Putin buduje armádu zaměřenou proti občanům. Stávky, sociální rozklad, lidé živoří. Ruský expert s americkým pasem o vzrůstajících nepokojích v zemi

Včerejší protesty proti korupci státních úředníků a režimu ruského prezidenta Vladimira Putina prý zasáhly až osmdesát měst. Do ulic vyšly tisíce lidí. Expert na mezinárodní vztahy Alexandre Fedorovski nicméně předpokládá, že protesty budou mohutnět. Podle něj stojí Putinovo Rusko na prahu nových sociálních bouří.

Krvavý státní převrat

„Některé nezávislé ruské weby aktivně informovaly o přípravě řidičů kamionů a možná i zemědělců, jestli jejich traktory nezablokuje dopravní policie, jak se to už jednou stalo, na všeruskou stávku. Ta od rána probíhá. Podle mých informací blokuje silnice tisíce řidičů po celém Rusku a stávka je časově neohraničena. Neprotestují pouze proti ‚zlodějskému‘ platebnímu systému Platon na federálních silnicích, který byl vydán za výkupné Putinovu příteli z dětství Arkadiji Rotenbergovi, ale i proti zdvojnásobení platby za průjezd. Řidiči si stěžují, že z byznysu vyřadí individuální řidiče a zároveň majitele těchto aut a vyvolá prudký skok ve velkoobchodních a maloobchodních cenách na všechny druhy zboží, které je po Rusku dopravováno kamiony,“ říká na úvod Fedorovski.

Rusko se podle něj zanedlouho dostane do těžkých sociálních nepokojů: „Po Jelcinově protiústavním převratu na podzim roku 1993 v Moskvě, kdy byl tanky rozstřílen Nejvyšší sovět, tedy budova parlamentu, a během tří dnů proběhla pomsta na protivnících převratu, jsem psal, že je Rusko těhotné novou socialistickou revolucí. To, co vzniklo na krvavém základě státního převratu, později vyděsilo i jeho samotné ‚sponzory‘ z Clintonovy administrativy. V Rusku se začalo rozvíjet politické bezpráví a ‚zbojnický‘ kapitalismus. Jako výsledek drzého a troufalého okrádání převážné části obyvatelstva skupinkou ‚byznysmenů‘ blízkých dcery prezidenta Jelcina. V zemi došlo k sociálnímu rozštěpení společnosti a oblbování převážné většiny. Rusko se dnes vztahuje právě k řadě zemí s hlubokým příkopem mezi chudými a bohatými.“

Boris Jelcin s Billem Clintonem a Madeleine Albrightovou

Prázdné podniky a kapsy

Fedorovski dále líčí současné Rusko. Stovky, jestli ne tisíce prázdných podniků, které nevydržely v konkurenci s levnými čínskými výrobky. Opuštěná a plevelem zarostlá pole hodinu jízdy od Moskvy. Rostoucí nezaměstnanost a snižování státního financování systému sociální podpory. „Množství těch, kteří byli v různé síle zasaženi krizí, dává dohromady tři čtvrtiny obyvatelstva země. Více než čtyřicet milionů Rusů dnes žije pod hranicí chudoby a stále chudnou,“ dodává.

Od října roku 2016 výdělek Rusů prý čtyřnásobně poklesl. Rusové se podle Fedorovského stali viditelně méně vybíraví ve stravování a odívání. Sedmdesát procent z nich prohlásilo, že si nemohou v tomto roce dovolit zahraniční dovolenou. Zadluženost je obrovským břemenem. Mnohem častěji dochází k vraždám v rodinách a sebevraždám. V těžké situaci se ocitli důchodci, kteří zemi věnovali mládí a sílu. Dnes si vybírají mezi tím, jestli si mají koupit litr mléka anebo deset vajec. V roce 2018 se důchody dostanou pod hranici nutnou k přežití.

Katastrofické zdravotnictví

Katastroficky údajně vypadá situace v oblasti zdravotnictví: „Ústava Ruska uznává právo svých občanů na život, ale v praxi stát chladnokrevně a promyšleně své spoluobčany ničí. Placené léky jsou na pultech nejčastěji, neudržitelně rostou ceny takzvaných k životu nutných léků. No a jestli má člověk rakovinu, jde v putinském Rusku o rychlou, nebo naopak pomalou a bolestivou smrt. Ceny onkologických léků vyrostly tak, že běžný Rus vůbec nemá ponětí, kde by na ně vzal.“ Ostatně v Rusku mimo Moskvu či Kurskou oblast je střední měsíční výplata kolem 17 000, ve velkých městech zhruba 34 000 rublů.

