Co je pro vás důležitější?Anketa
Impulzem k debatě konzervativce a romského aktivisty byly loňské protiromské demonstrace v Českých Budějovicích. Na úvod se proto Velička Veselého zeptal, proč je nikdo z romské komunity nějak výrazněji nekomentoval. „Nevyjadřovali jsme se, protože jsme nechtěli těmto pseudofašistům dělat reklamu, zvyšovat jim mediální skóre,“ vysvětlil Veselý.
„A co založení Romské demokratické strany, to nebyla protiakce?“ kontroval Velička. „Nevznikla jako důsledek těchto demonstrací. Tento projekt připravovali už rok předtím. Proces vzniku se kvůli demonstracím jen urychlil,“ vysvětlil romský aktivista.
Proč by měli dávat cikánům mocenské postavení?
„Pokud se chci politicky angažovat, existuje hodně stran, ať už na levici, nebo na pravici. Proč vzniká zrovna romská strana?“ otázal se Velička. „To je naivní představa. Pojďte k nám, můžete se u nás angažovat podle svého ideologického přesvědčení. To je blbost. Ano, na Západě to tak funguje. Ale v postkomunistických zemích to fungovat ještě dlouho nebude,“ myslel si Veselý.
„Proč by měli cikánům dávat určité mocenské postavení, jako je třeba poslanec. Když víme, co za lidi jsou v těch stranách. Jen asi pět procent věří těm programovým ideám. Ostatní tam jsou z důvodů kariérních, ziskuchtivých. Proč by tento typ lidí měl dávat místa chudým a blbým cikánům,“ sdělil romský aktivista Veselý.
Velička mu oponoval. „To si nemyslím. Vzhledem k tomu, kolik procent vás je, a kolik máte inteligence, tak jí je možná procentuálně více než u nás,“ vypočítal Velička. Na to mu Veselý objasnil své zkušenosti. „Víte, setkal jsem se s miliardáři i prezidenty. Exprezident Klaus mě zval na recepce. A když se tam ke mně přitočí vzdělaný Čech, elita národa, a říká mi: Pane Veselý, kdyby vás takových bylo víc. A myslí to v dobrém. Jak ale potom o nás asi smýšlí normální průměrný Čech?“
Psali jsme:
Jsem také menšina. Bílý konzervativec a ještě k tomu heterosexuál
Oba diskutující se shodli, že hodně ovlivňující je i negativní informovanost. „V posledních letech se vypichují jen negativní věci. Když je pustíte do veřejnosti, pak se nedivte, že se ve výzkumech veřejného mínění objevuje distanc vůči Romům ze sedmdesáti procent,“ zmínil Veselý.
Načež Velička kontroval, že on je vlastně také menšinový, mimo hlavní proud. „A pokud mainstream zaujmu, tak většinou negativně. Takže i já se cítím menšinově. Jsem bílý konzervativec, křesťansky založený a ještě k tomu heterosexuál,“ konstatoval. „Bohužel v Česku budeme jako konzervativci vždy v menšině. Vždyť i Masaryk a Beneš byli levičáci. Takže jsme na tom podobně, i já se vlastně cítím být diskriminovaný,“ povzdechl si Velička.
V Česku je rozšířena zapšklost a závist
„Dám vám radu. Naučte se s tím žít. Je faktem, že většina české společnosti je xenofobní. Je tu rozšířeno maloměšťáctví, zapšklost, závist. Když je člověk nespokojený, závistivý, můžete čekat, že bude něčemu fandit, otevře se nějakým hodnotám? Prdlajs,“ okomentoval kriticky Veselý.
Poté se oba diskutéři věnovali pojmům národ a vlast. „Já se za Čecha nepovažuju, vadí mi tam to slovo národ. Spíše by tam mělo být nějaké souznění s vlastí. Rozpadem Rakouska-Uherska se tohle ztratilo,“ domníval se Velička. „Nejsem etnický Čech, ale cítím se občanem České republiky. V tomto mám naprosto jasno. Cítím sounáležitost s tímto státním útvarem. Česká republika je moje vlast. Je to hezká země, akorát mě někteří lidé – zvláště politici – štvou. Tady jsem doma. A když bude potřeba, jsem ochoten za tuto zem i bojovat,“ vyznal se Ivan Veselý.
Psali jsme:
Mají holou zadnici, ale hlavně, že jsou Češi
Velička vysvětlil, co mu vadí na národoveckém pojetí. „Neměli bychom mluvit o národu, ale vždy o vlasti. Protože v té budou lidi vždy mezi sebou ochotní spolu chtít komunikovat. Ale když budeme říkat, já jsem tenhle, zbytečně stavíme bariéru, kdy se lidé uzavírají do nějakých národů. Podle mého jména je jasné, že nemůžu být Čechem. Náš rod musel přijít někde z Polska či Haliče. Ale tam mě nic neváže. Moje vlast je Česká republika a jsem z Moravy. Proto nějaké národní či nacionalistické určení, to je blbost,“ uvedl.
„Nacionalismus ale v těch Češích je. Oni často mají jen holou zadnici, ale jsou Češi. A dají vám to najevo. Kdejaká česká socka má vyšší statut v české společnosti než vzdělaný Rom či člověk z nějaké jiné národnosti,“ vypozoroval Veselý.
Kolik vysokoškolsky vzdělaných Ukrajinců dělá na stavbách
Jeho spoludebatér s ním souhlasil. „Stačí se podívat, kolik vysokoškolsky vzdělaných Ukrajinců dělá na stavbách. Vypadají jinak, mluví s akcentem, a tak neseženou jinou práci. Což je velká škoda,“ myslel si Velička.
