Řekové by měli přemýšlet, co budou vyrábět, a ne kde si co půjčí. Ministr Mládek vyslovil na ČT několik doporučení

16.07.2015 23:13

Jaký bude další vývoj v Řecku poté, co tamní parlament sice schválil dohodu Athén s politiky eurozóny, ale řecký premiér vzápětí řekl, že této dohodě nevěří? A poté, co německý ministr financí Schäuble řekl, že Řecku by bylo lépe mimo eurozónu? Na to se snažili najít odpověď hosté čtvrtečních Událostí, komentářů, jejichž hostem byl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD).

Řekové by měli přemýšlet, co budou vyrábět, a ne kde si co půjčí. Ministr Mládek vyslovil na ČT několik doporučení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek

Moderátor nejprve upozornil, že již v pátek by Řecko mělo získat krátkou překlenovací půjčku ve výši sedmi miliard eur. Za to řecký parlament schválil reformy. Například zvýšení DPH ze 13 na 23 %, nárůst firemních daní ze 26 na 29 % a zvýšení věku pro odchod do důchodu na 67 let. „Tato opatření nepovedou k rozběhu řecké ekonomiky,“ kritizoval reformy Mládek. Podle něj je problém v tom, že v Řecku panují hluboká nedůvěra uvnitř společnosti a neochota spolupráce mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. „A to vede k riziku, že Řecko bude marginalizováno a nebude se tam nic významného vyrábět,“ varoval ministr s tím, že žijeme v globální ekonomice, a tak se může stát, že některá země nebude vůbec zapotřebí, aby se tam něco vyrábělo. „Protože firmy si vyberou země, které jsou organizované, kde je sociální koheze, kde po sobě neházejí Molotovovy koktejly,“ upřesnil.

Podle Mládka se příliš pozornosti věnuje tomu, zda Řecko bude či nebude v eurozóně. Dokáže si představit oba scénáře, samotní Řekové by ale měli nacházet  cesty, aby jejich země byla produktivní a aby nehledali cesty, kde si co půjčí, kde se co škrtne a kdo kdy půjde do důchodu. „Tím se samozřejmě hospodářský růst nedocílí,“ poznamenal Mládek.

Přiznal, že ti, kdo Řecku půjčili, ani neočekávají, že to Řecko vrátí, ale že bude aspoň splácet úroky. To je sice možné. Řecko by se ale mělo snažit zprivatizovat přístav Pireus. Ne proto, aby splatilo dluhy, ale aby ekonomika fungovala.

V Česku je zvykem dluhy splácet

Ministr také naznačil, že v Řecku je rozdílná mentalita například od Česka, kde je prý posledních 200 let zvykem dluhy splácet. „I komunistické elity věděly, že když si půjčí dolary, ocitneme se v obtížné situaci,“ podotkl s tím, že v tomto ohledu u nás panoval a panuje společenský konsenzus.

Do vysílání pak vstoupila ekonomická redaktorka veřejnoprávního Severoněmeckého rozhlasu Jennifer Langeová. Mimo jiné upozornila, že Německo z toho, že Řecku půjčovalo, profitovalo díky úrokům. Poukázala na to, že jeden z významných ekonomů ve čtvrtek v německých novinách vyzval k tomu, aby se v Německu zvýšily daně, aby se zaplatily dluhy Řecka. Protože je nereálné, že by Řecko mohlo své dluhy splatit, neboť už nyní dosahují 180 % HDP.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: vam

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Do války nepůjdu, ať si tam jde Putin. Hlášení z Kavkazu. Po Rusech prý chudoba

12:50 Do války nepůjdu, ať si tam jde Putin. Hlášení z Kavkazu. Po Rusech prý chudoba

„Jedu se setkat s mamkou. Už jsme se léta neviděli. Jsme z Doněcka a já nechci bojovat za Putina. Už…