Obrovské množství onkologických pacientů v Rusku živoří a čeká, jak říká Fedorovski, na smrt. Ostatně i bolest tišících léků je nedostatek. Lidé umírají v nelidských mukách. Před půl rokem Ruskem otřásla sebevražda generálporučíka ve výslužbě Anatolije Kudrjavceva, který strádal od obrovských bolestí kvůli rakovině žaludku ve čtvrtém stadiu. Putinské Rusko prý vzkázalo příbuzným hrdiny, kterým nebyly pro generála vydány léky proti bolesti, že byl pátek a na receptu chyběl jeden podpis.

V systému zdravotnictví podle experta na mezinárodní vztahy dnes vládne takzvaná tichá dohoda. Lékařům je zakázáno hovořit s nemocnými nebo jejich příbuznými o existenci kvalitních léků. Maja Sonina, ředitelka prospěšného fondu „Kislorod“ pomáhajícího lidem s genetickými onemocněními škodícími plicím, ubezpečuje, že dohoda o „mlčení ve zdravotnictví“ je běžným jevem. Prezidentka Asociace onkologických pacientů „Zdravstvuj!“ Jiřina Borovová svědčí, že jsou objemy nákupů léku Herceptinu, mimo jiné k léčbě karcinomu prsu, katastroficky nedostatečné. Přitom při určitém typu onemocnění se nepodáním jeho povinného minima rakovina vrací. Nicméně v regionech o něm prý nemocným ženám lékaři neřeknou, a když se o něm samy dozvědí, tak je místní onkologové přesvědčují, že lék nepotřebují.

Putin buduje armádu

V Rusku se podle Alexandra Fedorovského také přiostřuje národnostní otázka. Principy úměrného zastoupení národů ve vyšších orgánech státní správy jsou porušovány. Jde prý hlavně o národnostní Rusy, jejichž národní identifikace zanikla s rokem 1917. V zemi proto sílí nacionální a patriotické síly a radikálové již otevřeně kritizují „protiruský“ a „okupačně-kosmopolitní“ charkater Putinova režimu. „Podpora Putina se snížila natolik, že na politických fórech už dnes, kromě prokremelských klonů, nenajdete člověka, který by Putina a jeho režim otevřeně podporoval,“ doplňuje.

Dokument o majetku premiéra Medveděva, který vzbudil značný rozruch:

Nelegitimní režim, jak říká expert, očekává růst sociální nespokojenosti a připravuje se na boj s pouličními nepokoji: „Nejdříve bylo po vzoru íránského Basídže vytvořeno polovojenské hnutí ‚Antimajdan‘. To se ukázalo nedostatečným a Putin dektremet vytvořil opět ‚opričninu‘, tedy po vzoru Ivana IV. Hrozného armádu se čtyřsetletou tradicí podřízenou přímo jemu. Ta se aktivně ozbrojuje letectvem, obrněnou a jinou technikou, ale také loví na internetu.“

Existují prý i jiné příznaky růstu politické nestability. Režim už několikrát přebral vyšší důstojnickou strukturu silových resortů a před dvěma týdny poslal do výslužby bez objasnění důvodů deset generálů. Na to konto Alexandre Fedorovski dodává: „Jestli bude režim narozený v tragickém roce 1993 prolévat krev, závisí na míře připravenosti obyvatelstva bránit svá práva. A také na tom, jestli se Evropa s tradicemi práv a svobod opět stane tichým pozorovatelem krvavých represí, anebo upozorní putinský režim, že rok 1993 se podruhé opakovat nemůže!“

Kdo je Alexandre Fedorovski

Filozof a odborník na mezinárodní vztahy s americkým občanstvím, jenž nyní žije a pracuje v Praze. Zabývá se politickými a ekonomickými konzultacemi, vzděláváním, marketingem a managementem. V dřívějších dobách byl jedním z lídrů antikomunistického hnutí v Moskvě a vydával dva podzemní analytické časopisy, za což byl pronásledován a musel opustit Sovětský svaz. Účastnil se důležitých mezinárodních konferencí. V dobách, kdy byl v USA prezidentem George Bush junior, se tvrdě postavil proti intervenci v Iráku a stal se konzultantem íránského ministerstva zahraničních věcí. Demokracie, svoboda projevu a svobodná výměna informací pro něj nejsou, jak píše ve svém profilu, jen slovy. I proto v Praze založil Mezinárodní diskusní klub Academia Socrates.