Redaktor ČT Jakub Železný se v čase intenzivního zpochybňování historie a likvidace jejích připomínek pokusil nastolit téma pojmenování pražského nábřeží po prezidentu Ludvíku Svobodovi. „Člověk si neumí moc dobře představit, jak pendlujete mezi nábřežím Na Františku a nábřežím, které se bůhvíproč dodnes jmenuje po komunistickém prezidentu Ludvíku Svobodovi,“ vypadlo z moderátora zcela nečekaně při rozhovoru s ministrem Karlem Havlíčkem.
V debatě, která se kolem jeho výroku následně rozpoutala, pak potvrdil, že nešlo jen o poznámku mimochodem, ale že by skutečně chtěl, aby se pražské nábřeží nejmenovalo po Ludvíku Svobodovi, protože to byl „komunistický prezident“. Učinil tak v polemice s komentátorem Info.cz Petrem Holcem.
Jeho textem se prý redaktor České televize cítí uražen, ale nepřekvapuje jej to. „Nevím, co se běžně píše na serveru Info.cz, o jeho existenci vím, neboť jsme ji před časem řešili ve vysílání ČT, ale nečtu zdejší texty (ten od pana Holce jsem samozřejmě četl, jinak bych na něj nemohl odpovídat), takže neznám zdejší standardy, čili budiž,“ zaútočil Železný, aby vzápětí ujistil, že „s dovolením zůstanu u věcného, ve slušné společnosti běžného, tedy cizí lidi neurážejícího tónu“.
„Kolegové z ČT jistě potvrdí, že se často radím (a rád si nechávám poradit) nejen v těchto záležitostech. Pokud jde ale o témata, spojená s naší moderní historií, to je, s dovolením, můj obor. Zde si dovolím opravdu polemiku „ad hominem“: pan Holec se mýlí, když píše, že bych si já měl nastudovat lépe věci, spojené s Ludvíkem Svobodou,“ spustil.
V tomto duchu vyjádřil názor, že Holec je tak omezený, že by si tématu nevšiml, kdyby jej nevytáhl poslanec KSČM, kterému se „tónem běžným ve slušné společnosti“ vysmál, že neumí česky. Pak se konečně dostal k věci: „Takže ještě jednou: opravdu nechápu, proč má v Praze, 31 let po pádu režimu komunistické strany, mít nábřeží člen předsednictva komunistické strany a komunistický prezident“.
Pak se pustil do „svého oboru“: „V řadě hodnověrných pramenů se uvádí, jak již za války kolaboroval se sovětskou NKVD, vražednou komunistickou tajnou službou, nebo jak již dávno před únorovým pučem vstoupil do komunistické strany,“ začal své expozé o Ludvíku Svobodovi.
Pak připustil, že „hodnověrné prameny“ mohou obsahovat pouhé spekulace, to je prý ale jedno, protože po ruce má i fakta.
Pokračoval chrlením názvů mnoha knih, aniž by z toho vyplývalo, jaké v nich našel důkazy pro svá tvrzení.
Třeba při líčení událostí noci na 21. srpna 1968 se znalec oboru blýskne názvy a počty vydání tři memoárových knih Zdeňka Mlynáře, Vasila Bilaka a Čestmíra Císaře, jen kvůli poznatku, že „Svoboda rozhodně nebyl v noci z 20. na 21. srpna žádným odpůrcem invaze“, což je pro Železného důkazem, že toho večera „podruhé zradil národ“.
Dalším výčtem knih zcela nesrozumitelně přeskočil z roku 1968 ke konci Svobodova prezidentství v roce 1975, jen proto, aby mohl opět předvést své znalosti o Ludvíku Svobodovi:
„Skončil svou pouť zcela bizarně: pro všechny polopravdisty a nepřesnisty: nebyl ani donucen k rezignaci, ani odvolán, jak se mnohde uvádí, prostě byl přijat dodatek k ústavě a vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu jednoho prezidenta byl základě dodatku zvolen nový“.
O SKONČENÍ MANDÁTU LUDVÍKA SVOBODY PSALY I PL.CZ
„Chápu, že pan Holec nic z toho nastudovaného nemá. Jen by neměl psát, ať si to někdo jiný nastuduje, když ten jiný to nastudované má (ani vlastně nevím proč) až až,“ uzavřel Jakub Železný vlastní sebechválou.
Pak dodal, že všichni, kdo věří, že „normalizační komunistický funkcionář má mít v Praze nábřeží“ jen nahrávají těm, kteří „dlouhá desetiletí vyčkávali“.
A na co vyčkávali? „Vyčkávali a postupně do veřejného prostoru zanášeli bagatelizování a dnes už i glorifikaci komunistického režimu, který je zákonem 198 uznán jako zločinný,“ vysvětlil redaktor České televize. A těm všem pohrozil, že zákon o zločinnosti komunistického režimu stále „existuje a platí“.
„Mnoho let se skrývali v různých spolcích, třeba (jaká náhoda!) ve Společnosti Ludvíka Svobody, kde se viditelně prezentovali třeba pan Kiesewetter, který nám před 31 lety coby tajemník pražského NV zakazoval demonstrace při Palachově týdnu a hřímal o tom v televizi,“ odhalil svůj investigativní objev Jakub Železný, který se opakovaně chlubí, že byl v šestnácti letech nejmladším trestně stíhaným účastníkem Palachova týdne.
Kritikům jeho poznámky pak redaktor České televize vzkazuje: „Pište si, co chcete, máme demokracii, kterou nám rozhodně Ludvík Svoboda nepřinesl. Urážejte si koho chcete, je to vaše vizitka. Klidně založte iniciativu, která vrátí Nuselskému mostu název Gottwaldův a Barrandovskému název Zápotockého“.
Pro sebe však žádá „právo, abych kdekoli naopak veřejně odsuzoval komunistické funkcionáře“. Přitom opět pohrozil „ustanovením zákona 198/1993, paragrafu 2“.
Na úplný závěr se pak podivil: „Je zvláštní, že 31 let po revoluci člověk musí použít dikci zákona, aby vysvětlil něco, co by mělo být jasně daným společenským axiomem…“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
