Zato neúspěch knížete Schwarzenberga dokázal Kalousek pružně přetavit v burcování, že když Karel není prezidentem, může být premiérem. K tomu by však volby potřeboval co nejdříve, než šílenství kolem punkového prezidenta vyprchá. Pak by mohl přeskočit občanské demokraty a získat čtyři roky na upevnění pozice lídra pravice. Navíc by si rychlým sesazením vlády mohl získat sympatie levice, které by pak zpeněžil v povolebním vyjednávání o rozdělení sněmovních funkcí.

„Pro navození takové situace však bylo třeba jednat rychle,“ píše redaktor Reflexu. Proto Kalousek nečekal na nějaký veletoč Karolíny Peake (jehož by se pravděpodobně časem dočkal), ale hned dva dny po volbách zvedl téma evropského fiskálního paktu, u něhož doufal, že zmobilizuje proevropské pravicové voliče proti euroskeptickým vrtochům ODS.