávat jednorázové plošné příspěvky 5000 lidem se stotisícovými příjmy. To je prostě nesmysl,“ vyjádřil se Šmarda.
Juchelka dodal, že plošný příspěvek 5000 na dítě je spíše „testovací“ – bude podle něj silně administrativně náročné to prověřovat a následně vyplácet. Plošné opatření ohledně snížení spotřební daně na naftu a benzín přichází od června – ale příspěvek 5000 až od srpna. Ekonomové varují, že v srpnu může být daleko hůř a v příjmové chudobě může být až 30 procent domácností.
Takový vývoj podle Kovářové vláda očekává. „Počet domácností ohrožených chudobou určitě poroste, na to se vláda připravuje. Připravuji se i další opatření,“ dodala.
Usmívající se Juchelka k tomu podotkl: „Já si pamatují, když tato vládní koalice byla v opozičních lavicích a říkala naši vládě při covidu ‚kdo rychle pomáhá, dvakrát pomáhá‘. Stejnou situaci máme nyní tady. Ceny budou exponenciálně růst, někdo říká, že energie porostou až o 70 %, čili je čas začít dělat, prosím vládu, odvážné kroky, aby pomohla hlavně lidem i se středním a nižším středním příjmem,“ vyzývá vládní koalici.
Střední třídě podle Kovářové bylo pomoženo už zrušením superhrubé mzdy. Zvažuje se podle ní i další navýšení existenčního a životního minima.
Šmarda Kovářové poradil drahotu zastavit následujícími opatřeními: „Změnou dotační zemědělské politiky, snížením DPH, zastropováním cen energii a jejich stáhnutí z burzy, prosazováním společných nákupů plynu,“ dal za příklad. Kovářová opáčila, že společný nákup plynu je pro Česko jistě správná cesta.
Dalším tématem byla uprchlická krize. V Česku je podle posledních údajů 330 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Citlivým problémem jsou pro města a kraje romští uprchlíci.
„Problém se nerozhoří, pokud se k tomu přistoupí tak, že to zkrátka bude něco stát,“ míní Šmarda. Má prý pochopení pro starostu Vyškova, který velké početné rodiny s jinými návyky ve městě nechce. „Chápu ho, nemá zjevně kapacitu školek. Stát by měl pomoci s tím, aby se podíval na kapacity v jednotlivých obcích. „Bez peněz se to ale nevyřeší. My za obce jsme připraveni pomáhat, ale když nám dojdou peníze, budeme je samozřejmě potřebovat,“ upozornil starosta Nového Města na Moravě.
Romských uprchlíků z Ukrajiny je pouze 0,5 % z celé masivní uprchlické vlny. Problému se bojí starostové i lidé. „Četl jsem v Hospodářských novinách, že maďarští nebo ukrajinští Romové jsou na ‚eurotripu‘, asi aby mohli získat humanitární pomoc. Po vládě jsme chtěli uprchlickou strategii a tohle by toho mělo být součástí, aby si je města a obce nepřehazovaly jako horký brambor,“ připomněl Šmarda.
„Válečný uprchlík je zkrátka válečný uprchlík, bez ohledu na národnost, barvu pleti nebo vyznání. Vnímám tyto problémy, ale situace se v první fázi zvládla velmi dobře. Problém s romskými uprchlíky se řeší také. Hodně závisí na spolupráci vlády s kraji a samosprávami,“ reagovala místopředsedkyně hnutí STAN.
„Romských uprchlíků je 1200, není to moc, Hlavní problém je, že jde o velké rodiny, které mají 30 členů, ty rodiny se nechtějí rozdělovat. Je třeba jim najít odpovídající zařízení. Síly musí napnout kraje, obce, ministerstvo vnitra. Pro starosty, kteří mají obavy, pochopení mám, ale neměli by rovnou předpokládat, že když má někdo tmavší pleť než ti ostatní, že s ním budou problémy,“ vyjádřil názor Czernin.
Juchelka i Šmarda odmítli tohle obcím podsouvat. „Stát se nesmí zříct své odpovědnosti. Obce, kraje to řeší, jen se to potřebuje řešit rychle.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
