"Pozornost celého světa, ale i domácího ruského obyvatelstva, je soustředěna na kroky Vladimira Putina v oblasti zahraniční politiky. Mezitím však probíhají opatření, která omezí svobodu uživatelů ruského Internetu. Putinův postoj k „síti sítí“ je zřejmý. Kdysi se nechal slyšet, že jde o projekt CIA. Jeho směřování k izolacionismu a jeho strach z kritiků z řad blogerské obce jej vede ke stále razantnějším opatřením. To také nasvědčuje tomu, že i přes vysokou popularitu se Putin necítí tak úplně neohroženě," domnívá se Parkerová. 

Až donedávna byl podle jejího názoru ruský Internet relativně svobodný. Neexistoval zde ani zdaleka čínský model internetové cenzury či tendence blokovat obsah ze zahraničí. Rovněž zde nebyla zakázána klíčová slova, která by bdělý cenzor pravidelně odstraňoval či rovnou předem blokoval. Rusové si mohli prostřednictvím sociálních sítí a vůbec celého Internetu svobodně stěžovat na korupci, nespravedlnost a dokonce i na samotného Putina. Státní orgány nepovažovaly internet za politickou hrozbu.

Putin prý pomalu izoluje Rusko od globálního internetu

"Nyní Rusko zvažuje zavést taková opatření, která by zemi izolovala z globálního Internetu. Zřejmě se jedná o snahu zamezit potencionálnímu „agresivnímu jednání“ Západu. Zájem Kremlu o regulaci internetu má své kořeny v letech 2011 a 2012, kdy vyšly tisíce Rusů do ulic, aby prostestovaly proti údajným volebním podvodům Putinova režimu. Socíální média hrála při organizování těchto protestů klíčovou roli a bloger Alexej Navalnyj se stal jedním z vůdců opozičního hnutí. Po těchto demonstracích, které byly nejmasivnější od rozpadu Sovětského svazu, je svoboda ruského internetu vážně ohrožena. Podle Freedom House se od ledna 2012 do února 2013 zvýšil počet stránek označených za extrémistické, které byly následně zablokovány ministerstvem spravedlnosti, o celých 60 procent," uvádí Parkerová. 

Americká novinářka dále uvádí, že v roce 2012 byl v Rusku schválen zákon umožňující zablokovat určité webová stránky i bez soudního rozhodnutí. Zákon údajně chrání děti a dohlíží i na jiný škodlivý obsah, ale někteří experti jej považují za pokus o omezení svobody projevu. Podle jedné studie bylo v následujícím roce po vstoupení zákona v platnost vloženo více než 83 000 webových stránek na černou listinu a drtivá většina z nich zablokována bez jakéhokoli vysvětlení. Na začátku tohoto roku byl potom již zmíněný vlivný bloger a jeden z vůdců opozice Alexej Navalnyj obviněn z několika prohřešků, umístěn do domácího vězení a byla mu odebrána možnost využívat Internet.

• Celý článek v angličtině najdete ZDE

"Podle jedné z omezujících podmínek v novém internetovém zákoně se musí každá webová stránka z denní čteností nad 3000 uživatelů registrovat u vládních orgánů. Internetoví uživatelé jsou také nuceni prokázat své osobní údaje, když používají veřejné Wi-Fi připojení. Od roku 2016 potom budou muset webové stránky používat k ukládání osobních dat ruských obyvatel pouze domácí servery. Někteří tvrdí, že to je pouze předehra k zákazu sociálních sítí Twitter a Facebook, které by mohly být blokovány, pokud by nesplnily příslušné podmínky," pokračuje Parkerová. 

Absolutní kontrola médií?

Zátah na internet je podle Parkerové součástí snah Putinova režimu dostat média pod absolutní kontrolu. „Putin začal s televizí, poté přešel na noviny, takže po protestech 2011 v zemi prakticky nezbyla nezávislá média. Tedy kromě sociálních sítí. Ruská sociální síť Vkontakte se však dostala pod kontrolu spojenců Kremlu. Jediným skutečně nezávislým prostorem je tedy Twitter a Facebook. Je jen otázkou času, kdy se to bohužel změní,“ říká známý bloger a novinář Oleg Kašin. Za větší kontrolou internetu stojí snaha ruské vlády omezit možnost šíření alternativních názorů např. na rusko-ukrajinský konflikt, které by mohly ohrozit státní propagandu vysílanou na ruských televizních kanálech vlastněných státem," tvrdí novinářka. 

"Nelze však popravdě řečeno říci, že by o tyto alternativní názory stály milióny Rusů. Nikdo nemůže popřít, že popularita Putina je skutečně vysoká. V neděli se vydaly do ulic velkých měst protestovat tisíce lidí proti ruské politice na Ukrajině, nešlo však zdaleka o masově rozšířené protesty," přiznává Parkerová. 

Stávající trend se ale může podle ní velmi rychle změnit. Na první pohled se zdá, že se autoritativní vůdci obávají svobody slova, ve skutečnosti však mají největší strach ze svobody shromažďování. "Není určitě náhoda, že příčinou zátahu na ruský internet se staly pouliční demonstrace. Ty navíc vzbudily velké překvapení. Pokud by ještě rok před tím někdo mluvil zcela vážně o takových demonstracích, nebral by jej nikdo vážně. Za současné politické situace se to může zdát úplně stejně naivní," míní Parkerová. 

"I kdyby sám o sobě internet nepřivedl Rusy protestovat do ulic, tak ekonomická krize by oním spouštěcím mechanismem být jistě mohla. V takovém případě by sociální média opět hrála důležitou roli. Zdá se, že Putin a jeho svita to již pochopili. Navíc všichni víme, že protestní hnutí se často objevují jako blesk z čistého nebe. V Moskvě vláda protesty přežila, v Kyjevě nikoli," konstatuje Parkerová.

„Janukovyčova mafiánská vláda padla právě proto, že v Kyjevě bylo tolik lidí ochotno mrznout v ulicích bez strachu, že budou za své postoje zatčeni a souzeni. Nemohou přece zadržet všechny. Existují takoví odhodlaní lidé i v Moskvě? Na tuto otázku můžeme odpovědět pouze my všichni,“ napsal krátce před zatčením ve svém blogu Alexen Navalnyj.

Psali jsme:

Proč Putinovi záleží na Ukrajině? Je to prý úplně jinak, než si myslíme na Západě

Rusku kvůli Putinovi hrozí rozpad a občanská válka, píše novinář Máša

Putin se chová jako novodobý car. Ale co když po něm přijde ještě někdo sebestřednější, obává se topkařka

Americký politolog: Po Putinovi bude lépe. Zbavme se ho tak rychle, jak jen to bude možné

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.