Putin musí čelit velkému zklamání. Na obzoru se možná rýsuje další válečný konflikt

02.12.2014 10:34

Americký deník The Washington Post si všímá nedělního vyhlášení volebních výsledků v Moldavsku. Vítězem voleb se totiž stala stávající prozápadně orientovaná vláda a strana nakloněná Rusku těsně neuspěla. Je prý otázka, jestli tuto skutečnost ponechá Vladimir Putin bez odezvy.

Putin musí čelit velkému zklamání. Na obzoru se možná rýsuje další válečný konflikt
Foto: Radim Panenka
Popisek: Prezident Miloš Zeman v Moldavsku s tamní hlavou státu Nicolaem Timoftim
reklama

Podle Washingtonu Post musí ruský prezident čelit dalšímu zklamání. V neděli byly vyhlášeny výsledky parlamentních voleb v Moldavsku a i přes údajně masivní snahu Ruska dosadit do čela země loutkovou vládu přímo ovládanou Moskvou, se u moci udržela dosavadní prozápadní vláda. „Tento výsledek znamená, že národ s 3, 5 milióny obyvatel bude i nadále pokračovat v integraci do struktur Evropské unie. Ovšem pouze za předpokladu, že se i zde Putin neuchýlí k ozbrojené agresi“, podotýká americký deník.

Volební výsledek byl poměrně těsný, protože prozápadně orientovaní Liberálové získali 44% hlasů, zatímco Socialistická strana blízká Putinovi dosáhla 39%. Současná prozápadní vláda totiž musela čelit vedle politického a ekonomického tlaku z Moskvy také důsledkům globální ekonomické krize a střetům s opozicí. Americký deník konstatuje, že moldavští voliči čelili nelehkému rozhodnutí. Socialistická strana totiž slibovala, že pokud zvítězí, stane se Moldavsko součástí Putinovy Euroasijcké unie, zatímco stávající vláda v červnu podepsala přístupovou dohodo s EU.

celý text v angličtině najdete ZDE

V září se navíc na moldavské politické scéně objevila nová strana Patria, kterou dle zjištění Washington Post vedl a financoval jeden nepříliš důvěryhodný ruský byznysmen. „V rámci kampaně zaplatil populární ruské baviče a podle tvrzení volebních úřadů obdržel na předvolební výdaje 600 000 dolarů z patrně nelegálních zdrojů“, poukazuje americký deník. Z rozhodnutí moldavského Nejvyššího soudu byla nakonec Patria z voleb vyloučena a její zakladatel uprchl do Moskvy. Moldavské úřady navíc provedly zátah na některé neziskové organizace sponzorované Ruskem a zabavilo zde zbraně a peníze. „Jak se dalo očekávat, Kreml se proti tomu hlasitě ohradil“, píše americký deník.

Nicméně volby v Moldavsku jinak dle pondělního prohlášení pozorovatelské mise OBSE proběhly bez dalších závažných nedostatků. „Do značné míry dobře fungující volby umožnily voličům vybrat si své oblíbené kanditáty a svobodně tak ovlivnit geopolitické směřování země, což bylo také důležitým tématem voleb“, píše se konkrétně v prohlášení OBSE.

Otázkou však podle Washington Post zůstává, jestli bude Putin vůli voličů respektovat. Deník v této souvislosti připomíná situaci v Podněstří, kde je dosazena vláda ovládaná z Moskvy, stejně jako tomu je v Abcházii a východní Ukrajině. „V průhledné snaze zastrašit voliče ruší představitelé před volbami hrozili, že by mohlo dojít k oddělení Podněstří od Moldavska. Rusko podporuje separatistické tendence i v jiných částech tohoto regionu, konkrétně např. v Gagauzii. Rusové naznačili, že by mohli pozastavit dodávky plynu, na kterých je Moldavsko ve velké míře závislé“, popisuje americký deník.

Podle Washingtonu Post by západní vůdci neměli být po zkušenostech na Ukrajině překvapeni, kdyby začalo Rusko podněcovat povstání i v Moldavsku. „Politici i voliči této země se jasně postavili proti Putinově imperialismu. Západní vlády by měly být připraveny na totéž“, uzavírá americký deník. 

Moldavsku má za sebou bouřlivou historii. Na začátku 90. let minulého století v zemi propukly boje mezi separatisty z Podněstří a centrální vládou v Kišiněvě. Celý konflikt nakonec vyústil v odtržení Podněstří, které dnes vystupuje jako samostatný stát a většinu jeho obyvatel tvoří Rusové. Oficiálně jej sice neuznává ani samotné Rusko, nicméně v oblasti působí ruské mírové jednotky. 

Podle mnoha expertů může zdejší "zmrazený" kdykoli opět propuknout. Letos v srpnu např. ruská vláda upozornila Kišiněv, aby se nesnažil ve spolupráci s Kyjevem ruské jednotky vypudit z jejich pozic. Ruské ministerstvo zahraničí tehdy varovalo, že pokud bude Kišiněv v těchto aktivitách nadále pokračovat, bude na tyto kroky ruskou stranou reagováno, jako kdyby šlo o akce namířenou proti samotnému Rusku.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: pro

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tomáš Klus vysvětlil pojmy demokracie a svoboda. Češi, ocásek velmocí, přemýšlí

19:35 Tomáš Klus vysvětlil pojmy demokracie a svoboda. Češi, ocásek velmocí, přemýšlí

„Demokracie není jen možnost říkat si, co chci. Jde hlavně o osobní zodpovědnost,“ řekl v rozhovoru …