„Ve své duši mám klid a mír. Cítím se dobře,“ popsal Dědek pocity doprovázející jeho odcházení z centrální banky.
„Když se podíváte, jak v současnosti trhy vnímají tu politiku stabilních sazeb, tak původně byly různé pesimistické scénáře, že ta stabilita nevydrží do švestek, že kurz nám bude dramaticky oslabovat. A dnes vidíme, že se kurz pohybuje zcela opačným směrem. Trhy místo toho, aby předvídaly, že centrální banka bude přinucena sazby zvýšit, naopak začínají spekulovat, že možná ke konci roku by se sazby mohly snižovat,“ dodal spokojeně.
Snížení úrokových sazeb ale podle Dědka na stole ještě není: „O tom současná bankovní rada nemluví, drží politiku stabilních sazeb. Je k tomu potřeba říci, že to bude možná delší dobu, než by bylo potřeba, aby se právě zatočilo krkem těm inflačním tlakům,“ uvedl.
V kostce popsal vývoj inflace a predikce ČNB v posledním roce: „První zvýšení úrokových sazeb bylo někdy v srpnu minulého roku, bylo to ještě takové postcovidové období. Ještě se nám tam v debatách promítala diskuse, když už covid ustupoval, že ve Velké Británii a v Jihoafrické republice se objevila nová varianta a roste počet nakažených, tak zase byla otázka, jestli bychom měli se zvyšováním sazeb trochu počkat. Nakonec se to zklidnilo.
Fotogalerie: - ReWolta kurýrů
Pak přišel ten pravý šok, který zasáhl celý svět včetně naší ekonomiky. V té době bylo prognózovat spíše za trest. Naše rétorika byla proměnlivá, nejdříve jsme říkali, že inflace dosáhne tak šesti procent, pak jsme řekli, že to nebude víc než deset procent, pak bylo riziko, že dosáhne až dvaceti procent. Jenže když prognózujete, jste stále nucen něco říkat. Nejistota ale byla tak obrovská, že se to v prognózách takto projevovalo, návrat k inflačnímu cíli jsme prodlužovali do dálky a také avizovali, že výkyv nahoru bude mnohem větší, než jsme původně čekali,“ shrnul bývalý člen rady ČNB Dědek.
Je správné uvažovat o tom, že čtyřicátníci půjdou do důchodu v 68 letech?Anketa
A ten druhý tábor zase vycházel spíše z takové teorie inflačních očekávání, že koneckonců nezávisí na tom, co je původem inflace, že veřejnosti je to jedno a že když vidí, že inflace jde nahoru, tak si vytvoří inflační očekávání a může se to propsat do budoucí inflace,“ nastínil, jaké panovalo v bankovní radě dilema.
Na hodnocení politiky ČNB je však podle Dědka nutné si ještě chvíli počkat: „Ještě je ale stále brzy hodnotit, kdo měl pravdu. Skutečnost je taková, že současně s razantním zvyšováním úrokových sazeb ta inflace stále razantně narůstala, inflační očekávání se zvýšila. Takže neplatila akademická poučka, že aby centrální banka byla kredibilní, musí ukázat svaly, rozhodnost, že s tou inflací zatočí, proto se nebála šokovat apod. No ale když je problém, že je inflace poháněna nákladovými šoky, tak to měnovou politikou České národní banky neovlivníte,“ zdůraznil ekonom Dědek.
„Je mylný názor, který říká, že centrální banka je zodpovědná za měnovou stabilitu, dejte si klapky na oči a nevnímejte, co se děje okolo. K tomu se nedá slepě přistupovat. Člověk musí vidět, že zvýšením úrokových sazeb prodražujete vládní dluh, musí se ptát, zda je rozumné v prostředí energetické krize zvyšovat sazby, co by mohlo mít za následek, že kurz začne posilovat a komplikovat život našim exportérům,“ zmínil druhotné úvahy, které každý centrální bankéř měl brát v úvahu, i když je klíčová cenová stabilita.
Dědek odmítá, že by měnová politika ČNB byla šita na míru i jednomu člověku. V poslední době se objevují komentáře, že rozhodnutí bankovní rady jsou výhodná pro Andreje Babiše, s nímž dříve úzce spolupracoval současný guvernér Aleš Michl: „To odmítám, u Aleše, kterého dobře znám, bych to určitě vyvrátil. Je třeba si uvědomit, že hlas guvernéra je jen jedním hlasem ze sedmi. Já jsem byl absolutně nezávislý, nemohu říct, že bych chtěl svým rozhodováním někomu podkuřovat. Tady je na prvním místě erudice těch lidí. Bral jsem to čistě jako profesní záležitost. Agrofert není jediná firma v České republice,“ uvedl ekonom.
Ministerstvo financí a ČNB očekávají pokles ekonomiky v roce 2023, s tím Dědek souhlasí. „Já se držím naší prognózy, očekávám spíš pokles, je to tzv. stagnace ekonomiky. Vzhledem k tomu, jakým inflačním šokem si celý svět prošel, to není nějaká špatná zpráva,“ podotkl.
Vláda slibuje úspory za 70 miliard. Má přiškrtit penězovody do společnosti – nižší důchody, vyšší daně. „V současné době, kdy je hlavní prioritou snižování inflace, je to v zájmu vlády. Určitě by vláda měla projevit konsolidační úsilí. Je to velmi těžké. Trhy by ale rády viděly i konsolidaci jako to světlo na konci tunelu, je to na ní, aby přišla s důvěryhodným programem. ČNB se v tomto smyslu nemusí ohlížet jako vláda, zda bude zvolena, nebo nebude. To určitě nějakou roli hraje,“ poznamenal Dědek, který by vládu podpořil i ve zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
