Průjem a bolest. Zase. Měla covid a má ho znovu: Rána Švédsku a promoření

19.11.2020 14:01

Koronavirus se začíná znovu objevovat u pacientů, kteří ho již na jaře prodělali. Jedná se o špatnou zprávu pro ty, kteří věří na vybudování kolektivní imunity skrz promořování. „Reinfekce naznačuje, že imunita proti covid-19 může být křehká a může relativně rychle mizet, což má vážné důsledky nejen pro rizika, kterým čelí uzdravení pacienti, ale také pro to, jak dlouho mohou budoucí vakcíny chránit lidi,“ psalo se na webu Sciencemag.

Průjem a bolest. Zase. Měla covid a má ho znovu: Rána Švédsku a promoření
Foto: Hana Brožková
Popisek: Odběry na COVID 19 pokračují. Byli jsme se podívat i přímo v odběrovém stanu na Náměstí míru v Praze

Anketa

Kdo byl lepší ministr zdravotnictví?

hlasovalo: 12133 lidí

Server Sciencemag.org přinesl zprávu, že stále více lidí se nakazilo koronavirem podruhé. Článek z úvodu hovoří o nizozemské sestřičce Sanne de Jong, u které se v červnu objevila nevolnost, bolest svalů či problémy s dechem. Nejdříve si prý myslela, že jde o přetrvávající následky nákazy koronaviru, kterou prodělala na jaře. V dubnu byla pozitivně otestována na covid-19 a průběh nemoci byl u ní mírný. Po dvou týdnech jí vyšel test negativní, a tak se vrátila zpátky do práce.

Když se její příznaky znovu objevily, lékař jí navrhl, aby se znovu podrobila testování. „Takto rychlá reinfekce by byla zvláštní, ale ne nemožná,“ řekl jí doktor. Mezitím opět ztratila čich a měla bolesti břicha a průjem. V červenci jí zazvonil telefon a informaci, že je opět nakažená novým typem koronaviru, nemohla uvěřit.

Celý článek ZDE:

„Vědci se velmi zajímají o případy jako ten její, které jsou stále vzácné, ale jsou na vzestupu. Reinfekce naznačuje, že imunita proti covid-19 může být křehká a může relativně rychle mizet, což má vážné důsledky nejen pro rizika, kterým čelí uzdravení pacienti, ale také pro to, jak dlouho mohou budoucí vakcíny chránit lidi,“ psalo se dále v článku.

 „Otázka, na kterou chce každý odpovědět, je: Bude ta druhá nákaza většinou méně závažná nebo ne? A co nás nové infekce obecně učí imunitě vůči SARS-CoV-2?“ ptal se Derek Cummings, který studuje dynamiku infekčních onemocnění na univerzitě na Floridě. Aby byl člověk řazen mezi reinfikované pacienty, tak je třeba, aby mezi dvěma pozitivními PCR testy byl alespoň měsíc bez příznaků. Po světě jsou zaznamenané jednotky tisíc případů reinfekce, jde tedy v současné době o vzácnost.

Druhá infekce pacienta v Hongkongu byla mírnější než ta první, což imunologové očekávali, protože první infekce obvykle vytváří určité protilátky v těle, a tedy i imunitu. „To může vysvětlovat, proč jsou reinfekce stále relativně vzácné,“ řekla Maria Elena Bottazzi, molekulární viroložka.

Více obvyklé by se reinfekce mohly stát v následujících měsících, kdy těm, co prodělali covid-19 v brzké fázi, začnou mizet z těla protilátky. U čtyř typů koronaviru, které způsobují běžné nachlazení, nastupuje reinfekce průměrně po 12 měsících. Měli bychom se tedy připravit na další vlnu nákazy. Prý se jedná o špatnou zprávu pro ty, co věří na kolektivní imunitu skrz řízené promořování. Ve vybudování kolektivní imunity věřili Švédové.

