Hned první tazatel jasně řekl, že se více bojí Ukrajiny než Ruska, protože mu Ukrajina připomíná hitlerovské Německo třicátých let minulého století. Podle Fištejna ale toto srovnání pokulhává ve všech bodech. Snad jen hospodářská krize může odpovídat. Naopak Ukrajina novým zákonem zakazuje propagaci nacismu i komunismu. A kdo by se divil tomu, že suverénní stát chce odstraňovat symboly totalitních ideologií. Současná vláda v Kyjevě tomu ale dává nějaký řád, nejde o překotný proces.
Putin Ukrajinu nutně potřebuje a v jistou chvíli by se mohl cítit jako vítěz
„Fakta a nikoli plácnutí do vody jsou důležitá. Kam utíkají židé z Doněcka? Devadesát procent jich uteklo do Kyjeva a deset procent do Izraele,“ připomněl Fištejn. Proč to dělají, když je Putin údajně takovým přítelem židů, jak zaznělo i v Praze, ptal se dále. Připomněl také slova ruského historika Andreje Zubova, který varuje, že naopak Rusko nyní kráčí po fašistické cestě. „O Ukrajině se takto mluví zcela neprávem,“ zdůraznil Fištejn.
Zavzpomínal přitom i na Řeky údajně žijící na Krymu, kteří měli být prý utlačováni kyjevskou vládou. „Když současná kyjevská vláda skrze volby přišla k moci, Krym už ovládalo Rusko. A je to Rusko, kde najdete mnohem víc oligarchů než na Ukrajině. A vzpomeňte si, jak Putin jednal s oligarchy, kteří mu neslíbili věrnost. Buď skončili za mřížemi, nebo museli emigrovat,“ řekl jasně host. Ukrajina se dnes zkouší s oligarchy alespoň vypořádat a výsledky tohoto střetu bude možné zhodnotit až později.
Putin přitom Ukrajinu životně potřeboval, aby udržel slovanskou většinu ve svém eurasijském svazu. „Putin v něm bez Ukrajiny nebude pokračovat. Projekt už teď získává trhliny, což vidíme například na vzpouře v Kazachstánu,“ zaznělo z jeho úst. Bude však záležet i na tom, jestli Ukrajina uspěje v reformních snahách. Pokud neuspěje, mohl by se Putin částečně cítit jako vítěz.
Rozpad Varšavské smlouvy si v Moskvě také nepřáli, ale stalo se
Pokud jde o spor mezi Západem a Ruskem o šíření NATO, tak podle Fištejna nemohli politici rozhodnout za své občany. „Nikde, v žádném dokumentu, není řečeno, že se Západ nebude rozšiřovat,“ zdůraznil publicista. Podle jeho názoru nelze vystavět cosi jako pevnost Evropu, zavřít její brány a nechat před nimi stát ty, kteří by chtěli patřit do EU či NATO. „Nenajde se takový západní politik, který by třeba za patnáct let Ukrajině řekl: Dveře jsou zavřené. A ani Rusko dnes neví, kde bude za patnáct let.“ Stačí si vzpomenout na počátek 90. let, kdy se rozpadly Varšavská smlouva i Sovětský svaz. Rusko si nic takového jistě nepřálo a stejně se to stalo.
Dnešní Rusko ovšem podle Fištejna představuje hrozbu. Proč? „Protože zvažuje užití jaderných zbraní. Putin přece jasně řekl, že vydal příslušný rozkaz, když byl obsazován Krym. Také tu máme hybridní válku, které se dnes bojí pobaltské státy,“ mínil host. Rusko dnes hrozí silou, protože se mu nezdařil pokus o modernizaci vlastní země.
Místo toho hodlá Putin uplatňovat vliv v zahraničí, ale teď nelze říci, kdo bude jeho další obětí. „Putin dnes dělá mnoho pohybů najednou, tomu se v Rusku říká mnohovektorová politika, aby nebylo možné odhadnout, co přijde dál.“ Jak tato politika postupuje, tak se také smazává rozdíl mezi Putinem a nějakým „horším stalinistou“, který by mohl přijít po něm. Takto se prý ostatně hájily i diktatury v minulosti, které všem říkaly „podpořte nás, nebo přijde ještě někdo horší“.
Fištejn se v této souvislosti postavil proti tezi prezidenta Miloše Zemana, který prohlásil, že Putin není sebevrah a nezaútočí na členské země NATO. „Musím dát najevo, že se budu bránit, i kdyby to bylo čistě symbolické,“ zastal se možných obětí Putinovy předpokládané agrese. „Každý kousek svobodné země stojí za to, aby na jeho obranu byly nasazeny obranné síly,“ zdůraznil. Česká republika by toto měla chápat i kvůli vlastní mnichovské zkušenosti, kdy od nás Velká Británie a Francie daly ruce pryč.
„Ale já nejsem pesimista. Rusko si vylámalo zuby. Putin obsadil jen třetinu doněckého a luhanského území, což je velmi málo, takže musí hledat další směry expanze. Rusko navíc nemá jediného spojence, který by s ním šel do války, což naši ‚rusomilové‘ často opomíjejí,“ poznamenal dále.
Nástupce Vladimira Putina
Současný ruský vládní systém má jasně autoritářské rysy, které se projevují i tím, že země znejistí, když vládce na několik dní zmizí. V demokratické zemi by něco podobného nenastalo. Putin navíc rozhoduje o všem, ale za svá špatná rozhodnutí nenese zodpovědnost.
„Pozice prezidenta Putina je v tuto chvíli velmi silná. Putin rozhoduje o všem a rád se tím chlubí. A jestli si vychovává nějakého nástupce? Samozřejmě že nevychovává, to je rys všech totalitních systémů. Lidé jako Stalin předpokládali, že budou vládnout do posledního dne a ještě tři dny po své smrti, než se někdo rozhodne vstoupit do vládcova pokoje,“ konstatoval Fištejn.
V závěru pořadu Fištejn jasně řekl, že Putin podle vlastních slov hájí tradiční hodnoty, ale realita je jiná. V zemi jsou relativně nízký věk dožití a obrovské množství dětí v dětských domovech, což je ve značném rozporu s líbivými slovy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
