Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?Anketa
Evropská komise navrhuje mimo jiné do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU. Aby sankce vstoupily v platnost, musejí je jednomyslně schválit členské země. Podobný postoj jako Česká republika má Slovensko. Podle slovenského ministra hospodářství Richarda Sulíka země souhlasí se zákazem ruské ropy do EU, žádá ale tříleté přechodné období. „Podporujeme co nejtvrdší sankce vůči Rusku, na tomto našem postoji se nic nemění, ale od začátku také zastáváme pozici, že sankce nesmějí poškodit víc české občany než Ruskou federaci,“ řekl Fiala.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Ing. Jozef Síkela
Zajistit dodatečné a dostatečné dodávky ropy od alternativních dodavatelů mimo ropovod Družba by podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) trvalo přibližně 30 až 40 dní. Takové období by pokryly zásoby Správy státních hmotných rezerv, které vydrží zhruba 94 dní. Ministr ale považuje za nutné zajistit rozšíření kapacity ropovodů a nejvhodnější je podle něj ropovod TAL (Transalpinský ropovod) vedoucí z italského Terstu. „Má nyní kapacitu přibližně 38 milionů tun ročně, technicky je připraven na navýšení přibližně o 2,5 milionu tuny,“ řekl. „Abychom nahradili ropu z ropovodu Družba do České republiky, budeme potřebovat ještě další navýšení kapacity tohoto ropovodu na 48 milionů tun ročně, což by podle našich odhadů mělo trvat přibližně dva roky, protože tam je potřeba už doplnit dodatečná čerpadla. Jedná se o investiční záležitost,“ doplnil Síkela.
„Česko nedováží žádnou nebo téměř žádnou ruskou ropu během posledních dvou měsíců, pouze plyn,“ upozornil ParlamentníListy.cz ekonom Pavel Kohout. „Naše infrastruktura nám umožňuje, abychom si opatřili dostatek ropy i bez ruských dodávek. Do konce roku se tedy ruské ropy můžeme vzdát. Bohužel to však bude doprovázeno tlakem na růst cen pohonných hmot. Tento tlak by však neměl být natolik zásadní, abychom kvůli němu odmítli uplatnění dalšího balíku evropských sankcí. Situace u plynu je odlišná. Na ukončení ruských dodávek plynu budeme potřebovat zhruba pět let. Vzhledem k aktuálním cenám plynu přitom hrozí, že za těchto pět let zaplatíme Rusku stejně jako za dvě poslední dekády,“ vysvětlil Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities a. s.
„Česká vláda a čeští politici musejí mít na prvním místě zájmy a kvalitu života českých občanů,“ sdělil ParlamentnímListům.cz předseda hnutí ANO Andrej Babiš, bývalý premiér vlády ČR a exministr financí. „Při podpoře sankcí vůči Rusku by se měl brát v úvahu i dopad nejen na hospodářství země, ale především jejích obyvatel. Pokud nemáme adekvátní náhradu za ruskou ropu, určitě bychom měli žádat o výjimku,“ domníval se Petr Thaisz, místopředseda Strany soukromníků ČR.
„Jistěže ano. Ihned a zcela jednoznačně. Pro vládu je to další test, nakolik je s to razit národní zájem, a ne panáčkovat v cizích službách ke škodě vlastní země. Právě na toto téma žalostně selhává. Teď má šanci to napravit aspoň z části. Ruku do táboráku bych za to ale nedal,“ konstatoval Josef Skála, kandidát KSČM na prezidenta.
