Putinovo Rádio Jerevan. Alespoň lžete pořádně, vysmál se novinář ruským důkazům o sestřelení letadla Ukrajinou. Je toho víc

22.07.2014 10:57

Ruské ministerstvo obrany vydalo informaci, že v bezprostřední blízkosti malajsijského letounu bylo viděno letadlo ukrajinské armády. Mělo se jednat o stíhačku Su-25, pohybující se ve vzdálenosti 3-5 kilometrů od boeingu. Zpráva vyvolala značný rozruch. Ukrajinský prezident Porošenko ji v rozhovoru pro americkou televizi rozhořčeně popřel, a rozjeli se i čeští komentátoři z obou stran válečné barikády.

Putinovo Rádio Jerevan. Alespoň lžete pořádně, vysmál se novinář ruským důkazům o sestřelení letadla Ukrajinou. Je toho víc
Foto: tan
Popisek: Pád malajského letadla
reklama

„Může létat až do výšky deseti kilometrů a je vyzbrojena raketami vzduch-vzduch typu P-60, které mohou zasáhnout cíl až na vzdálenost 12 kilometrů, a do pěti kilometrů spolehlivě," popsal stíhačku generál Andrej Kartapolov, který na tiskové konferenci ruského ministerstva vystoupil.

Generál také uvedl, že video ukazující údajný převoz raket Buk z Ukrajiny zpět do Ruska, které ukrajinská strana uveřejnila, je zcela zjevně falešné. „Ty záběry byly zjevně pořízeny úplně jinde, ve městě Krasnoarmějsk, kontrolovaném ukrajinskou armádou již od května. Dokonce je na nich vidět reklamní billboard tamního prodejce aut, na kterém je i adresa," popsal Kartapolov. 

Tato tvrzení však v rozhovoru pro CNN rázně odmítl ukrajinský prezident Petro Porošenko. „Není to pravda," uvedl v prohlášení ruského ministerstva, které vyzval, ať svá tvrzení doloží. Uvedl, že ukrajinský vzdušný prostor je monitorován mnoha pozorovacími systémy, z nichž jasně vyplývá, že v době nehody byla všechna ukrajinská letadla na zemi a vzdálena od místa nehody mnoho kilometrů.

Celý text v angličtině ZDE.

Ruským informacím o ukrajinské stíhačce se pak vysmál i Karel Dolejší, komentátor píšící na server Britské listy. Argumentace ruské propagandy už podle něj dosáhla úrovně Rádia Jerevan, což je na pováženou už vzhledem k tomu, o jak zásadní věc se jedná.

Ruské ministerstvo obrany, tedy oficiální instituce, vydalo vážně míněné prohlášení, že k boeingu se příblížila ukrajinská stíhačka Su-25. Jenže letoun tohoto označení podle Dolejšího vůbec není stíhačka, ale protizemní bitevník, který vůbec není vybaven střeleckým radarem. Kromě toho vůbec nemůže dosáhnout výšky 10 tisíc metrů, ve které létají dopravní letadla a ve které byl malajsijský boeing sestřelen. A vrcholem podle Dolejšího byla informace, že prezentace předložená ruským ministerstvem vůbec nezobrazovala Su-25, ale americký průzkumný letoun EF-111.

„V operační historii tohoto typu z celkem pochopitelných důvodů není zaznamenán žádný případ, kdy by Su-25 sestřelil nepřátelský stroj," dodává k charakteristikám letounu Dolejší. Dalo by se prý tvrdit, že letadlo sestřelila některá z ukrajinských stíhaček, ale toto letadlo sotva. Ještě zajímavější pak podle něj je, že po zveřejnění této podivné prezentace se kdosi z Ruska pokusil pozměnit heslo pojednávající o Su-25 na serveru Wikipedie. Oprava hesla proběhla právě v údaji o maximální dosažitelné výšce. 

Komentář Karla Dolejšího ZDE.

Dolejší se zamýšlí nad tím, zda už je Rusům skutečně jedno, že budou před světem vypadat jako pitomci, když předkládají takto odfláknuté zprávy. „Myslím, že svět má právo aspoň na to, aby mu Moskva o sestřelení letu MH17 lhala pořádně," uzavírá Dolejší.

