Který ministr financí byl NEJHORŠÍ?Anketa
Na Slovácku lídra sociálních demokratů doprovázela současná europoslankyně za ČSSD Zuzana Brzobohatá. Jan Keller hned v úvodu přítomné upozornil, že pokud se do Evropského parlamentu dostane, bude pouze jedním ze 751 poslanců a sám nic nenadělá.
Keller: Pokud bychom uspěli, radikálně by se v EU změnila situace
„Patřím do frakce sociálních demokratů, která má dost velkou šanci stát se nejsilnější politickou skupinou. Pokud by se jí to skutečně podařilo a zabodovala by ve všech osmadvaceti zemích, nebo aspoň ve větší části z nich, zvolila by současného předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze z německé SPD šéfem komisařů. Byla by to první přímá volba, protože šéf komisařů, který má velkou moc, byl vždycky ustanoven jednáním za zavřenými dveřmi. Nyní by měl být poprvé zvolen poslanci,“ upozornil Keller.
Dle jeho mínění by se tak oproti deseti posledním rokům radikálně změnila situace. Dále posluchačům připomněl, že EU má tři hlavní instituce - Evropskou radu, komisi a parlament. Posledních deset let ve všech těchto institucích měly většinu pravicové strany. Podle Kellera bylo proto absurdní, když česká pravice vykládala, že EU je něco jako RVHP a jde o postkomunistickou konstrukci.
Lídr ČSSD věří, že po zvolení sociálního demokrata šéfem Evropské komise by byla Evropa méně byrokratická a Evropská komise by nebyla tak všemocná jako doposud, protože by větší váha připadla Evropskému parlamentu. „Existuje program evropských sociálních demokratů, kde je tucet opatření, která budou prosazovat v případě, že se stanou nejsilnější frakcí. Jedním z nich je zavedení daně na spekulativní finanční operace. Zároveň je ale třeba zabránit bankéřům, aby tuto tíhu zdanění nepřenesli na drobné střadatele a nevinné slušné podnikatele. Je to problém jako hrom, který je identifikovatelný a řešitelný,“ odpověděl Keller na otázku, co by udělal pro zlepšení situace v EU.
Anglie si nepřeje silnou Evropu
„Česká televize má krédo, že se raději mýlí s Američany, než aby měla pravdu s Ruskem. Dobře víme, jaké síly se dostaly k moci na Ukrajině. Náš jinak inteligentní ministr zahraničních věcí pan Zaorálek ale tyto síly podporuje. Jaký je na to váš názor?“ zeptal se muž z davu. „Tato situace je nešťastná pro Ukrajinu, Evropu i pro Rusko. Zrovna nedávno jsem četl rozhovor s jedním německým politikem z CDU/CSU. Otevřeně v něm řekl, že o připojení Ukrajiny k Evropě usilují ti, kdo si nepřejí sjednocenou Evropu a chtějí ji rozbít. Tyto snahy jsou dle onoho politika ze strany Anglie. Argumentoval tím, že má Evropa mnoho vnitřních problémů, které nedokáže zatím řešit. Pokud by se k EU připojila Ukrajina, tak je zaručené, že se Evropa integrovat nebude, protože bude tak heterogenní, že se z ní stane jenom zóna volného obchodu. A právě to by vyhovovalo Angličanům. Není možné sjednotit země, které jsou na tak odlišné úrovni,“ upozornil Keller, který již několikrát dal najevo, že má na ukrajinský problém jiný názor než je ten, který razí Lidový dům jako stranickou linii ČSSD.
Dále připomněl, že životní úroveň na Ukrajině je čtyřikrát nižší než v Rusku, kde také není nijak vysoká. Nelze proto udělat žádného společného jmenovatele pro sociální systém na jedné straně ve Francii a Německu a na druhé straně v Moldávii a Ukrajině. „V Ukrajincích se vzbudila obrovská očekávání, ale v podstatě dostali jen stejnou nabídku jako před pětadvaceti lety Turecko. A sice, že se jednou možná stanou členem EU. Turecko ale už čtvrt století čeká,“ upozornil Keller. Podle jeho mínění by se měla jakákoliv pomoc Ukrajině odehrát až poté, co tam proběhnou parlamentní volby. Hrozí totiž, že jakmile Ukrajina dostane pomoc, tak už nikdo nezaručí, že tam skutečně do konce roku nějaké volby proběhnou.
