Rány z Knihovny Václava Havla: Češi by měli vyhlédnout ze svého rybníčku a ne si do něho jen čůrat. A nevzhlížet k ufňukaným mesiášům jako je Babiš

26.11.2019 17:40

Historik a filozof Petr Hlaváček, novinář Jakub Patočka a historik Petr Placák v Knihovně Václava Havla vedli debatu o třiceti letech svobody v Československu a České republice. Patočka konstatoval, že na tom česká společnost je hodně mizerně, že i v roce 1968 na tom byla lépe a měla „lepší kompetence“, než má dnes. Placák nabídl dosti odlišný pohled na českou společnost. A Hlaváček mu dal za pravdu.

Rány z Knihovny Václava Havla: Češi by měli vyhlédnout ze svého rybníčku a ne si do něho jen čůrat. A nevzhlížet k ufňukaným mesiášům jako je Babiš
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ilustrační foto
reklama

Hlaváček hned v úvodu konstatoval, že bychom měli občas vyhlédnout z toho svého českého rybníčku a nebavit se jen tím, že si do něj budeme čůrat, protože by se mohlo stát, že se jednou budeme divit, jak nás ovlivňuje to, co se děje kolem nás.

Hlaváček varoval, že místo toho, aby se česká společnost rozhlížela kolem sebe, vzhlíží i k ufňukaným mesiášům. Jedním z takovýchto ufňukaných mesiášů je i stávající premiér Andrej Babiš (ANO).

Patočka doplnil, že nás za nějakých deset let může čekat katastrofa apokalyptických rozměrů způsobená globálním oteplováním, byť i v této otázce je třeba stavět především na faktech. „Greta Thunbergová má beze zbytku pravdu, když říká, odkazuji vás na vědu,“ pravil Patočka s tím, že klimatologii jako vědu musíme brát vážně, protože mnohdy může být přesnější než např. ekonomie. A klimatologové říkají, že nás čekají velké problémy.

„My skutečně jsme v situaci, která se dá přirovnat k válečnému ohrožení. Je to prostě, jako kdybychom tady byli v lednu 1938 a otázka zněla, jestli náhodou nejsme ufňukaní a nezveličujeme možnost toho, že by nás mohlo přepadnout hitlerovské Německo,“ sáhl k silnému příměru Patočka.

Zdá se mu, že česká společnost je natolik rozhádaná, že se nehýbe kupředu. Je dokonce toho názoru, že v uplynulých  třiceti letech promarňovala jednu šanci za druhou. Když už se má na nějaké období podívat pozitivně, dívá se na rok 1968, kde prý cítil mnohem větší odhodlání společnosti něco dělat. „Ta společnost v roce 1968 byla v daleko lepším stavu, měla daleko lepší vyhlídky a lepší kompetence než má ta česká společnost dnes,“ prohlásil Patočka s dovětkem, že v roce 1989 přece česká společnost chtěla úplně něco jiného, než má dnes.  

Když dostal slovo Petr Placák, konstatoval, že sice žijeme v problematické době, ale není to doba o nic méně zavánějící např. korupcí, než za časů první republiky. „Nicméně si myslím, že to přežijeme, že ty naše instituce jsou natolik zaběhané, že se jim (Miloši Zemanovi nebo Andreji Babišovi) nepodaří je zglajchšaltovat,“ konstatoval Placák.

Anketa

Byl Václav Klaus st. dobrý prezident?

35%
65%
hlasovalo: 11713 lidí
Patočka však trval na tom, že globální oteplování pro nás představuje tak velkou hrozbu, že ani naše instituce nás neochrání. „My Češi, když jsme tady měli krasavce Klause na Hradě, tak se nám svět smál, tak k nám jezdili Němci a říkali nám‚ my vám závidíme, protože vy jste jedinou zemí na světě, která nemá klimatické změny,“ rozčiloval se Patočka.

A znovu zopakoval, že dnešní „malost“ české společnosti nebyla vlastní společnosti roku 1968. Tehdy prý naše elity byly opravdu na výši. Patočka to tak skutečně vidí a jako pozitivní chápe plán z roku 1968 na skloubení demokracie a socialismu, což se po roce 1989 nepodařilo...  – čehož Patočka ze srdce lituje, neboť věří, že právě skloubení socialismu a demokracie bylo snem už zakladatele našeho státu T. G. Masaryka. A v skrytu duše doufá, že jednoho dne v České republice nastane sociálně-ekologicky laděná demokracie, která nahradí kapitalismus a v duchu Masarykových humanitních ideálů nás dovede dál...

Placák okamžitě oponoval, že Masaryk se sice stal prezidentem, ale národ jako celek nikdy nepřijal jeho myšlenky za vlastní. „On byl takový cizokrajný papoušek,“ zhodnotil pozici Masaryka Placák.

Hlaváček doplnil, že sen o roce 1968 má řadu děr, protože tehdy jsme nebyli svobodnou zemí, Tehdy\ bylo jasné, že si nesmíme dělat, co chceme, a pokud se o to pokoušíme, přijedou sovětské tanky a zkrotí nás. Teprve v roce 1991 sovětské tanky definitivně odjely a my jsme se mohli svobodně rozhodnout, co budeme dělat. A skutečně neseme odpovědnost za naši současnost i budoucnost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: mp
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Politickým neziskovkám už ani korunu! Padla výzva premiérovi. A je zde otevřený dopis

14:35 Politickým neziskovkám už ani korunu! Padla výzva premiérovi. A je zde otevřený dopis

Publicista Alexandr Vojta se obrátil na vládu Andreje Babiše (ANO) a navrhl jí, kde najít peníze na …