„Vždycky je problematické dávat naději, ale já pevně věřím, že to dopadne dobře," podotkl hned v úvodu Kapitán. Svůj názor opírá o své zkušenosti. Pokud byly děti odebrány z rodiny rozhodnutím soudu, a jestliže nastala změna poměrů, tak lze ten případ otevřít znovu a děti mohou být na základě norského soudního rozhodnutí do rodiny vráceny," myslí si ředitel. Jde o dvě děti s českým občanstvím, které se narodily českým rodičům žijícím v Norsku.
Soudní cesta je ta nejlepší
Ten také připomněl, že chlapci žijí v Norsku, v ČR byli pouze na návštěvě, proto je třeba podřídit se norským úřadům. Kompetence Kapitánova úřadu končí na českých hranicích. Problém je potom v tom, že neexistují smlouvy o užší spolupráci s Norskem v této oblasti, např. s Alžírskem ale tuto smlouvu máme.
Nesmíme zapomínat ani na to, že smlouvy o spolupráci v justiční oblasti mezi členskými státy EU a nečlenskými zeměmi mají v kompetenci orgány EU. Ale pokud norské soudy rozhodnou o tom, že bude dobré děti umístit do Česka, je česká strana připravena garantovat, že o děti bude maximálně postaráno, že jim bude poskytnuta i odborná pomoc.
Je tu ale háček, norská strana nekomunikuje. „Mě to mlčení nadzvedává ze židle," zdůraznil host. Norská strana může mlčet v zájmu ochrany dětí, a pokud paní Michaláková nezmocní příslušné orgány ke zveřejnění informací, musí všichni mlčet. V médiích ale proběhla informace i o tělesném trestání dětí. Ředitel to z důvodů mlčenlivosti nemůže dál rozvádět, ale v obecné rovině poukázal na to, že severské země přistupují k výchově dětí zcela jinak než Česká republika. Zatímco u nás plácnutí přes zadek bereme jako přijatelné, v Norsku je to bráno jako nemyslitelné.
Co pro děti
„Za delší konec provazu teď tahají Norové, protože děti jsou na norském území. Jestliže chceme pomoct rodině Michalákových, pojďme tou soudní cestou," pokračoval. Uvítal ale i to, že se o kauze veřejně diskutuje, že se do debaty zapojili čeští poslanci.
„Já jsem byl ten, kdo přišel s nápadem na diplomatickou ochranu v tomto případu," zdůraznil také. Neustále ale platí, že vše leží na norských soudech a využití diplomatické ochrany je poněkud komplikované.
V pořadu také zazněl dotaz, zda je odebrání dětí a jejich umístění do pěstounských rodin v zájmu dětí. Kapitán za něj poděkoval. „Tento dotaz směřuje k meritu věci," podotkl. Doporučoval proto rodině, aby si zažádala o častější kontakt s dětmi, ale nic takového se nestalo.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
