Otakar van Gemund prozradil, že Nizozemci jsou i rok po tragédii šokováni, plní smutku a volají po potrestání viníků.
„A zdá se, že nizozemská vláda není úplně v souladu se společenskou náladou, je spíš taková opatrnická. Včera byl v televizi otec jedné z obětí a vyjádřil obavy, že kauza nebude vyšetřena, ale vyšumí do ztracena. „Jeden ukrajinský novinář tvrdí, že ukrajinská vláda nemá zájem ukázat prstem na viníka dohody,“ poznamenal.
Mohou za tím být ekonomicko-energetické zájmy Nizozemska a Ruska. Existují totiž dohody mezi ruským Gazpromem a nizozemskou stranou. Je proto možné, že vyšetřovací zpráva označí za viníky vojáky ovládající systém BUK, ale samotné Rusko může zůstat stranou. Za zmínku také stojí, že nizozemská média jsou v hodnocení katastrofy obezřetnější než např. jejich belgičtí či australští kolegové. Občané těchto dvou zemí na palubě stroje MH17 také zahynuli.
Letecký publicista Martin následně konstatoval, že tady selhaly evropské orgány dohlížející nad letecký prostor nad Evropou. „Nad bojovou zónou měly být lety natvrdo zakázány,“ konstatoval bez obalu Velek.
Západ Ukrajinu už nepodporuje tak silně
Ke tragédii se následně vyjádřili i pozvaní politici. Zajčuk jasně řekl, že si je kyjevská vláda jistá, že má její armáda v této tragédii svědomí čisté. „Dnes je jasné, odkud se raketový systém BUIK dostal na ukrajinské území, komu patřil a odkud byla odpálena raketa,“ řekl. Ukrajinská armáda v tom prý rozhodně žádnou roli nesehrála. Svoboda doplnil, že stíhání viníků, ať už za něj bude označen kdokoli, není příliš pravděpodobné kvůli Rusku sedícímu v Radě bezpečnosti OSN. Nelze ale vyloučit, že přijdou nějaké další politické sankce. „Zůstane to v rovině politického rozhodování,“ vyjádřil svůj názor exministr zahraničí. Faktem ale prý taské je, že Západ už dnes Ukrajinu nepodporuje tak silně, protože se v podstatě téměř zastavil minský proces. Bez dohody USA, Ruska, EU a Ukrajiny ale nebude možné konflikt na Ukrajině ukončit. „Ukrajina tento konflikt nemůže vojensky vyhrát,“ konstatoval Svoboda.
Zajčuk doplnil, že dohody Minsk 2 by měli dodržovat i separatisté, vláda v Kyjevě se jich drží, o čemž svědčí i jednání o zákonu předurčujícího decentralizaci Ukrajiny. Ale v návrhu zákona není nic o federalizaci země a odtržení Donbasu. „Zákon předpokládá určitou formu samosprávy,“ prozradil Zajčuk. A jestliže se předpokládá, že Ukrajina bude jednou členem EU, bude to trvat mnoho let.
Cyril Svoboda natvrdo řekl, že za jeho života se Ukrajina členem EU nestane. Pokud k tomu někdy dojde, země bude muset projít velkými změnami. „Koneckonců EU má podepsanou řadu asociačních dohod, např. i s Egyptem, ale je jasné, že Egypt nikdy nebude členem EU,“ zaznělo z úst exministra. To spíš Západ jednoho dne uzná, že je Krym součástí Ruska.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