Švédsko jako jediná země Evropské unie během koronavirové krize nezavíralo své podniky či školy. Ústřední roli ve švédském přístupu pak měl hrát právě epidemiolog Andersen Tegnell. „Na začátku jsme hodně hovořili o udržitelnosti a já si myslím, že toho se nám podařilo dosáhnout. Také je třeba odolat rychlým řešením, uvědomit si, že to nebude snadné, nebude to krátkodobý problém, nebude to opraveno jedním druhem opatření. Vidíme nemoc, se kterou se budeme muset dlouhodobě potýkat, a potřebujeme k tomu vybudovat systémy,“ prohlásil Tegnell.

Více jsme o Andersenovi Tegnellovi psali ZDE.

Anketa

Dělá prezident Zeman svou práci dobře? (Ptáme se od 18.11.2020)

80%
20%
hlasovalo: 20407 lidí

Dále se v rozhovoru psalo, že zatímco ve většině evropských států došlo k rapidnímu nárůstu nových případů koronaviru, které mnohdy překonávají doposud zaznamenané nejvyšší denní přírůstky, tak Švédsku se prozatím druhá vlna nákazy vyhnula. „Ve srovnání s koncem června má nyní Švédsko v přepočtu na jednoho obyvatele o 90 procent méně denních přírůstků a má poprvé po pěti měsících nižší hodnoty jak Norsko či Dánsko“, psalo se v rozhovoru. Sám Tegnell prý již na jaře tvrdil, že až na podzim bude očividné, která země byla jak moc úspěšná.

Andersen Tegnell nepatřil k podporovatelům uzavření země. „Je to jako použití kladiva k zabití mouchy,“ myslí si. Jeho pokusem bylo vytvořit strategii, která by mohla vydržet celé roky, zatímco ve zbytku Evropy prý dochází k neustálým změnám. „Nevidíme jako životaschopné mít tento druh drastického zavírání, otevírání a zavírání. Školy nemůžete otevírat a zavírat. To bude katastrofa. A pravděpodobně nebudete moci příliš často otevírat a zavírat restaurace a podobné podniky. Jednou nebo dvakrát ano, ale pak se lidé velmi unaví a podniky budou pravděpodobně trpět více, než kdybyste je úplně zavřeli,“ pověděl Tegnell.

Své pochybnosti ohledně kolektivní imunity sdělil v rozhovoru pro Parlamentní listy i místopředseda Lékařského odborového klubu Miloš Voleman. „Překvapil vás výsledek plošného testování nakažených v České republice? Souhlasíte s tím, že promořenost je nízká? Nebo se přikláníte k těm, kdo tvrdí, že promořenost je mnohem větší, ale testy nebyly prováděny komplexně?“ ptali jsme se.

„Nepřekvapil. Je dán tím, že protilátky má větší procento lidí a ukazuje se i celosvětově, že promořenost je nízká. I v zasažených zemích, jako jsou Španělsko či Francie, se ukázalo, že protilátky má vytvořené něco málo přes pět procent populace. Celkem mě to nepřekvapilo. To, že je promořenost nízká, znamená, že kolektivní imunita proti této infekci není příliš vysoká, což je potenciální riziko do budoucna. Kdyby přišla další vlna, tak většina populace bude pro virus panenská. Druhá vlna může probíhat stejně razantně. Je to stejné, jako když po první světové válce přišla takzvaná španělská chřipka, která proběhla ve třech velkých vlnách,“ pověděl.

Článek od Sciencemagu pokračuje tím, že ne všichni jsou tolik skeptičtí. Ačkoliv mohou protilátky proti covid-19 po nějaké době vymizet, tak někdy přetrvávají, a to i v mírných případech první nákazy. U závažnějších případů první nákazy pak mohou protilátky v těle vydržet po dlouhou dobu v řádech let.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

koronavirus

Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.

Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

autor: tle

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

11:11 „Média to zatajila.“ Mohl být mír mezi Ruskem a Ukrajinou? Zcela jinak

Politolog Ivan Katchanovski z univerzity v kanadské Ottawě o válce na Ukrajině mluví jako o „zástupn…