„Samozřejmě by Česká republika měla požádat o výjimku. Náš dodavatel plynu je sice Německo, ale dodává nám plyn z Ruska. V krátké době nejsme schopni přejít k jinému dodavateli. Naše vláda by vzhledem ke krizi v ekonomice a výši inflace měla řešit i cenovou politiku této komodity,“ uvedla Margit Balaš
„Ruskou ropu nelze v tak krátkém termínu nahradit jinými zdroji. Považuji proto záměr EU za ryzí ideologický aktivismus, který se neopírá o realitu a ve svém důsledku je velice nebezpečný. ČR by se této akce neměla účastnit vůbec. Jakoukoliv chybu vlády v tomto běsnění zaplatí tvrdě naši občané i podnikatelé. Tento krok by opět vyhnal ceny pohonných hmot do astronomických výšek. Vláda by na tom sice vydělala vyšším výnosem spotřební daně a DPH z benzínu a nafty, ale vše by se zdražilo a úpadek obyvatel do bídy by se výrazně urychlil. Varuji před takovým krokem,“ varoval Jiří Kobza, poslanec SPD.
„Na jednu stranu chápu to, že chce EU Rusko oslabit a zarazit přísun peněz s cílem ho vyčerpat a přimět k ukončení války na Ukrajině. Na druhou stranu je ale třeba si přiznat, že ty sankce fungují jen do té doby, než se na ně Putinův režim adaptuje. Prostě ten dlouhodobý efekt tam není. Jaká byla třeba očekávání, že se sankcemi oslabí rubl a zruinuje ruská ekonomika. A dnes? Rusko z toho ‚vybruslilo‘, adaptovalo se, znásobilo obchod s Indií, utužilo vztahy s Čínou a orientuje se prostě jinam. Navíc rubl po počátečním propadu posiluje a přispívají k tomu i samotné státy EU, které rychle a pragmaticky přijaly Putinovy podmínky pro nákup surovin v rublech. Za mě se pak těžko věří v účinek dalších sankcí. To nemluvím o tom, že sankce proti Rusku oslabují i českou ekonomiku a lidem se tady prostě rapidně snižuje životní úroveň úměrně tomu, jak se tuzemským firmám omezují možnosti dovozu surovin jak z Ukrajiny, tak Ruska. Pohybuji se v tom a vím, o čem mluvím,“ napsal Martin Herman, středočeský krajský zastupitel hnutí ANO.
„Spousta firem má existenční potíže právě díky tomu, že se změnily toky a zdroje, na kterých byly závislé. A další věc? V reakci na oznámení o ukončení odběru ropy z Ruska už ve světě okamžitě začala cena ropy růst. To zase nevěstí nic dobrého, pokud to bude setrvalý stav, doprovázející tyto kroky EU. A Rusku to paradoxně přinese větší zisky za ropu, kterou teď prodá. Že bude na konci roku všechno jinak? To už nemusí vůbec nic znamenat. A pozor, celé to musejí schválit všechny členské státy EU a ta jednota, která Unii zdobila na začátku ruské agrese, ta se s přibývajícím časem a ekonomickými dopady na jednotlivé státy rozpadá. Ne každé vládě je jedno, že jsou dopady na její občany tak tíživé, jako té naší,“ dodal Herman.
„Naše vláda by se měla především postarat o to, aby její obyvatelé nedopláceli na rozhodnutí od stolu. Naše země je zatím závislá na dovozu plynu z Ruska, ať se nám to líbí, nebo ne. Pokud budeme dovážet plyn z jiných zemí, odnesou to naši občané a naše firmy. Pokud někdo mocensky rozehrává své boje, očekával bych, že tento náklad ponese on, nikoliv obyvatelé našeho státu. A to se domnívám, že by měla být priorita naší vlády toto zajistit. S ruskou agresí nesouhlasím, ale to neznamená, že část obyvatel zaženeme do bídy. Ruku v ruce s politickými rozhodnutími musí jít i ekonomické řešení,“ vysvětlil Petr Machov
„Záměry a vysílané signály ze strany nevolených elitářů EU směrem k naší republice jsou dlouhodobě takové, že omezují naši suverenitu. Nechápu, proč by suverénní Česká republika měla milostivě žádat EU o výjimku z dodávek ropy z Ruské federace. Jakákoliv vláda musí zajistit dostatek ropy pro národní hospodářství, průmysl a občany za jakýchkoliv podmínek. Nejvíce závislé na ropě z Ruské federace jsou Maďarsko, Polsko, Slovensko, Česká republika, Bulharsko a pobaltské státy. Takže předpokládám, že o ty výjimky z dodávek bude nakonec žádat mnohem více států. Řešením je diverzifikace způsobu dodávek, což je ovšem finančně náročné a je to také běh na dlouhou trať. Takže asi nezbývá než poníženě požádat o výjimku EU a také referendum o vystoupení z EU,“ uvedl poslanec SPD za Liberecký kraj Radovan Vích.
