Česko čelí kritice, že až příliš mnoho romských dětí umisťuje do praktických škol a nedává jim tak příležitost k lepšímu osobnímu rozvoji. Psycholožka Zapletalová vysvětluje, že to může mít několik příčin. V rozhovoru pro páteční Lidové noviny na prvním místě zmiňuje přání rodičů. Svou roli hrají i výsledky testů, posouzení školních dovedností, ale také určité regionální odlišnosti.

"Problém je, že školská poradenská zařízení nezřizuje ministerstvo školství, ale kraje nebo soukromé subjekty. A pak si města začala zřizovat speciálně pedagogická centra, která děti diagnostikují. My bychom měli všechna ta pracoviště metodicky vést, ale máme pro to málo možností. Nejsme jejich zřizovateli, nastavená pravidla respektují, pokud chtějí. Fungují jako ve většině věcí, kde máte něco založeno na bázi vědomé dobrovolné odpovědnosti. Nelze je kontrolovat, jakkoli ombudsmanka tvrdí, že lze. Česká školní inspekce může kontrolovat jen pracoviště, která mají rámcový vzdělávací program – a ten poradny a speciálně pedagogická centra nemají," podotýká odbornice.

Projednává se sice změna školského zákona, ale tento problém sama o sobě nevyřeší. Podle Zapletalové je to v lidech a přístupu k dětem, byť novela zákona má nastavit pravidla tak, aby bylo lhostejné, zda půjdete do poradny v Ústní nad Labem či v Brně. Stejně tak je třeba dodržovat kontrolní postupy.

Novela počítá i s posuzováním případného mentálního postižení dítěte, aby bylo jasné, zda se zvládne začlenit do běžné třídy a jak s ním má učitel pracovat. Rozhodně prý nejde o jakousi "nálepku", která se pak potáhne s člověkem po celou dobu jeho vzdělávání.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.