Podle eurokomisařky Jourové situace směřující k brexitu, který začal v červnu 2016 referendem, uzrávala již dlouhou dobu. „Viděli jsme, že v Británii rostla nespokojenost s imigrací, to byl hlavní důvod. A taky se Britům nelíbila nějaká rozhodnutí evropského soudu,“ uvedla Jourová.
V Británii je stále společnost rozdělena dá se říci na dva tábory, to si profesor Jiří Přibáň vysvětluje tím, že brexit nebyl jen otázkou falešné kampaně, ale dlouhodobého vývoje. „Velká Británie nebyla nikdy členem EU bez výhrad. Vždy to bylo někde na pomezí. A současně to byl i vnitřní protest proti elitám obecně,“ míní profesor.
Jourová poznamenala, že se jí také nelíbí, že lži a dezinformace rozhodly o osudu tolika lidí v Británii i v Evropské unii. „Je neuvěřitelné, čemu všemu byli lidé v kampani před referendem o brexitu vystaveni,“ podotkla eurokomisařka s tím, že EU vystupuje při vyjednávání o brexitu konzistentně. „Dnes vidíme, že EU vystupuje jednotně a stabilně. Neustále čekáme, co zazní z Británie,“ uvedla s tím, že ze strany sedmadvacítky nevidí žádné zádrhely.
Někdejší premiér Mirek Topolánek pak poukázal na to, že brexit nezačal referendem, ale již dvěma francouzskými vety pro britské členství v evropském společenství. Nemyslí si, že by Britové byli ovlivněni kampaní. „Sedmaosmdesát Britů bylo rozhodnuto už před jejím zahájením,“ podotkl.
Nesouhlasil s tím, že zde migrace byla klíčový parametr. „Ten byl až druhý nebo třetí, byla to suverenita a taková ta britská hrdost,“ uvedl s tím, že kampaň to pouze umocnila a společnost fatálně rozdělila.
V tom přitakal prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, podle kterého jistá pověstná britská hrdost existuje. „Zvládnou to. Zavřou oči, budou myslet na královnu a raději zkousnou, co je čeká,“ podotkl s tím, že jistě dobře vědí, že to bude bolet. Ale jsou tak hrdí, že to raději udělají, než aby změnili názor.
To je ostatně podle jeho slov prý vidět i na samotném jednání parlamentu. „Když se každý poslanec bojí o svůj mandát, tak nepřemýšlí nad nějakou celospolečenskou odpovědností,“ řekl Prouza.
Profesor právní filozofie Jiří Přibáň přidal svůj názor, že Velká Británie trpí imperialistickou nostalgií, není světovou špičkou a proto jí brexit akorát poškodí. Doplnil také, že Velká Británie nevnímá státní suverenitu podobně jako Česko. „Zná suverenitu parlamentu, ale teď nastala paradoxní situace, kdy referendum zvýšilo přímou demokracii, ale zároveň zůstal zodpovědný parlament,“ dodal.
„Unie prohrála zásadní spor, válku o veřejné mínění v Británii,“ řekl ekonom Pavel Kohout, podle kterého EU postupuje ultimativně a dohnala situaci k paralýze. „A to tak, že Londýnu vyhrožuje. Tím si nezíská sympatie, pokud by o to stála,“ míní. Pokud by byl on Brit a váhavý volič a poslechl, co říká Jean-Claude Juncker, tak to raději přetrpí. „I kdyby to stálo několik procent HDP,“ poznamenal Kohout.
Následně dodal, že brexit podle jeho názoru přinese krátkodobé otřesy, což se ale časem změní. „Dlouhodobě bude mít možnost se po brexitu posunout jinam,“ je přesvědčen ekonom.
„Krátkodobě možná britská ekonomika utrpí, ale už ve střednědobém horizontu si polepší,“ míní Topolánek. „Ekonomicky Britové na brexitu nepochybně vydělají. Když se vyvážou ze stále více protekcionistické Evropské unie, tak budou moci výrazně deregulovat,“ doplnil expremiér, podle jehož názoru Britové odcházejí z unie ve správný čas, jelikož je fatálně rozdělena.
Mirek Topolánek
Značnou část viny za současný vývoj podle Topolánka nese britská premiérka Theresa Mayová. „Mayová jako příznivec setrvání v Evropské unii neměla být tím, kdo brexit vyjednával,“ řekl jasně Topolánek a uvedl, že rozdíl mezi Velkou Británií a Evropskou unií je především mezi demokracií a direktivou.
„Stoletá britská demokracie způsobila problémy a vyjednávání Mayové s EU byla více kooperativní než asertivní,“ dodal s tím, že podcenila fakt, že je ve hře třetí hráč, kromě parlamentu a vlády, a sice Evropská unie.
„Každopádně se Britové brexitem vyhnou vytvoření evropského superstátu, který má zahrnovat společné evropské daně, společný evropský rozpočet a společnou evropskou armádu,“ poznamenal Kohout. „Jednotlivé členské země EU budou degradovány na úroveň provincií,“ míní ekonom.