Ing. Radovan Vích
„Pokud je nebo bude jasné řešení na dodávky ropy z jiných zdrojů, tak ne. Pokud má být tlak na Rusko s ohledem na ukončení války co největší, výjimky budou tento tlak oslabovat. Závislost na jednom zdroji je a bude Achillovou patou každého státu a do budoucna by měly být energetické zdroje, tedy nejen ropa, z důvodu bezpečnosti více diverzifikovány,“ prozradil Ma
„Velice aktuální téma, u kterého je třeba si dobře zapamatovat reakce našich politiků, respektive premiéra, politologa pana Fialy a jeho ministryň a ministrů, kteří se jistě budou předhánět ve válečné rétorice. Ale nejenom zapamatovat, ale donutit je, aby výsledky, jak řídí tento stát, přijímali také kromě svých vysokých prebend i zodpovědnost. Začnu od konce. Žádat bychom o výjimku určitě měli, ale budou se s námi Rusové vůbec bavit? Pochybuji, naše politika vůči Ruské federaci je nepřátelská – nejenom ta vládní, ale i parlamentní a prezidentská. Za druhé bych rád uvedl, že ruská ropa má odlišné chemické složení než ta arabská a například náš největší její zpracovatel Orlen – Unipetrol v Záluží u Litvínova, majitelem je polský Orlen, má technologii právě na tuto ropu a v případě zastavení dodávek z Ruska musí investovat do úpravy technologie. Určitě to budou investice v objemu miliard korun. Za třetí nemusím být odborník, abych se nedovtípil, že zastavit odběr ropy od doposud hlavního dodavatele energetických surovin – kromě ropy to je plyn a palivové články do jaderných elektráren – je ideologický výkřik, se kterým určitě nebudou některé státy EU souhlasit. Takže to je pouze ohlupování mas občanů a udržování jich ve strachu. Dříve nebo později se dají tyto masy do pohybu, už teď je cítit ve společnosti skutečně zlá nálada. Za čtvrté, nebude-li do EU téct ropa z Ruska, pak přijde Ukrajina o poplatky z tranzitu, které ji živí, což bude pro tuto zemi konečná. Čili spíše než Rusko potrestáme Ukrajinu, a tím i EU, která ji živí, což dlouhodobě nemůže fungovat,“ upozornil bývalý senátor Jan Veleba, který byl také prezidentem Agrární komory ČR.
„Závěrem mně dovolte mimo položené otázky vyslovit myšlenku poznání, ke kterému jsem po debatách s odborníky došel – EU při realizaci této hospodářské politiky nemá šanci přežít. Bude se drolit, budou padat její firmy, na které si zřejmě už teď brousí zuby velkokapitál ze zámoří. Je to logické. Evropa bude hospodářsky na dně, a nekup to! Poslední zprávy z vlády uvádějí, že jsme připraveni podpořit zákaz dovozu ruské ropy do EU, pokud dostaneme odklad na dva až tři roky jeho realizace. Tak to je úsměvné a připomíná mně to pohádku o chytré horákyni. Ona ta naše zahraniční politika taková skutečně je, ale vede ke špatným koncům a bylo by dobré se jejích autorů ptát a vyžadovat osobní zodpovědnost,“ uzavřel Veleba.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
