Řediteli, tohle smrdí. Hlavně žádný průser. Policista vypovídal, jak Šlachta rozjel kauzu Barták

18.03.2014 17:52

Bratře, zavřeme Bartáka. Tímto prohlášením šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Roberta Šlachty začala podle exředitele Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Libora Vrby už šest let se táhnoucí kauza údajné korupce kolem nákupu vozidel Tatra do české armády. Podle Vrby, bývalého přítele Šlachty, se jednalo jen o jeden z více případů, kdy měl Šlachta kvůli své ctižádosti hnát své lidi do věcně nepříslušných politických kauz.

Řediteli, tohle smrdí. Hlavně žádný průser. Policista vypovídal, jak Šlachta rozjel kauzu Barták
Foto: Hans Štembera
Popisek: Robert Šlachta, bývalý šéf ÚOOZ
reklama

Vrba také dnes vypověděl před soudem o cílené snaze Šlachty, dostat se do nejvyšších míst v policejní hierarchii i za pomocí politické tlačenky. Z jeho výpovědi rovněž vyplynulo, proč se žalobce Dušan Táborský tak zuřivě bránil, aby před senátem soudce Králíka vypovídali i policisté, co tu kauzu pod jeho dohledem řešili. Což je v dějinách kriminalistiky poměrně unikátní jev. Výpovědi policistů řešících kauzu Tatra totiž ukázaly z jeho strany řadu nestandardních kroků.

Řediteli, tohle smrdí

Šlachta podle Vrby vše rozjel na policejním večírku v objektu na Praze 6, kdy Vrbu požádal o radu, aby „nedošlo k nějakému průseru“ a jel s ním na služebnu Na Perštýně, kde byl vyslýchán americký občan William Cabaniss.  Na začátku policejní akce byla přítomná i nejméně jedna osoba z americké ambasády. „Řekl jsem mu, že se mi to vůbec nelíbí, že tam nejsou splněny základní procesní náležitosti, nabídl jsem mu pomoc svého experta Františka Zahálky. Šlachta souhlasil,“ uvedl Vrba.

Zahálka však během krátké doby Vrbovi zavolal a požádal ho o stažení z případu. „Řekl mi, řediteli, na to se já mohu vy…! Je to jednostranně vedeno, oni už mají o pachateli naprosto jasno,“ vypověděl Vrba, který nakonec i přes Šlachtův nesouhlas případ dostal do své gesce. To už také bylo jasné, že se na vyšetřování celé kauzy spolu s ÚOOZ podílí i ostravský žalobce Dušan Táborský. Podle Vrby Táborský opakovaně tlačil, aby byl jeho expert Zahálka z případu odvolán a chtěl, aby věc byla z místně příslušného pracoviště přesunuta do Ostravy. Šéf tamní expozitury Krömer si však i poté stěžoval, že i nadále do jeho pravomoci zasahují příslušníci ÚOOZ, kteří za jeho zády jednají s orgány USA. Netrvalo dlouho a Vrba byl navíc podle svých slov na základě lživé kampaně donucen od policie po skoro 18 letech služby odejít.

Když pak došlo k výslechu Vrby ze strany státního zástupce Táborského, čelil Vrba takovým expresivním otázkám ze strany žalobce, že se tomu opakovaně podivoval i předseda senátu.

Obhájce Monsport rovněž upozornil na fakt, že policie nezahájila sama od sebe vyšetřování pro podezření z korupce, ale vydal k tomu v listopadu 2011 přímý a závazný pokyn státní žalobce Táborský.

Nedostatečné výslechy Američanů žalobce odmítl doplnit

Po Vrbovi vystoupil jako další svědek Petr Krömer. Popsal svou roli v kauze Tatry jako šéf ostravské pobočky ÚOKFK do doby, kdy byl nucen ukončit svůj služební poměr u policie. „Nový ředitel po panu Vrbovi mi zničehonic vyslovil nedůvěru, oficiální důvody pro mou výpověď dodnes neznám,“ sdělil Krömer. „Finanční šetření rodinných příslušníků, na které si obviněný Barták už předtím opakovaně stěžoval, je podle pokynu náměstka policejního prezidenta povinné,“ hájil Krömer důkladné prověřování Bartákovy a Smržovy rodiny. „Co je více, trestní řád nebo pokyn policejního prezidenta?“ opáčil Bartákův a Smržův obhájce Monsport.

Oč méně se snažil konkrétně o kauze mluvit svědek obžaloby Krömer, o to více byl před soudem sdílnější náměstek šéfa protikorupční ÚOKFK Tomáš Krůl. „Výslechy Cabanisse a Sellarse byly provedeny nedostatečně. V to jsem dal na námitky pana Zahálky za pravdu. Nebyly vyjasněny zcela zřejmé základní otázky,“ uvedl Krůl. Ten také nesouhlasil s dalším tvrzením Zahálky, který zakázal provést kvůli tomu opakované výslechy obou svědků, aby byly tyto závady odstraněny. „To mi přišlo nelogické,“ uvedl Krůl. Toho také podle jeho slov zarazilo naléhání žalobce Táborského, aby se „našlo na Bartáka a Smrže ještě něco jiného nekalého“. Krůl také potvrdil, že přesun kauzy, zejména ve věci údajného podvodu při setkání Smrže a Adamse v Praze do Ostravy, prosadil žalobce Táborský.

ÚOOZ neměl nic

„Byla to v policejním žargonu žiletka. ÚOOZ neměl nic. Nebylo z toho možné na nic usuzovat,“ pronesl po Krůlovi před soudem František Zahálka, klíčový vyšetřovatel zabývající se kauzou Tatra. Také on potvrdil, že došlo ze strany ÚOOZ k několika závažným procesním chybám a navíc provedené výslechy amerických občanů jsou značně obecné a nekonkrétní.  „Zeptal jsem se pana žalobce Táborského, jak může nazývat Bartáka a Smrže podezřelými, když tomu nic nenasvědčuje, načež si on na mě šel stěžovat mému nadřízenému panu Vrbovi s tím, že je se mnou hrubě nespokojen,“ podotkl Zahálka.

Bývalý elitní vyšetřovatel ve výslechu také potvrdil neprofesionalitu novináře Janka Kroupy, pracujícího tehdy v MF Dnes (dnes je ve veřejnoprávním Českém rozhlasu - pozn. red.). „Kroupa si veškeré informace překroutil, jak se mu to hodilo,“ řekl Zahálka. Naznačil také jeho spojení s tehdejším ministrem vnitra a rovněž novinářem Radkem Johnem.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Petr Blahuš
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nesmíte říkat „blázen“, ale „člověk s duševním onemocněním“, káže zástupkyně ombudsmana Šimůnková. A má i další nápady, ze kterých si někteří smíchy poprskali monitor

8:13 Nesmíte říkat „blázen“, ale „člověk s duševním onemocněním“, káže zástupkyně ombudsmana Šimůnková. A má i další nápady, ze kterých si někteří smíchy poprskali monitor

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se domnívá, že by některé výrazy mohly pro svoji nevhodnost z…