V březnu se Hana Ajmová objevila na akci s hejtmanem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem (KSČM), pozvaná na MDŽ jako jedna z aktivních žen zdejšího regionu. Komunistického představitele kraje, který v předešlém volebním období jako zastupitel zastával post předsedy krajského výboru pro vzdělávání, výchovu a zaměstnanost, nevnímá nijak špatně, byť toho zřejmě v její specializaci příliš neprosadil. Její shovívavost nejspíše spočívá v tom, že není politicky činná a partajní dres nesleduje ani u druhých.

Ať tu vládne Petr nebo Pavel

„Já na to nekoukám takhle. Pro mě je prioritou, jak to školství vypadá, jak bude prosperovat. Jak se konkrétně moje škola bude mít dobře. Mně je úplně jedno, jestli  je Petr nebo Pavel u kormidla. Hlavní je, aby dětem bylo dobře a nebyly páchány nějaké škody,“ říká zkušená pedagožka a manažerka bez skrupulí, že politici toho příliš zázračného v jejím oboru sami o sobě nevykoulí.

Je to podivné, až se bojím

Pokud k něčemu dojdou, zejména na celostátní úrovni, je to spíše k děsu. „Od dob ministra Dobeše jsme jako v pračce,“ popisuje dojem ze současného dění kolem školství v České republice a dodává: „Těch změn, opaků a všeho možného bylo tolik, že bych vítala klid! Větší stabilitu. Už by to chtělo klidnější vítr po mašinérii nesmyslů. Od éry Dobeše se toho událo v pedagogických kuloárech opravdu dost. Jsem ze speciálního školství, takže vnímám potřebu rozumného přístupu. Rozhodně se nepohybovat od desíti k pěti,“ poukazuje na fakt, že některé novoty ze strany našich zákonodárců čpí doslova absurditou a ničím prospěšným pro české školství.