Keller: Pravice využila geniální lež
Posluchače dále zajímalo, proč v Evropě vítězí pravicové vlády, které potom zase padnou. „To není otázka pro sociologa, ale psychologa,“ reagoval lídr ČSSD, což vyvolalo smích v sálu. „Já to myslím zcela vážně! Máme horní, střední a dolní vrstvy. Horní minimalizují svou daňovou povinnost. Díky tomu mají v rukou nástroj, jak dávkovat nenávist středních vrstev vůči dolním vrstvám. Lidé ze středních vrstev zapomínají na to, kdo na ně přestal platit a jsou naštvaní na ty, na koho musí platit jako poslední sponzor,“ pokračoval sociolog.
Fotogalerie: - Keller se Sobotkou ve Vyškově
Dále uvedl, že střední vrstvy chtějí ve svých očích vypadat lépe a pravice jim navíc říká, že neúspěšný je jen ten, kdo je neschopný. A tak, i když jsou na tom finančně docela špatně, volí ty, o nichž si myslí, že jsou symbolem úspěšnosti. „Já těmto lidem říkám pravicově orientovaná městská chudina, protože mnoho z nich má velice nízký příjem. Volí ale pravici, aby se mohli pochlubit, že jsou na jedné lodi s těmi úspěšnými,“ uvedl sociolog.
Dle jeho názoru jde o psychologické věci a chybou levice je, že vůči tomuto oblbování lidí nedokáže vyvinout adekvátní úsilí, aby vysvětlila, že to tak není. „V předposledních volbách v roce 2010 se to podařilo úplně perfektně, když pravice řekla, že by náš stát sociální demokracie zavedla na řeckou cestu. Bylo to cíleně zaměřené. Je přece jasné, že se nikdo nechtěl zadlužovat a vypadat jako před bankrotem. Lidé proto volili pravici. Zvolili vládu, která nás během tří let přímo astronomicky zadlužila. Cesta Řecka byla nejlépe provedená lež. Já už jsem měsíc v předvolebním období a stále mě nenapadá žádná srovnatelná finta, kterou bych použil. Nemám asi tolik fantazie,“ povzdechl si lídr ČSSD.
Obrovská masa lidí na hranici bídy
Poté připomněl, že Česká republika má velmi málo lidí pod hranicí bídy. „Předchozí vlády se tím chlubily, ale už nepřiznaly, že máme obrovskou masu lidí těsně nad hranicí bídy, kdy stačí přijít o pár stovek a pod tuto hranici spadnete. Ten, kdo jde u nás spát jako střední vrstva, se může snadno vzbudit jako člověk, který už do ní nepatří,“ upozornil sociolog. Další zádrhel vidí v tom, že se pravicoví politici rádi chlubí českou rovnostářskou společností. V porovnání, kolikrát je deset procent nejbohatších domácností bohatších než desetina nejchudších rodin, má totiž ČR jeden z nejnižších rozdílů.
„Nikdo ale neřeší, že se tady počítají jen legální příjmy. Míra korupce se přitom v naší zemi ročně odhaduje mezi 40 až 120 miliardami korun ročně. Je velmi pravděpodobné, že se na korupci více podílejí lidé s nejvyššími příjmy než deset procent nejchudších domácností. Pokud se vezme v ohled toto číslo, tak zjistíme, že naše země není vůbec tak rovnostářská společnost, jak to na první pohled podle statistik vypadá. Jeden sociolog před dvaceti lety napsal: Typickou vlastností příslušníků středních vrstev je jejich odhodlání nasadit veškeré síly pro prosazení zájmů těch, co jsou nad nimi a mezi něž se nikdy nedostanou,“ zakončil besedu na Slovácku Keller.
- Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Filip Ferbie