Po zhlédnutí těchto analýz k dění kolem brexitu publicistovi Čulíkovi vstávaly hrůzou chlupy po těle, většinu výše zmíněných výroků strčil do jednoho pytle jako velkou lež a v komentáři k debatě se vztahujícím hned vysvětlil proč.
„Mezi diskutéry vynikli především Mirek Topolánek a Pavel Kohout, kteří šířili naprosté nesmysly, bez jakékoliv vazby na fakta. ČRo má nutkání zvát do studia maniaky, tvrdící nezodpovědně jakékoliv nesmysly odporující faktům, jen aby si ‚zvýšil sledovanost“,“ zlobil se a doplnil, že veřejnoprávní médium má povinnost uvádět nesmysly na pravou míru, nemůže blbostmi mást veřejnost a nemůže vyvažovat fakta nějakými tvrzeními, jen koho co napadne.
Následně se pustil do reakce na Kohoutova slova o tom, že brexit přinese jen krátkodobé ekonomické otřesy, s čímž rozhodně nesouhlasí. Čulík připomíná, že všichni ekonomové varují, že všechny formy brexitu povedou ke zchudnutí britského obyvatelstva. „Vypadnutí z EU bez dohody by bylo katastrofou,“ uvedl a zmínil oficiální analýzu britské vlády, podle které by se ekonomika snížila o devět procent.
Rozladila jej i Topolánková slova o tom, že Britové z EU odcházejí právě včas. „Zdaleka není jasné, zda Británie z EU skutečně odejde“ zdůraznil Čulík, kterého však ještě víc rozlítil názor, že Britové na brexitu vydělají. „Topolánek má právo jako neúspěšný politik tvrdit ve vašem vysílání jakékoliv bláboly? Všechny ekonomické analýzy poukazují na to, že brexit bude pro Británii katastrofou,“ napsal Čulík s tím, že žádná země dnes nefunguje ekonomicky mimo velký hospodářský blok.
Nelibě zareagoval i na kritiku Mayové ohledně její neschopnosti týkající se vyjednávání o brexitu. „Topolánek je hlupák. Mayová převzala nejfundamentalističtější brexitérský postoj ve snaze uspokojit neuspokojitelné brexitérské extremisty ve své straně, protože je jí Konzervativní strana nade všechno. I nad ekonomický prospěch britského národa. Proč pletete veřejnost názory idiotů?“ rozpálil ho expremiér už doběla a také vyvrátil, že by mezi Británií a EU došlo někdy k nějakému vyjednávání. „Británie nemůže s EU vyjednávat, protože nemá vůči ní žádnou moc,“ řekl.
Na tvrzení, že Británie trpí imperialistickou nostalgií a není světovou špičkou a brexit ji poškodí, pak poznamenal, že šest milionů lidí podepsalo petici požadující setrvání Británie v EU. A až dva miliony lidí se o minulém víkendu účastnilo protibrexitové demonstrace v Londýně. „Podle průzkumů veřejného mínění chce nyní o deset procent Britů více, než je stoupenců brexitu, setrvat v EU,“ přiblížil Čulík.
Dále se pozastavil i nad poznámkou, že se Britové brexitem vyhnou vytvoření evropského superstátu. „Až na to, že budou demokraticky zastoupeni v evropských institucích. A jak se ukazuje, mají zejména malé země v EU v důsledku členství v 500 milionovém celku obrovské vyjednávací možnosti vůči vnějšímu světu,“ řekl s tím, že EU je podle něj schopna chránit ČR při obchodování s Čínou.
V současnosti je prý Británie naprosto ohromena skutečností, že nemůže, jak má dvě stě let ve zvyku, terorizovat malou Irskou republiku, protože zájmy pětimilionové Irské republiky hájí pětisetmilionová EU vůči šedesátimilionové Británii nesmírně efektivně.
Jako další blábol pak Čulík označil Topolánkův výrok, že Britové nebyli ovlivněni kampaní a nebyla to ani migrace, co rozhodlo o brexitu. Publicista argumentoval, že existují pevné důkazy, že referendum o brexitu bylo drsně zmanipulováno placenou psychologicky cílenou propagandou na sociálních sítích.
Původní zdroj ZDE
Zmínil, že organizace prosazující brexit drasticky porušovaly volební zákony a překročily finanční limity na předvolební kampaň. Byly za to pokutovány a probíhá trestní vyšetřování. „Brexit vnucovala psychologickou manipulaci na Facebooku a dalších sociálních sítích cíleně vybraným lidem podle jejich individuálního psychologického ustrojení za peníze probrexitových aktivistů firma Cambridge Analytica,“ oponoval slovům expremiéra.
Závěrem okomentoval i vyjádření profesora Přibáně, který pravil, že brexit nebyl otázkou nějaké falešné kampaně. „Do roku 2015 byla Evropská unie problémem jen pro ultrapravičáky,“ poznamenal publicista. „Upozorňuji, že do roku 2015 byla EU ‚problémem‘ pro méně než šest procent Britů. ‚Problém EU‘ idiotsky vytvořil Cameron, když se obával, že mu UKIP sebere ve volbách deset poslanců,“ napsal na závěr Čulík s tím, že britská veřejnost byla zmanipulována populisty, kteří jí naslibovali neexistující jednorožce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
