V souvislosti s tím, jak se zkomplikovala situace v Iráku, rozhořely se debaty o tom, jestli měl prezident Obama nechat americké vojáky i po roce 2011, píše Hiatt. To je dle jeho názoru bezpochyby důležitá otázka, která ovšem zapadá do širšího kontextu situace, jež pro Američany není nijak optimistická.

Hiatt dále popisuje, jakým způsobem byli v prvním prezidentském období rozděleni jeho poradci v otázce boje proti islamismu. Ministryně zahraničí Clintonová stála v čele poradců požadujících aktivní přístup nevyhýbající se přímým střetům. Viceprezident Joe Biden a jeho tým, nazývaný Hiattem „minimalisté“, naopak navrhoval pasivnější roli bez větších finančních i vojenských akcí.

Obama se zpočátku řídil radami lidí kolem Clintonové, kteří jej přesvědčili o nutnosti investovat obrovské prostředky do obnovy válkou zničeného Afghánistánu. Později se však Obama začal ve svém rozhodování spoléhat také na minimalisty. Fred Hiatt to částečně shledává jako rozumné, protože jejich argumenty zněly poměrně logicky.