Hned první tazatel jasně řekl, že se více bojí Ukrajiny než Ruska, protože mu Ukrajina připomíná hitlerovské Německo třicátých let minulého století. Podle Fištejna ale toto srovnání pokulhává ve všech bodech. Snad jen hospodářská krize může odpovídat. Naopak Ukrajina novým zákonem zakazuje propagaci nacismu i komunismu. A kdo by se divil tomu, že suverénní stát chce odstraňovat symboly totalitních ideologií. Současná vláda v Kyjevě tomu ale dává nějaký řád, nejde o překotný proces.

Putin Ukrajinu nutně potřebuje a v jistou chvíli by se mohl cítit jako vítěz

„Fakta a nikoli plácnutí do vody jsou důležitá. Kam utíkají židé z Doněcka? Devadesát procent jich uteklo do Kyjeva a deset procent do Izraele,“ připomněl Fištejn. Proč to dělají, když je Putin údajně takovým přítelem židů, jak zaznělo i v Praze, ptal se dále. Připomněl také slova ruského historika Andreje Zubova, který varuje, že naopak Rusko nyní kráčí po fašistické cestě. „O Ukrajině se takto mluví zcela neprávem,“ zdůraznil Fištejn.

Zavzpomínal přitom i na Řeky údajně žijící na Krymu, kteří měli být prý utlačováni kyjevskou vládou. „Když současná kyjevská vláda skrze volby přišla k moci, Krym už ovládalo Rusko. A je to Rusko, kde najdete mnohem víc oligarchů než na Ukrajině. A vzpomeňte si, jak Putin jednal s oligarchy, kteří mu neslíbili věrnost. Buď skončili za mřížemi, nebo museli emigrovat,“ řekl jasně host. Ukrajina se dnes zkouší s oligarchy alespoň vypořádat a výsledky tohoto střetu bude možné zhodnotit až později.

Putin přitom Ukrajinu životně potřeboval, aby udržel slovanskou většinu ve svém eurasijském svazu. „Putin v něm bez Ukrajiny nebude pokračovat. Projekt už teď získává trhliny, což vidíme například na vzpouře v Kazachstánu,“ zaznělo z jeho úst. Bude však záležet i na tom, jestli Ukrajina uspěje v reformních snahách. Pokud neuspěje, mohl by se Putin částečně cítit jako vítěz.