„Velmi povrchní a slabý projev, v němž prezident usvědčil sebe z toho, z čeho obviňuje ‚komentátory‘, neměl žádné hlavní téma,“ zahájil svůj komentář Spurný, který velmi kritizuje, jaká slova Zeman zvolil. „Jeho věta ‚a tito lidé nám chtějí radit‘ zněla jako z dob nejsilnější komunistické normalizace a jako z úst jejího představitele Gustáva Husáka,“ dodal.
Možná bylo hlavní myšlenkou prezidentových slov poukázat na údajnou „špionománii“ – tedy výkon českých tajných služeb, které pomalu a trpělivě snášejí informace, důkazy a indicie o aktivitách ruských a čínských tajných služeb, polemizuje Spurný.
„Samozřejmě že se prezidentovi tyhle výsledky a závěry českých zpravodajců nelíbí, často totiž směřují mezi jeho oblíbence a chráněnce z Ruska nebo Číny,“ píše komentátor s tím, že mluvit o špionománii poté, co tajné služby pochválili ostatní vlivní politici, experti a spojenci, je ztráta soudnosti a přímé nahrávání zmíněným agentům.
Ing. Miloš Zeman
Následně se pozastavil i u prezidentovy zmínky o údajné nepopularitě České televize, neziskovek a církví. Jeho čísla o jejich nepopularitě byla podle něj velmi nepřesná. Připomněl, že právě ve spojení s nimi, s Prahou a komentátory použil slovo lepšolidi – což jsou ti, kteří se podle prezidenta domnívají, že jejich názor je nadřazený ostatním.
Komentátor připouští, že každý má právo na svůj názor. I prezident stejně jako nezaměstnaný příslušník většinou pohrdané menšiny. Pevnost, oprávněnost a síla názorů se ale prý měří v debatě. „Té se prezident už léta vyhýbá – nahrazuje ji vzkazy svého tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka. Takže se do podezření z lepšolidství staví hlavně on sám,“ říká Spurný.
„Prezidentský projev nepřinesl žádnou myšlenku. Nikomu. Miloš Zeman už jen vykrádá sám sebe, snaží se rozdělovat a využívat k tomu poznání, že dokola opakovaná lež nebo polopravda se časem stanou obecně přijímaným faktem, jakousi ‚alternativní pravdou‘,“ uzavírá se slovy, že tohle o něm už taky dávno víme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