Dolejší také ocitoval v dalším svém článku informaci amerického vědce Justina Bronka, který na základě fotografie trosek malajsijského dopravního letounu dovozuje, že přibližovací zapalovač musel raketu, která letadlo sestřelila, zapálit před kabinou, nikoliv vzadu, nebo vedle ní. To podle něj dokazuje, že na letadlo muselo být stříleno zepředu. Je tedy vysoce nepravděpodobné, že by střela vyšla z nalétávajícího bojového letounu, nebo z území ovládaného ukrajinskou armádou, které v té době bylo již za letounem.

Komentátor Tomáš Haas naopak upozornil, že fakt, že ukrajinské letadlo mohlo letět pouze do výšky sedmi tisíc metrů, rozhodně neznamená, že by nebylo schopno sestřelit boeing letící o tři kilometry výše. To už záleží na typu rakety. Ukrajinské letadlo mělo být vybaveno raketami R-60. Haas také připomíná, že na plášti letadla se našly charakteristické kruhové stopy impaktu. Z nich se dá určit, zda bylo letadlo zasaženo střelou z Su-25, nebo raketou Buk, vystřelenou ze země. 

Co píše Tomáš Haas na Facebooku:

Rozpředla se zde, na několka vláknech diskuze o tom, zda je možné aby Malajské letadlo bylo nad Ukrajinou sestřeleno Ukrajinským vojenským letadlem. Konkrétně se v některých zdrojích hovoří hovoří o bitevníku SU-25 údajně zaznamenaném v blízkosti Malajského Boingu777.
SU-25 má dostup 7000 metrů a protože civilní letadlo mělo letět v letové hladině 10 tisíc metrů, není prý možné, aby jej tento typ letadla zasáhl.

Nemám žádné přesnější informace, než co je dostupné v našich, nebo zahraničních mediích. Ale vím tolik, že "service ceiling", dostup letadla není současně limitem pro jeho rakety. Tvrzení, že stíhač letící ve výšce na hranici svého operačního dostupu nemůže zameřit a sestřelit letadlo, které letí výše než útočící letoun není pravdivé. Tady nezáleží na letové výšce stíhače, ale na raketě.

SU-25s kterými disponuje Ukrajinské letectvo, jsou vyzbrojeny infračerveným naváděcím systémem vybavenými raketami R-60, "expanding rod type" v anglické terminologii. Před několika dny Rusové zveřejnili nějaké informace o raketě a zveřejnili fotografie charakteristických stop které tato munice zanechá na plášti letadla.

Celé to, jak jsem tehdy napsal, vypadalo, jakoby Rusové cosi naznačovali a napovídali inspektorům po čem se na troskách trupu a křídel dívat.

A R-60 má "flight altitude" 20 tisíc metrů. A to i když je vystřelena ze 7 tisíc metrů.

To uvádím jen pro opravu mylného dojmu, že sestřelení Boingu777 v 10 tisících metrech není bitevníkem SU-25 možné. Možné to, alespoň teoreticky je (i když přiznávám že neznám detaily jeho elektronické výzbroje a schopností jeho radaru).

Podotýkám, že tím netvrdím, že tomu tak bylo, dokonce to ani není má "nejoblíbenější verze" incidentu.

 

Myslím, že když nic jiného, svět má alespoň právo, aby mu Moskva o sestřelení letu MH17 lhala pořádně - See more at: http://blisty.cz/art/74011.html#sthash.bykcDxwm.dpuf
Myslím, že když nic jiného, svět má alespoň právo, aby mu Moskva o sestřelení letu MH17 lhala pořádně - See more at: http://blisty.cz/art/74011.html#sthash.bykcDxwm.dpuf
Myslím, že když nic jiného, svět má alespoň právo, aby mu Moskva o sestřelení letu MH17 lhala pořádně - See more at: http://blisty.cz/art/74011.html#sthash.bykcDxwm.dpuf

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: jav
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Proč se tak křičí, aby vrchní velitel ozbrojených sil Zeman nedostal informace od BIS? Petr Žantovský má jasno

7:03 Proč se tak křičí, aby vrchní velitel ozbrojených sil Zeman nedostal informace od BIS? Petr Žantovský má jasno

TÝDEN V MÉDIÍCH Nejen letitý poslanec Marek Benda, ale i většina komentátorů, jak z novinářského, ta…