Vyjádření ombudsmana Stanislava Křečka o Romech ve vyloučených lokalitách má svou odezvu. Na slova veřejného ochránce práv reaguje pro server Romea.cz Nikola Taragoš, ředitel organizace Romodrom. Křeček podle něho problematice nerozumí a projevuje svou neznalost.
Měl by ombudsman Křeček skončit za výrok, že Romové si za svou bytovou situaci můžou sami?Anketa
„Například v projektu Housing First v Moravskoslezském kraji se v loňském roce přihlásilo zhruba 130 zájemců o bydlení, z toho 27 jsme ubytovali v rámci projektu, dalších 10 mimo projekt. A z toho více než polovinu se nám podařilo zaměstnat. Vzhledem k zabydlení rodin se z ústavní výchovy vrátilo 7 dětí. Náklady na jedno dítě v ústavní výchově činí přibližně 25 000–35 000 měsíčně. To znamená, že jsme státu uspořili bezmála čtvrt milionu korun za měsíc, což činí více než 2,5 milionu ročně,“ uváděl přesná čísla Taragoš.
S Křečkem se shodl, že vyloučené lokality skutečně souvisí s romským etnikem. Ale neshoduje se v příčinách. „Je to bohužel tak proto, že jsou tito lidé vylučováni ze společnosti právě kvůli své etnicitě,“ tvrdí ředitel organizace. Dodejme, že už v Křečkově textu se nachází věta: „Vyloučené lokality ovšem jsou politickým, ale i morálním problémem České republiky, ale nikoliv pouze v důsledku rasismu majoritní společnosti, jak nám to mnozí stále vnucují.“
Fotogalerie: - Polské ceny
„Tady vidíme velké nepochopení a neodbornost pana Křečka k předmětnému tématu. Upřímně si myslím, že nejde jen o neodbornost, ale je tam velká část populismu a nejsmutnější je zneužívání tohoto tématu k vlastní prezentaci v rámci společnosti. Jsou to pro mě laciné body, které se snaží tímto názorem získávat. Ale jak říkám, především tomu tématu nerozumí, a proto ho interpretuje, spíše tedy dezinterpretuje v tomto kontextu. Ano, sociálně vyloučení a Romové jsou velmi blízko sebe, protože jsou vylučováni právě proto, že jsou Romové,“ namítá Nikola Taragoš.
Upozorňuje, že to není zdaleka poprvé, co se k tématu Křeček vyjadřuje. „Již loni jsme na jeden z jeho útoků reagovali společně s dalšími organizacemi otevřeným dopisem Evropské komisi,“ oznámil a doplnil, že komise prý odpověď zveřejní brzy. „Vzhledem k dosavadním výrokům pana Křečka se necítíme dostatečně zastoupeni v rámci jeho pozice a budeme usilovat o jeho odvolání,“ řekl Romee Taragoš.
Ovšem Stanislav Křeček už na jeho úsilí reaguje a vyzývá, aby Taragoš a případně další, kdo chtějí usilovat o jeho odvolání, nejdříve ukázali, kde se v tom, co píše již 30 let, mýlí. „K naštvání mají samozřejmě důvod i další občané, kteří se s problematikou vyloučených lokalit setkávají, nemyslíte?“ argumentuje. Navíc, ombudsman je dle stránek úřadu neodvolatelný.
Konkrétně řeší problematiku odvolání ombudsmana zákon o Veřejném ochránci práv, paragraf 3 a 6. Paragraf tři uvádí ve druhém odstavci: „Výkon funkce ochránce je neslučitelný s jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké, není-li taková činnost na újmu výkonu funkce a její důstojnosti a neohrožuje-li důvěru v nezávislost a nestrannost výkonu funkce.“ Dále nesmí být ombudsman členem strany nebo hnutí.
V paragrafu 6 je pak uvedeno, že ombudsman pozbývá funkce, pokud uplynulo jeho funkční období, byl pravomocně odsouzen za trestný čin, přestal být volitelným do Senátu, ujal se výkonu funkce ve veřejné správě či byl zvolen, popřípadě pokud se funkce vzdal. „Vykonává-li ochránce činnost, která je podle § 3 odst. 2 neslučitelná s výkonem jeho funkce, nebo je-li členem politické strany nebo politického hnutí, Poslanecká sněmovna ho z funkce ochránce odvolá a písemně ho o tom vyrozumí; účinky odvolání nastávají dnem doručení písemného vyrozumění,“ píše se v zákonu.
Odvolání ombudsmana se přitom již řešilo. Bývalá poslankyně ANO Radka Maxová (nyní europoslankyně za evropské socialisty) upozorňovala, že zákon nepamatuje na jeho odvolání. A navrhovala, aby odvolání bylo možné, pokud by nebyl kvůli zdraví schopen vykonávat funkci déle než půl roku nebo pokud by se dopustil závažného pochybení. Za závažné pochybení Maxová pokládá zejména zaviněné porušení povinností ochránce práv nebo jednání, které snižuje důvěru či vážnost funkce.
Fotogalerie: - ČSSD na vrátnici
Advokátka Klára Samková ve vyjádření pro PL považuje slova Nikoly Taragoše za jeden z mnoha příkladů, kdy se některé skupiny občanů něčeho domáhají, ale neobtěžují se ani si přečíst zákony, zda to, co požadují, je vůbec právně možné nebo zda nepožadují něco protiprávního.
„Další skupiny obyvatel pak propagují zneužití práva, které nepožívá právní ochrany a naopak může být sankcionováno. K dovršení všeho toto právně nesmyslné počínání občanů státu v podstatě nevadí. Všichni zúčastnění tak přispívají k rozkladu právního státu, za který údajně bojují,“ říká.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
