Putin se schází s důležitými lidmi. Analytička odhaluje, co tím sleduje

9. 6. 2016 21:33

ANALÝZA Jenom za letošní květen se ruský prezident Vladimir Putin setkal s více než třinácti představiteli cizích států nebo mezinárodních organizací. Ruský lídr po půl roce přicestoval do členské země EU Řecka, zúčastnil se summitu Rusko-ASEAN, přijal premiéry řady zemí včetně Srbska a nejnověji Izraele. Do kremelského kalendáře zahraničně-politických aktivit nahlédla pro ParlamentníListy.cz Veronika Sušová-Salminen.

Putin se schází s důležitými lidmi. Analytička odhaluje, co tím sleduje
Foto: kremlin.ru, tan
Popisek: Vladimir Vladimirovič Putin, prezident Ruské federace

Na začátku května přiletěl na návštěvu do jihoruského Soči japonský premiér Šinzó Abe. Jak známo, vztahy mezi oběma zeměmi nejsou vzorové kvůli zátěži minulosti i japonskému postoji k ukrajinské politice Moskvy. Přesto spolu obě země mluví. Návštěva byla především přípravným diplomatickým kolem na připravovaný summit G7 v Japonsku, který se konal na konci května. A japonský premiér se v Soči zřejmě snažil testovat situaci právě před summitem, který nicméně ve výsledku nic nového ve vztahu k vyloučenému Rusku nepřinesl.

Skupina ASEAN a Rusko

Zatímco západní velmoci svoje postoje k Rusku odmítají změnit, nezápadní svět se chová jinak. Ve druhé polovině května hostilo Soči výroční summit Rusko-ASEAN, v rámci kterého se Vladimir Putin dvoustranně setkal s celou řadou představitelů členských zemí, tj. ministerskými předsedy Laosu, Kambodže, Vietnamu, Malajsie nebo Thajska a Bruneje a Myanmaru, kteří na summit do Ruska přijeli. ASEAN je organizace shromažďující státy jihovýchodní Asie a utváří ji regionálně zaměřené bezpečnostní, ekonomickou a kulturní společenství. Zájmy Ruska v této oblasti jsou především ekonomické, ale rovněž bezpečnostní, včetně tématu boje s terorismem.

Výsledky summitu potvrdily dosavadní trend strategického dialogu Rusko-ASEAN a nová deklarace odsouhlasená v Soči signalizuje vůli k jeho dalšímu posilování. Konkrétní obsah spolupráce do budoucna přinesl téměř třicetistránkový Komplexní plán spolupráce mezi Ruskem a ASEANem.

Putinova byzantská návštěva v EU

Na konci května letošního roku se potom konala nepochybně významná návštěva prezidenta Ruska v Řecku, které je členem Evropské unie a také NATO. Návštěva byla první cestou ruského lídra v zemi EU za poslední půlrok. Vztahy mezi Řeckem a Ruskem jsou v dnešním kontextu zvláštní, nejenom kvůli kulturní blízkosti. Řecko je považováno dlouhodobě za jednu ze zemí, která má vůči Moskvě vlastní kurz navzdory současné krizi vztahů mezi EU a Ruskem. Cesta měla také symbolický význam, když Putin navštívil významná historická místa byzantského a řeckého pravoslaví v Aténách a na svaté hoře Athon včetně místního ruského kláštera. Návštěva byla – mimochodem - příležitostí k dalšímu setkání Putina s patriarchou vší Rusi Kirilem (a to už podruhé v tomto měsíci).

Tématem návštěvy Řecka byla samozřejmě v obecnější formě spolupráce mezi oběma zeměmi, které soudě podle všeho Moskva přikládá poměrně velký význam. A to i přes to, že řecké možnosti v Evropské unii se pro Rusko zatím ukázaly jako málo efektivní. Význam návštěvy pro Rusko ilustruje fakt, že Vladimir Putin vydal po svém návratu v řeckých novinách zvláštní poděkování, kde Řecko označil nikoliv jen za „partnery“, ale za „dávné přátele“.

Řecko není v Evropské unii až tak úplně samo. Podle posledních zpráv z finského hlavního města přijede Vladimir Putin na jednodenní návštěvu do další členské země EU Finska, a to skoro po tříleté pauze (naposledy byl ve Finsku v roce 2013). Každoroční návštěva ruského prezidenta ve Finsku na začátku léta přitom patřila do ukrajinské krize k pravidelným událostem ve vzájemných vztazích obou sousedů. V nebližší době se chystá setkání mezi ministrem zahraničí Ruska a Finska Lavrovem a Soinym. Témata: ekonomika, Brexit a EU, ale nepřekvapivě také velmi ožehavá otázka potenciálního členství Finska v NATO. Potenciální členství Finska v NATO hrozí ztorpédováním dosavadních finsko-ruských vztahů, protože Moskva se s ním těžko smíří.

A informace k doplnění: Putin přijede na osobně předané pozvání finského prezidenta Sauliho Niinista, který v Moskvě pobýval, opět jako jeden z mála evropských politiků, na pracovní návštěvě 22. března letošního roku.

Sankce vůči Rusku a EU/USA

Ohledně otázky omezení evropských sankcí nebo jejich zrušení se přitom ze samotné Evropské unie ozývají poněkud smíšené hlasy. Bruselské vedení tvrdí, že sankce budou prodlouženy beze změn. Německé špičky se ale v poslední době vyjadřují už méně jasně, což signalizuje, že Německo možná hledá nové způsoby, jak se k Rusku (a ukrajinskému problému) postavit. Německá kancléřka Merkelová minulý týden řekla, že dlouhodobým cílem by měla být integrace evropského ekonomického prostoru a Ruska, tak aby vznikl ekonomický prostor „od Lisabonu do Vladivostoku“. Projektu (který už před léty navrhoval Putin v souvislosti s eurasijskou integrací) podle jejích slov brání otázky kolem Ukrajiny (a Krymu), čili neplnění dohod Minsk-2.

