Řecko získalo další překlenovací úvěr od Evropské unie, tentokrát ve výši 130 miliard eur. Pro teď je tedy kolaps státu odvrácen, ale je otázka, na jak dlouho. Obří jednorázové injekce řecké státní kase totiž nepomohu zvýšit konkurenceschopnost státu. Právě v chabé konkurenceschopnosti je třeba hledat kořeny současných problémů, myslí si např. Pavel Kohout, ředitel pro strategii ve společnosti Partners. Jeho komentář přináší dnešní Lidové noviny (LN).
Řekové žili na dluh, ale nejen to ….
Autor zdůrazňuje, že Řecku byla pomoc poskytnuta pod podmínkou, že řecká vláda bude pod dozorem EU a bude muset prosadit další tvrdá opatření. To povede ke krachu dalších podniků a k vyostření napětí v zemi. Zdá se to však nevyhnutelné nejen proto, že si Řekové žili nad poměry.
„Odhad budoucnosti se neobejde bez analýzy příčin řecké katastrofy. Je omyl, že za vše může jen rozhazovačná politika předchozích vlád počínaje kabinetem Andrease Papandrea v roce 1981. Jistě, země, která utrácí téměř jako Švédsko (až 53 procent HDP) a má příjmy jako Estonsko (37 až 40 procent HDP), musí dříve či později narazit,“ píše Kohut.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
