Doleček pochvalně uvádí, že Špačkovy „střípky“ z cest a z různých setkání po celém světě se daly číst jedním dechem. Skoro tak prý autorovi odpustil, že se snaží z prezidenta Václava Havla udělat téměř lidového světce, který si za své krédo vybral dávné heslo, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, i to, že uváděl téměř prezidentovu abstinenci od alkoholu.

S čím však lékař zásadně nesouhlasí, je Špačkovo líčení působení Severoatlantické aliance v Jugoslávii, zvláště v Kosovu na konci devadesátých let. Doleček obsáhle vyvrací Špačkův údajně mylný závěr o „idylickém“ průběhu mise NATO a ukazuje jakou „paseku“ udělala Severoatlantická aliance na Balkáně.