Nadále nejsilnější hnutí ANO na jedné straně mohlo povzbudit své voliče návštěvou stranického předsedy a premiéra Andreje Babiše v Bílém domě, ovšem kauzy Jaroslava Faltýnka a radnice Brno-střed se zase naopak podílely na březnovém mírném oslabení vedoucí vládní strany v porovnání s předchozím měsícem. I přesto se však hnutí ANO aktuálně těší přízni 31,5% voličů.
Poměrně zajímavě prozatím vyústilo v pohybu voličů vyloučení Václava Klause ml. z ODS. Odchodem jedné z nejvýraznějších osobností ODS se od občanských demokratů odklonila nejvěrnější část příznivců Václava Klause ml., kteří se stali ve většině nevoliči, ale část přešla např. i k Pirátům. Nicméně odchodem Václava Klause ml. se zase ODS stala přijatelnější pro voliče TOP 09 a STAN, které se tak nadále propadají. Občanští demokraté se tak aktuálně těší přízni 12,1% voličů, což je ovšem o 3,1% méně ve srovnání s únorovým šetřením společnosti SANEP. Březnový průzkum probíhal od 14. do 20. března. Václav Klaus mladší byl vyloučen ze strany 16. března, již předtím však byl vyzván k tomu, aby opustil poslanecký klub.
Důvodem rozlícení občanských demokratů a následujícího Klausova vyloučení byl výrok, který poslanec pronesl na půdě Poslanecké sněmovny. Schvalování zákonů daných unijními předpisy přirovnal k rozhodování židovských výborů o složení transportů do nacistických koncentračních táborů. „Přišel stenozáznam té schůze, která vzbudila takové emoce. Když to čtu – nemohu si pomoci. Mluvím o suverenitě České republiky,“ poznamenal nyní na svém facebookovém profilu Václav Klaus mladší.
Co tehdy řekl Václav Klaus mladší:
Já si ještě dovolím shrnout trošku debatu. Já jsem řekl, jak budu hlasovat a proč. Ale přesto si nemůžu nevšimnout takového pocitu, který mám, že zase projednáváme něco, co občané České republiky nechtějí. To je nařízení Evropské unie, to sem přilítlo a my tady jenom zoufale teď hledáme, jak to trošilinku zmírnit, a trošku se o to hádáme. Nezlobte se, mně to připomíná, my jsme jak židovský výbor, když nám řekli, že máme vypravit transport, a my jenom tak jako rozhodujeme, že teda ty nemocné ženy ještě nepošleme, ty půjdou až příštím vlakem. Ale jinak děláme to, co nám řeknou.
Já tyhle pocity mám hrozné, protože tady 57 % zákonů jsou nařízení Evropské unie, kde my jako ovce pro to zdviháme ruku a v nějaké podobě to posíláme dál českým občanům. Tak jestli vám to nevadí – mně to vadí.
Klaus mladší, syn bývalého prezidenta Václava Klause, byl členem ODS od roku 2002, stranu opustil o sedm let později na protest proti tehdejšímu předsedovi Mirku Topolánkovi. Před třemi lety se opět stal členem a o rok později byl za ODS zvolen do Sněmovny, ve které ho strana prosadila do pozice předsedy školského výboru. Na pražské sněmovní kandidátce ODS Klaus figuroval na třetím místě, díky více než 22 600 přednostním hlasům se do dolní komory dostal jako první. Více přednostních hlasů než on dostal celostátně už jen předseda ANO a nynější premiér Andrej Babiš, přes 48 600.
Ale zpět k průzkumu. Již zmiňovaní Piráti prozatím na situaci kolem ODS voličsky nejvíce profitují a s aktuálním ziskem 17,3% voličských preferencí se přibližují dvacetiprocentní hranici. Piráti mají ve svém voličském elektorátu řadu dřívějších voličů ODS, a to zejména ve věkové kategorii 40+. Aktuálně pak Piráti posílili o další nespokojené voliče ODS, kteří Piráty vnímají jako určitou možná i prozatímní kompromisní volbu mezi pro ně nepřijatelnými stranami jako TOP 09 a STAN, ale i z různých důvodů nepřijatelnou ODS.
Jak růst Pirátů, tak i další pohyb na středopravicovém politickém spektru se však může ještě výrazně změnit po případném oficiálním vzniku nového politického subjektu v čele s Václavem Klausem mladším. V případě voličského úspěchu takového politického subjektu může nastat velmi silný odliv voličů jak u Pirátů, tak hlavně u ODS, které by pak v podstatě nezbývalo nic jiného než se spojit se svými programově spřízněnými politickými stranami jako je TOP 09 a STAN, o čemž se z velmi pragmatických důvodů v politických kuloárech hovoří již delší dobu.
Na protiunijní politice vedle hnutí ANO aktuálně získává na voličské oblibě i SPD, která s aktuálním ziskem 9,7% voličských hlasů posílila oproti únoru o 2,5 % hlasů. Pro SPD může tento nárůst předznamenávat i relativně dobrý volební výsledek v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Nicméně i SPD řeší vnitropolitické problémy, které ve svém důsledků mohou této straně voličsky ublížit, a to ve prospěch hnutí ANO a KSČM.
KSČM, která podporuje menšinovou vládu premiéra Andreje Babiše, se aktuálně těší přízni 6,4% voličů a je zde patrné mírné polepšení oproti minulému měsíci. Sociální demokraté s aktuální podporou 6,3% hlasů nadále i přes mírný nárůst voličské přízně stagnují, neboť se jim nedaří oslovovat svojí dřívější četnou voličskou základnu. Nadále tak platí, že pro voliče preferující sociální politiku je mnohem voličsky přijatelnější hnutí ANO, které plně převzalo sociální témata a rétoriku svého koaličního partnera. Nad pětiprocentní hranicí dlouhodobě balancuje KDU-ČSL, které by v březnu dalo svůj hlas 5,1% voličů.
Pod pětiprocentní hranicí, a tedy před branami Poslanecké sněmovny by v březnu zůstalo hnutí STAN (4 %) a TOP 09 (3,5 %).
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