„Populace v České republice nám pomalu vymírá a musíme uvažovat o tom, jak ji obnovit. A imigrace ze slovanských zemí by nám mohla být bližší,“ konstatoval. „Němce jsme vyhnali, kteří nám tady dělali kulturní prostředí. Když je člověk v Sudetech, je mi strašně líto té krajiny. Pokud se podíváte na staré fotky, byly tam vesnice, dnes jsou místo nich pole,“ zmínil Velička.
Psali jsme:
Němcům nevěřím. Zavolali sem Hitlera
Ohledně Němců mu ale Veselý oponoval. „Němcům nevěřím. To je moje životní zkušenost z misí na Balkáně s vojáky,“ vysvětlil Veselý. „Proto neuznávám to idealistické povídání, že za těch sudetských Němců tam byla krásná krajina. Jenže zavolali Hitlera a kolik Čechů skončilo v koncentrácích. Co udělali s Romy či Židy. Zůstaňte si tam, kde jste,“ zhodnotil. „Němci vyhladili romskou prvorepublikovou elitu. A nejen v rámci Československa, ale celoevropsky. Kdyby nebyla první světová válka, tak dnes jsme mohli být někde jinde,“ objasnil Veselý.
Stát vytvořil podmínky k netoleranci a xenofobii
Dále se oba pánové bavili o soužití. „Moje představa o soužití je taková, že když lidé spolu něco dělají a řeší problémy, tak se spolu učí i žít. A co se stalo v této zemi? Romové, jak přestali dělat, tak neřeší s Čechy na pracovišti problémy, nejdou spolu pak na pivo. Když dáte lidem práci, tak oni si tu formu soužití udělají zcela přirozeně,“ myslel si Veselý.
„Když to tak poslouchám, tak se tu v tomto směru od roku 1989 nedělá nic jiného, než aby to bylo stále horší,“ konstatoval Velička a Veselý s ním souhlasil. „Stát vytvořil tyto podmínky ekonomické, společenské a kulturní. Výsledkem je netolerance, xenofobie,“ upozornil.
„Nebudu v ničem obhajovat komunismus, ale asi měli nastavené dobře, že kdyby tady přiletěl Marťan a žil v komunistickém Československu, tak by po něm vyžadovali určitou povinnost a na základě jejího splnění by něco dostal,“ uvedl Radek Velička. „Tak to je, jinak to nejde. Život je o určitých povinnostech a právech,“ notoval si s ním Veselý.
Armáda nezaměstnaných, která dvacet let do ničeho nepíchla
A jal se hovořit o nezaměstnanosti. „Co udělal stát? Bál se horníků. A tak jim dlouhá léta platil velké podpory. Neděly se žádné rekvalifikace a regionální restrukturalizace. Když se zavíral těžký průmysl, nevytvářel stát jiná místa. Vytvořil tak armádu nezaměstnaných. Jsou lidi, kteří už dvacet let do ničeho nepíchli. A je to jedno s druhým. Lidé se přestali stýkat a vytvořily se další nemateriální škody na soužití,“ zdůraznil romský aktivista. „A dorůstá nám už druhá generace, která neviděla rodiče pracovat. Jak je to naučit, když v jejich životním stylu práce není?“ vypozoroval konzervativec.
Lidé pracují, a přesto jsou ohroženi chudobou
„Nemám nic proti Ukrajincům, ale jejich levná pracovní síla – to byli chudáci otroci na těch stavbách - zlevnila cenu práce tak, že obyčejného českého člověka to neuživí,“ vypozoroval Veselý za souhlasného přitakávání spoludebatéra. „Za chvíli tady budeme mít lidi, kteří budou pracovat, a přesto budou chudí,“ domníval se Veselý.
„Myslím, že už jich tady máme habaděj, stačí se podívat třeba na prodavačky v supermarketových řetězcích. Ty pracují, a ne málo, a jsou ohrožené chudobou,“ doplnil Velička. „Potom se nemůžeme divit, že když nám tu vznikla sociální skupina, kde děti neviděly už druhou generaci své rodiče pracovat, a vědí, za kolik se pracuje, že je to ani nemotivuje,“ pronesl velkou pravdu Velička. „Nůžky se rozevírají. Je úzká skupina bohatých a velké množství chudých,“ upozornil Veselý.
Jsme kolonie. Nadnárodní koncerny nás využívají jako levnou pracovní sílu
„Je to možná i tím, že české podnikatelské prostředí v podstatě neexistuje. Nadnárodní koncerny nás tady používají jako levnou pracovní sílu,“ domníval se Velička. „Je to komedie. Nazvěme to pravým jménem. Jsme pro ně taková kolonie, přiznejme si to. Sami jsme tam šli,“ uzavřel Veselý.
Celý díl k vidění níže
Pár slov o projektu
V Debatním klubu již hovořila řada renomovaných odborníků a známých osobností. Mimo jiné ekonom Pavel Kohout, politolog Daniel Solis, novinář Erik Best, advokátka Hana Marvanová, ekonomka Ilona Švihlíková, politolog Lukáš Jelínek a řada dalších.
Debatní klub je pravidelně k vidění na serveru YouTube a také na webu tohoto projektu. O něm jeho zakladatel Alexandr Vojta ParlamentnímListům.cz prozradil: „Rozhodli jsme se soukromou debatu v jisté transformované podobě uvést před naše diváky a pokusit se tak debatě vrátit její rozměr a smysl. Součástí formálních postupů našich debat je i neformální interview, které se debatou prolíná,“ vysvětlil Vojta s tím, že debatéři mají možnost se na tématech předem dohodnout.
Jedinou podmínkou účasti v debatě je podle něj akceptování právního rámce ČR a ovládání českého nebo slovenského jazyka na srozumitelné úrovni. V případě cizojazyčných účastníků debaty je pak nutná shoda na dorozumívacím jazyku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
