Profesor Budil, bývalý děkan: Tak dlouho si věda snižovala laťku, až z ní zbyla jen ideologie. Kdyby slavní vědci viděli dnešní studenty, zděsí se

03.10.2019 17:35 | Zprávy

Do svého pravidelného pořadu Na prahu změn na Slobodném vysielači si tentokrát bývalý policejní prezident a předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný pozval profesora antropologie, prezidenta Společnosti pro vědy a umění, spisovatele, publicistu a bývalého děkana filozofické fakulty a prorektora Západočeské univerzity Iva Budila.

Profesor Budil, bývalý děkan: Tak dlouho si věda snižovala laťku, až z ní zbyla jen ideologie. Kdyby slavní vědci viděli dnešní studenty, zděsí se
Foto: Wikipedie
Popisek: Prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph.D., DSc.
Ivo Budil je profesor s velmi širokým záběrem a všeobecným přehledem. Přestože vždy tíhl spíše k humanitním oborům, z kádrových důvodů vystudoval za minulého režimu Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. „Začal jsem studovat základní a ložiskovou geologii. Na geologii bylo tehdy relativně liberální prostředí, režim měl zájem na tom, aby geologie přinášela konkrétní výsledky, a tak nemohla být zcela ideologizována,“ prozradil. Tím ale ve vzdělávání rozhodně nekončil, naopak. „Zabýval jsem se i paleontologií, paleoantropologií, udělal jsem si státnici z anatomie na lékařské fakultě a diplomovou práci jsem psal o vokálních schopnostech fosilních hominidů. Zjistil jsem, že fosilní hominid starý 3 000 let měl předpoklady a dispozice pro to, aby produkoval řeč jako my.“
 
K tomu všemu navštěvoval bytové semináře filozofa Ladislava Hejdánka, jenž byl jeho největším učitelem. A tak se profesoru Budilovi povedlo skloubit jak hluboké znalosti v exaktních přírodních oborech, tak v těch společenských. 
 
V roce 1994 se vydal do Lyonu a několik měsíců strávil i v inspirativním prostředí pobočky archeologického ústavu v Ardes, jenž byl umístěn v bývalém templářském klášteře. Nakonec se přesunul do Provensálska. „Přímá zkušenost s Francií z počátku 90. let, kdy se zdála na vrcholu ekonomických a intelektuálních sil, byla zajímavá. Poznal jsem poslední nádech té velké západní Evropy, která vzešla z impozantní obnovy po druhé světové válce. Tehdy mi západní svět připadal jako vzor, který bychom měli následovat.“
 

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Eva Decroix, Ph.D., MBA, MPA byl položen dotaz

Babišův střet zájmů

Podle vás ho nevyřešil? Co by podle vás měl tedy přesně udělat? A proč je nutné, aby mu to posvětily evropské instituce? Já nevím, ale nejsme snad suverénní stát? Cožpak střet zájmů souvisí jen s dotacemi? A jestli je posvěcení důležité, proč se jich nezeptá nikdo jiný, když on sám to udělat nechce?...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Okamura na titulní stránce srbských novin. Země by prý byla pro EU přínosem

20:29 Okamura na titulní stránce srbských novin. Země by prý byla pro EU přínosem

Předseda české poslanecké sněmovny Tomio Okamura se objevil na titulní stránce srbského deníku Polit…