"Schodek rozpočtu není špatný v tom smyslu, že dodá ekonomice určité tempo růstu. Navýšení platů by mělo odpovídat i kvalitě práce. A pokud se nám podaří udržet růst ekonomiky, tak by náš rozpočet postupně měl přejít do přebytku. Teď jsme ještě v situaci, kdy by ještě ekonomika mohla přejít do stagnace,“ varoval Švejnar. Ale pokud se růst podaří udržet ještě pár čtvrtletí, bude podle jeho názoru čas na konsolidaci veřejných financí. Dlouhodobě by vláda měla myslet spíše na dlouhodobé investice do školství, vědy a výzkumu, ale i do infrastruktury.
„Doposud byla vládní hospodářská politika taková, že nám přivodila druhou recesi, která nebyla v žádné sousední zemi. Z toho je třeba se vymanit a to se nyní stává,“ zdůraznil Švejnar. Současné vládní politice ale lze vytknout, že zatím neudělala zásadnější kroky např. v daňové oblasti. V pořadu také zaznělo, že Československo, resp. později Česká republika mohla mít kvalitnější vládní hospodářskou politiku po celých 25 let po znovunabytí svobody.
Minimální mzda a DPH
Následně se vyjadřoval k minimální mzdě, kterou vláda Bohuslava Sobotky zvyšuje. Podle Švejnara se ale i tak pohybuje pod polovinou průměrné mzdy a studie ukazují, že její navyšování nebude mít velký negativní efekt na naši ekonomiku.
Stranou jeho pozornosti nezůstala ani problematika DPH. „Z ekonomického hlediska je nejlepší mít jednu sazbu, pokud možno co nejnižší,“ poznamenal. Dobré by to bylo i pro Česko, protože by pak vznikl prostor dát peníze lidem, kteří je potřebují a na věci, které skutečně potřebují. Švejnar si v této souvislosti kladl i otázku, proč by bohatí spoluobčané měli mít slevu na pleny, o které vláda tak často mluví.
Daňová reforma a zdravotnictví
Česká republika by podle hosta potřebovala celkovou daňovou reformu. To zahrnuje nižší zátěž pro podnikatele, menší zátěž pro oblast zdanění práce. Švejnar také navrhl zavést finanční podporu až na druhé a třetí dítě, nikoli na dítě první, byť sám tento nápad označil za poměrně radikální.
Velmi dobré je prý i to, že se vláda bude věnovat oblasti zdravotnictví, kde utíkají nemalé peníze. Je třeba se podívat na hospodaření pojišťoven, ale stejně tak bude třeba stanovit jakési zdravotnické standardy, a pokud bude chtít někdo něco navíc, bude si muset připlatit. Bez toho to prý nepůjde.
Své řekl i k regulaci bankovního sektoru. V této oblasti je prý třeba uplatňovat jasný dozor zodpovědných orgánů, ale nesmíme zapomínat na konkurenci. I ta zde hraje zásadní roli.
Celkově skutečně platí, že vládu ještě čekají důležitá rozhodnutí, aby se nám podařilo vytvořit si určitý ekonomický polštář. O tom, že to jde, svědčí např. slovenská či polská ekonomika, které rostou rychleji než ekonomika česká. Švejnar doufá, že na tyto zásadní kroky dojde v průběhu příštího roku.
Ukrajina a Rusko
Ekonom odpovídal také na otázky související s rusko-ukrajinskou krizí. Česko by prý mělo mít jasno v tom, že Rusko rozumí síle a je třeba mu tuto sílu ukázat. Svědčí o tom ostatně naše vlastní zkušenosti z minulého století. "Já jsem se divil, že náš postoj vůči Rusku nebyl politicky zcela jednotný,“ uvedl host. Podotkl přitom, že Rusko ekonomicky závisí na Evropě mnohem víc než Evropa na Rusku. Rusko je velmi zranitelné proto, že většina jeho příjmů plyne z prodeje ropy a plynu a podle Švejnara bude trvat řadu let, než se Ruské federaci podaří přesměrovat se na mimoevropské trhy.
„Já myslím, že západní svět zatím Ukrajině příliš nepomáhá,“ pokračoval. Jak by se to mělo změnit? Západ by měl Ukrajině posílat jak materiální, tak strategickou pomoc. A lidé by si měli uvědomit, že na některých principech je třeba trvat i navzdory ekonomickým zájmům. Je třeba trvat na myšlence sdílené na Západě, že má každá země právo rozhodovat o svém osudu a to bez ohledu na přání okolních států.
Evropa je prý také silně propojena s ekonomikou USA a to může mít mnohem větší význam, než věci, které se dějí v Rusku.
Devalvace koruny
Jeden z diváků chtěl od Švejnara slyšet, jak se dívá na intervenci ČNB z listopadu minulého roku. Lidé, kteří mají práci a kupují si zboží vyráběné v zahraničí, pociťují intervenci jako negativní. Ale našim exportním podnikům prý intervence pomohla, a to i v tom, že mohou zaměstnat více lidí. „Je to něco, na co bych nesázel jako na stěžejní část hospodářské politiky. Přišla ve chvíli, kdy se centrální banka obávala poklesu cen a deflace. V tomto smyslu byl krok ČNB veden správnou úvahou,“ podotkl ekonom s dovětkem, že lidé, kteří mají práci, by mohli v této věci cítit jistou sounáležitost s těmi, kteří práci hledají.
Ekonomika Spojených států
Švejnar dlouhá léta žije ve Spojených státech a kvůli dotazu jednoho z diváků odpovídal i na dotaz spojený právě s ekonomikou tohoto státu. Tamní ekonomika již pět let roste. Banky byly po krizi očištěny velmi rychle, takže začaly ihned fungovat. „V Americe došlo k velkým vládním výdajům, to se v Evropě neděje, protože Německo to nechce,“ podotkl odborník. V blízké budoucnosti proto prý nehrozí, že by byl dolar vytlačen z pozice světové měny číslo jedna. „Americká ekonomika má v sobě ještě větší potenciál, než si uvědomujeme, protože tam řada podniků drží velké množství peněz, a když se rozhodnou, že je budou investovat, budou se dít věci,“ upozornil Švejnar.
V závěru pořadu odpovídal na otázku, zda bude znovu kandidovat na prezidenta. „Zatím to nevylučuji,“ poznamenal. Obratem však dodal, že do další volby je ještě daleko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
