Rakousko v loňském roce patřilo společně s Německem a Švédskem mezi země, kam zamířilo v přepočtu na jednoho obyvatele nejvíce migrantů. Přistěhovalecká politika Vídně byla po dlouhé měsíce značně liberální a Rakušané v tomto ohledu patřili mezi hlavní spojence německé kancléřky Angely Merkelové. Od začátku nového roku se však postoj rakouské vlády začal razantně měnit a Rakousko se rázem přiřadilo k zemím, kde mají žadatelé o azyl značně ztížené podmínky.
Již v únoru Vídeň oznámila, že navýší počty pohraničních policistů na jižní hranici a stanovila denní limit pro uprchlíky mířící do země na 3200. Omezení se také týkají celkového počtu schválených žádostí o azyl, kterých bylo v loňském roce plných 90 000. Letos hodlá vláda tato čísla snížit na 37 500. Úřady tak chtějí snížit nejenom počet migrantů, kteří se hodlají usadit přímo v Rakousku, ale také zároveň omezit počet těch, kteří přes Rakousko míří do Německa a Švédska.
V nastoleném trendu restriktivní přistěhovalecké politiky pokračuje rakouská vláda i v posledních dnech. Od poloviny května budou úřady akceptovat pouze žádosti těch migrantů, jejichž život je přímo v ohrožení v jejich mateřské zemi a zemích sousedních. Šanci na udělení azylu potom budou mít jen ti, kteří již mají v Rakousku své příbuzné. „Žádosti o azyl budeme posuzovat podle předem daných kritérii, které samozřejmě odpovídají evropské Úmluvě o lidských právech,“ oznámila ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner.
V rámci nově stanovených pravidel budou moci být zadržováni migranti na hranicích po dobu 120 hodin a v průběhu těchto několika dní bude celý proces vyřízen. Jak uvedla ministryně, ilegální migranti, kterým se podařilo dostat v minulých měsících do země, budou neprodleně vráceni do země svého původu. Vláda rovněž potvrdila svůj záměr posílit hraniční kontrolu na klíčovém přechodu Brennerský průsmyk na jižní hranici, přes který do země přicházejí migranti z Itálie.
Podle zjištění rakouské mutace serveru The Local, v letošním roce požádalo o azyl v Rakousku přibližně 14 000 lidí ze zemí Blízkého východu a Afriky. To znamená, že již za první tři měsíce bylo dosaženo téměř poloviny stanovené kvóty pro letošní rok, která činí výše zmíněných 37 500. Migrační vlna se však přesto v důsledku uzavření hranic samotného Rakouska a států nacházejících se na Balkánském poloostrově významně zpomalila. Otázkou zůstává, jak bude dále v praxi fungovat dohoda s Tureckem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