Americká strana má na sankce jednoznačný názor a požaduje od evropských spojenců jejich další prodloužení. Aspoň se zdá, že s tímto poselstvím přijel do Paříže náměstek ministra financí USA právě v době, kdy se měla ve francouzském Senátu projednávat otázka budoucnosti – respektive zrušení – sankcí, kterou navrhuje opozice. V této souvislosti stojí za zmínku další Putinova aktivita minulý měsíc, a to setkání se skupinou představitelů francouzských podnikatelských kruhů, kde Putin zvláště hovořil o tom, že žádná z více než pěti set francouzských firem, které jsou na ruském trhu, z Ruska neodešla…

Srbsko a otevřené dveře Izraele

Zcela od věci není si také všimnout, že Moskva hostila v květnu, krátce před cestou do Řecka, srbského - znovu zvoleného - premiéra Alexandra Vućiće. Srbský premiér přiletěl do Moskvy v době, kdy se teprve formuje nová srbská vláda vzešlá z parlamentních voleb v květnu. Srbsko je další ze zemí, tentokrát mimo EU, které vůči Moskvě zastává svébytný postoj. Ten čerpá z dlouhých historických tradic a společné pravoslavné víry. To, že Srbsko není členem EU, mu dalo v současných podmínkách, alespoň ekonomicky, o něco větší prostor. Podle všeho ho nebude chtít ani do budoucna opustit.

Konečně by pozornosti neměla ujít už červnová návštěva izraelského premiéra Benjamina Netanjahu v Rusku, kterou doplnila zpráva o tom, že Rusko vyplatí penze bývalým občanům SSSR dnes žijícím v Izraeli. Přeloženo do jazyka politiky – je to bod pro Netanjahu, který potřebuje voličskou podporu mezi ruskojazyčným izraelským elektorátem ze zemí SSSR. Jednání s šéfem izraelské vlády navazovalo na minulou Netanjahovu návštěvu v dubnu 2016 a týkalo se také syrské krize a koordinace vojenské a další spolupráce obou zemí v tomto prostoru. Netanjahu dokonce v poskytnutém rozhovoru ruskému tisku řekl, že „Rusko je světová velmoc. Izrael je regionální velmoc. Chápeme, že máme dost společných zájmů“. Dokonce se pak nechal slyšet, že „Dveře Izraele jsou pro Rusko otevřené a Rusko má otevřené dveře pro Izrael.“

Dodatek: Putin v květnu také znovu jednal s představiteli Kataru ohledně řešení syrské krize. Katar patří k arabským zemím, která finančně a vojensky podporovala syrskou proti-asadovskou opozici.

Rusko a investice z Východu

Mezinárodní kalendář schůzek Vladimira Putina za květen naplnila ještě jedna událost. Jednalo se o květnové setkání ruské hlavy státu s prezidentem čínského finančního projektu Asijské banky pro infrastrukturní investice (ABII), do jehož rámce Rusko vstoupilo a kde má po Číně a Indii největší kapitálový podíl. ABII je banka, která se má podle čínských plánů stát alternativní finanční strukturou k západním finančním institucím jako je MMF nebo Světová banka. Schůzka v Soči se měla nepřekvapivě dotýkat investic banky do velkých infrastrukturních podniků (Trans-sibiřská magistrála, projekt Severní námořní cesty atp.) v Rusku, o které se Putinova vláda snaží.

Izolace Ruska?

Ve srovnání s o něco méně rušným dubnem se šéf Kremlu v květnu diplomaticky velmi činil. Zdá se, že východním směrem a mimo Evropu má Rusku obrazně řečeno dveře otevřené slovy premiéra Netanjahu. Tento trend se rozhodně nezměnil a ukazuje už dlouho na to, že nezápadní země mají (také díky jiné zeměpisné poloze a zájmům) poněkud jiné priority než západní strážci „hodnot“ a sousedi Ruska.

Už syrské angažmá a dohoda s Íránem ukázaly dost jasně, že Rusko do první ligy prostě patří. Nicméně směrem na západ, především ve vztahu k EU, je situace stagnující i přes dvoustranná specifika, jaká předvedlo Řecko a o které se bude snažit nejspíš Finsko. V případě NATO se už rozjela další spirála vzájemného konfrontování a nedůvěry. Všechny spekulace a diplomatické náznaky ohledně evropských sankcí doposud skončily jejich novým prodloužením a kolovrátkovou rétorikou o nutnosti dodržovat dohody z Minsku-2. Odhadovat dopředu, jak to bude na dalším summitu EU, se podle náznaků politiků a zpráv dá jen velmi těžko. Navíc, Washington má zřejmě jasno.

Mimochodem: během diplomaticky rušného května si šéf Kremlu s kancléřkou Merkelovou a prezidenty Hollandem a Porošenkem kvůli situaci na Ukrajině telefonoval celkem jednou…

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: vss

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Výbuch hněvu a urážka Jakla v živém vysílání. Muž z vedení zpravodajství ČT odsoudil reakci profesora Lukeše

13:47 Výbuch hněvu a urážka Jakla v živém vysílání. Muž z vedení zpravodajství ČT odsoudil reakci profesora Lukeše

Čtvrteční debata v Událostech, komentářích České televize rozvířila české mediální vody. Před kamera…