Půjdete k volbám do Evropského parlamentu? (anketa od 16.5.2019)Anketa
Na úvod si generál Petr Pavel pochvaloval život bez uniformy, řekl „si užívá“, že už si může říkat, co chce, bez ohledu na někoho jiného, a zmínil též pocit svobody. Bosák zamířil i na samotné začátky Pavla a ten tak započal hovořit o tom, že začínal jakožto výsadkář.
Bosák se následně posunul již k samotnému působení Pavla v NATO. „Nedělali si z vás kolegové trošku legraci – ‚Ty ses v Československu připravoval jak nás porazíš, a teď najednou tady sedíš s námi‘,“ tázal se Bosák Pavla, zdali jeho působení ve vojenském výboru NATO, jemuž i přesedal, neprovázely určité rozpaky jeho kolegů.
„Já myslím ani tak moc ne oni, jako my jsme to tak vnímali a mnohokrát jsme se k tomu dostali v diskusích. Protože pro mě to byl signál, jak neuvěřitelně vnitřně stabilní je instituce jako NATO, když otevře dveře vlastně svým bývalým nepřátelům, a nejenže je otevře a jedná s nimi jako rovný s rovným, ale v krátké době je schopna jim nabídnout i ty nejvyšší pozice,“ odvětil Bosákovi Pavel a dodal: „Kdybych si měl analogicky nějak tu situaci převrátit, ono to sice je hodně přitažené za vlasy, tak bych si těžko dokázal představit, že by organizace s vnitřní atmosférou Varšavské smlouvy byla schopna takto otevřeně jednat s Němci, s Američany a s dalšími.“
A pak se Bosák zeptal na Pavlovu temnou minulost spojenou se vstupem do KSČ. „Ani vám nepředhazovali to, že jste v třiaosmdesátém vstoupil do KSČ?“ vyzvídal. „Já jsem vstoupil v osmdesátém pátém,“ opravil Pavel Bosáka a uvedl: „Nikdo z mých kolegů na západě se k tomuto tématu nikdy ani nevyjádřil. Asi věděli své a hlavně se orientovali podle toho, kým a čím jsme dnes, a ne co bylo. Já to dodneška nepovažuji jako citlivé téma,“ řekl Pavel o období, na které není s odstupem času dle svých slov hrdý, ale zároveň poukázal, že se nemá za co stydět, jelikož nikdy nikomu neublížil a nikdy své členství v KSČ nevyužil při kariérním růstu.
„Osmdesátý pátý byl rok, kdy byla v plném proudu perestrojka, kdy Gorbačov vydal svoji knížku, kdy v Polsku se to už hodně hýbalo, v řadě dalších zemí také a nastalo takové období, kdy mnoho lidí začalo doufat v nějakou změnu. A já, když jsem byl narozený v tom systému, tak jediná změna, kterou jsem si byl schopen představit, a i ta na mě působila značně revolučně, byla změna v duchu období šedesátého osmého roku a v tom případě jsem nechtěl stát stranou a chtěl jsem se vzhledem ke své nátuře toho aktivně účastnit,“ obhajoval Pavel své členství v KSČ s tím, že jediné, co mu dnes někdo k tomu může říct, tak jen to, že „byl naivní“.
Od tématu Pavlova členství v KSČ se po těchto slovech Bosák uchýlil k roku 1993, a to do tehdejší Jugoslávie, kde bylo potřeba osvobodit kontingent třiapadesáti francouzských vojáků a Pavel se k tomuto úkolu dobrovolně přihlásil. Pavel se k této misi pod hlavičkou OSN, jež měla za cíl udržení míru a při níž bylo zakázáno použít zbraně s výjimkou nejnutnější sebeobrany, dostal, jelikož jako jeden z mála u praporu hovořil anglicky i francouzsky.
Celý rozhovor si můžete přehrát zde:
„Přes náčelníka generálního štábu tady v České republice jste se dostal až do centrály NATO a stal jste se předsedou vojenského výboru,“ rekapituloval Bosák kariérní růst Pavla a tázal se ho, zdali by musel v případě nějakého konfliktu zasáhnout. Pavel vysvětlil, že by jako jedinec nerozhodoval za všechny. Upřesnil, že vojenský výbor, v němž působil, rozhoduje o tom, jakým způsobem se povede válka, a strategický velitel rozhoduje přímo o konkrétní situaci či bitvě.
Předseda vojenského výboru má dle Pavla velikou i veřejnou roli, kdy se od něho očekává, že bude navštěvovat členské a partnerské státy NATO a bude v nich vést jednání o spolupráci.
A pak došlo i na Rusko. Pavel zmínil, že se jedná nejen o Rusko, ale že si musíme dávat pozor i na Čínu a na mnoho dalších zemí, které nejsou kompatibilní s našimi zájmy a které nás chtějí dlouhodobě poškozovat.
„Jak Rusko, tak Čína nejsou demokratické země, nesledují stejné hodnoty jako my a jejich zájem je přizpůsobit svět vlastnímu systému hodnot, a to prostě není naše vidění světa. Ani Rusko, ani Čína nejsou na naší straně a to co dělají, není v našem zájmu. Měli bychom být vůči nim ostražití. Tím neříkám, že bychom s nimi neměli spolupracovat, neříkám, že bychom s nimi neměli komunikovat, ale měli bychom si jasně uvědomit, kam jejich snahy směřují. Tam, kde sledují stejný zájem, můžeme spolupracovat, o tom není pochyb – ale tam kde víme, že ten zájem směřuje jinam, tak bychom měli stát na straně těch, se kterými jsme se spojili v roce 1989,“ podotkl Pavel závěrem.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak