Jaké řešení doporučujete v případě východní Ukrajiny?Anketa
S ním přišel diskutovat starosta Vysokého Mýta a exposlanec Miloslav Soušek (ČSSD), který byl na Krymu jako nezávislý pozorovatel v době probíhajícího referenda vyhlášeného krymským parlamentem. V referendu obyvatelé ukrajinské Autonomní republiky Krym a města se zvláštním statutem Sevastopol 16. března 2014 hlasovali pro přičlenění Krymu k Ruské federaci.
Na Krymu jako v Rusku
„Na Krymu jsem byl třikrát a vždycky, když jsem tam byl, měl jsem takový pocit, že se nacházím v Rusku,“ uvedl Barabanov s tím, že pouze při pohledu na ukrajinské SPZ nebo při placení v obchodě si uvědomil, že je na Ukrajině. Reagoval tak na Souškův úvodní dotaz týkající se Barabanova pohledu na situaci na Krymu.
„Když jsme odjížděli, tak v televizi a novinách byla poměrně silná mediální příprava v tom smyslu, že se tam nachází ruská armáda, že tam je domobrana, že tam jsou nepokoje na ulicích, že se střílí ozbrojenci. Pro mě bylo velmi překvapivé to, že když jsme ráno vyšli z hotelu a chtěli jsme zahájit tu naši misi nebo kontrolu voleb, tak tam nic takového nebylo… Máte nějaké informace, že by tam předtím nepokoje byly?“ tázal se dále Soušek.
V osmašedesátém to bylo jiné
„Samozřejmě, že žádné nepokoje jako takové tam nebyly. Když chce někdo srovnávat situaci s rokem 1968, tak si musí uvědomit, že tady v Česku se dělo úplně něco jiného,“ odpověděl Barabanov. Podle něj na Krymu nikdo neskákal pod tanky, nikdo neházel dlažební kostky na ruské vojáky a nikdo nestál s plakátem „Ivane, běž domů“. „Naopak, vojáci byli vítáni, všichni se s nimi fotili, holky je líbaly,“ popsal Barabanov situaci na Krymu.
„Když jsme tam žádné vojáky neviděli, domníváte se, že to bylo posílení základen?“ tázal se Soušek. Podle Barabanova existuje mezinárodně platná smlouva, na základě které může na krymské základně pobývat až 25 tisíc ruských vojáků. „Nikdy jich tam tolik nebylo, protože to nebylo zapotřebí,“ dodal Rus.
Psali jsme:
Průběh referenda a antikampaň proti pozorovatelům
Poté Soušek dále hovořil o tom, co zažil jako pozorovatel v průběhu referenda na Krymu. „Ve chvíli, kdy jsme řekli, že to všechno běží normálně, že tam žádný problém není, objevila se obrovská antikampaň především na nás tři, kteří jsme tam byli jako pozorovatelé, a musím říct, že to byla situace docela osobně nepříjemná. Vás jsem potom viděl v pořadu paní Jílkové. Tam se poměrně otevřeně hovořilo o situaci v Kyjevě, kterou neznám. Co se dělo potom vůči vaší osobě?“ ptal se starosta Soušek, kterého kvůli postoji k referendu chtějí z radnice odvolat především zástupci TOP 09.
Češi by také nebyli rádi za Hitlera na magistrátu
„Jsou lidi s různými názory, dostal jsem spoustu vzkazů a poděkování za pravdivý názor. Dostal jsem ale i docela urážlivé vzkazy. Na tyto věci nebudu nijak reagovat. Samozřejmě spousta blbců existuje. Ale z mého pohledu, když se podívám na úroveň Majdanu a na to všechno, co se děje v Kyjevě, kde volně pochodují fašisti, volně pochodují banderovci, na budově hlavního magistrátu města visí asi šestimetrová vlajka nebo portrét Bandery a uvnitř další portrét Hitlera, tak to není normální. Myslím si, že čeští občané by určitě nebyli rádi, kdyby se najednou probudili a zjistili, že na Mariánském náměstí nebo budově magistrátu zase visí šestimetrový Hitler,“ reagoval Barabanov, který nedávno vystoupil v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové, kde byl mezi hosty mimo jiné první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Výsledek referenda je zřejmě správný, zopakoval Soušek
„Mně připadá, že rok 1968 a dění na Krymu je naprosto lichá paralela, protože v roce 1968 – já jsem to zažil jako malé dítě – tu byl velký odpor proti tomu, aby sem šla tehdy sovětská vojska. Myslím si, že to můžeme považovat za okupaci, protože tu běžel nějaký samostatný proces a ta intervence byla jednoznačná. Nicméně na Krymu jsem viděl obrácenou záležitost, a totiž to, že většina těch lidí skutečně chtěla, aby se připojili k Rusku. My jsme s nimi mluvili na ulici i u volebních uren a z toho důvodu můžu s klidným svědomím říct, že výsledek referenda, i když je zpochybňován, tak z hlediska vlastního procesu je zřejmě správný…,“ konstatoval Soušek.
Připomeňme, že Soušek byl na Krymu s poslancem Milanem Šarapatkou z hnutí Úsvit a Stanislavem Berkovcem z hnutí ANO. Cestu jim hradila nevládní organizace Euroasijská pozorovatelna demokracie a voleb, kterou řídí ultrapravicový aktivista Luc Michel. Ten se podle veřejných zdrojů živí tím, že objíždí světové diktátory a nabízí jim „nezávislé“ sledování průběhu voleb.
Jak to začalo na Majdanu?
Po chvíli byla řeč opět o Kyjevu. Soušek podle svých zkušeností z Krymu zapochyboval nad objektivním informováním médií o demonstracích v Kyjevě. „Vy jste říkal, že bydlíte v blízkosti Majdanu, jak to vůbec začínalo?“ zeptal se Barabanova Soušek.
„Začínalo to více méně poklidnou demonstrací,“ odpověděl podnikatel. V té době tam podle něj demonstrovali většinou lidé, kteří nebyli spokojeni se současným stavem a kteří doufali, že se něco změní k lepšímu. „Těchto lidí nebylo až tolik a pak to vyvrcholilo úplně jinak. Samozřejmě, že toho někdo využil, a vstoupili do toho radikálové, extremisté a šlo to úplně jiným směrem,“ vzpomíná na dění na náměstí Majdan v Kyjevě Barabanov.
Soušek se následně tázal, jaké jsou teď nálady lidí v Kyjevě anebo na Ukrajině. „Je mi jasné, že z médií se to už asi nedozvím. Pokud nebudu mít přímé svědky, tak budeme žít nadále v klamu,“ řekl k tomu Soušek.
Kyjev býval čisté město inteligentů, než přijela špína ze západu země
„To se musíme vrátit trošku zpět, někdy do roku 2004, kdy proběhla první, tzv. Oranžová revoluce. Někdy před rokem 2000 nebo ještě dřív byl Kyjev čisté, pěkné město, kde byla samá inteligence. Tam se vždycky mluvilo jen rusky. Babička mi říkala, že když máš jen jedno vysokoškolské vzdělání, jsi lenoch. Považovalo se totiž za normální mít dvě vysokoškolská vzdělání. Takhle to bylo vždy, i za komunistů,“ vysvětlil Barabanov.
„Potom, když rozpoutali tu první revoluci, tak tam najela ta špína, ten plev hlavně ze západní Ukrajiny. A po revoluci, když se dostal k moci proamerický Juščenko, tak ten plev tam v tom městě zůstal. Inteligence někam začala odjíždět. Někdo do Ruska, někdo do Evropy, někdo jinam a celková úroveň města šla rapidně dolů. Dřív, když jsem šel ulicí, tak jsem slyšel spisovnou řeč, viděl inteligentní tváře a normálně slušně oblečené solidní lidi. Po roce 2004 se to všechno změnilo,“ posteskl si Barabanov.
Starousedlíků a jejich potomků je tedy podle něj v Kyjevě už velmi málo. A ti, kteří se tam nastěhovali ze západní Ukrajiny, samozřejmě ve volbách hlasují stejně jako na západě země, tedy pro fašismus a banderovce. Západní Ukrajina prý vždy žila z dotací, kdežto na východě se tvrdě pracovalo a centrální část včetně Kyjeva tvořila inteligence. Jih země a Krym pak těžil z cestovního ruchu a lehkého průmyslu. „Na Majdanu byli z devadesáti devíti procent obyvatelé západní Ukrajiny, protože v té době východ ještě pořád tvrdě pracoval,“ doplnil Barabanov. „Je to jako kdyby na Václavské náměstí přijeli ‚nepřizpůsobiví‘ občané a začali tam všechno devastovat a mluvili za celou Českou republiku,“ dodal.
Vybírá se nejmenší zlo
„V poslední době se vždy hlasovalo ne pro někoho, ale proti někomu,“ uvedl dále Barabanov. „To je skoro obdoba České republiky,“ zavtipkoval Soušek. „Vybírá se to nejmenší zlo. Ti, kteří nebyli zastánci Janukovyče, pro něj de facto museli hlasovat, protože ti ostatní byli ještě horší zlo,“ doplnil Barabanov.
Rekapitulace událostí
Vloni v listopadu ukrajinský prezident Viktor Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s Evropskou unií. V důsledku toho na Ukrajině propukly demonstrace. Země má nyní novou vládu. Na konci února a v březnu 2014 v reakci na sérii občanských protestů, jež vedly k pádu vlády na Ukrajině a posílení prozápadní orientace Ukrajiny, přišla krize na Krymu, který nejprve ovládli proruští ozbrojenci a Rusko ho nakonec v březnu anektovalo. Na východě Ukrajiny se pak objevily podobné tendence jako na Krymu.
Na Ukrajině v pondělí vypršelo ultimátum, které dal prozatímní prezident Oleksandr Turčynov proruským ozbrojencům, aby výměnou za amnestii složili zbraně a uvolnili obsazené státní úřady na východě Ukrajiny. Separatisté to ale Kyjevu odmítli. I nadále mají pod kontrolou místní úřady. Náměstek ministra zahraničí posléze oznámil, že Ukrajina by mohla zcela uzavřít společné hranice s Ruskem. Turčynov už v neděli večer zdůraznil, že kyjevské úřady nepřipustí opakování krymského scénáře. Kyjev proto podle Turčynova zahájil na východě země rozsáhlou protiteroristickou operaci se zapojením ozbrojených sil. Do jaké míry v tuto chvíli hrozí ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, není jasné. Hovoří se i o tom, že Moskvě stačí pouze mít své vojáky u ukrajinských hranic a vytvářet tak napětí, nicméně zasahovat nepotřebuje.
Celá debata k vidění zde:
Pár slov o projektu
V Debatním klubu již hovořila řada renomovaných odborníků a známých osobností. Mimo jiné ekonom Pavel Kohout, politolog Daniel Solis, novinář Erik Best, advokátka Hana Marvanová, ekonomka Ilona Švihlíková, politolog Lukáš Jelínek a řada dalších.
Debatní klub je pravidelně k vidění na serveru YouTube a také na webu tohoto projektu. O něm jeho zakladatel Alexandr Vojta ParlamentnímListům.cz prozradil: „Rozhodli jsme se soukromou debatu v jisté transformované podobě uvést před naše diváky a pokusit se tak debatě vrátit její rozměr a smysl. Součástí formálních postupů našich debat je i neformální interview, které se debatou prolíná,“ vysvětlil Vojta s tím, že debatéři mají možnost se na tématech předem dohodnout.
Jedinou podmínkou účasti v debatě je podle něj akceptování právního rámce ČR a ovládání českého nebo slovenského jazyka na srozumitelné úrovni. V případě cizojazyčných účastníků debaty je pak nutná shoda na dorozumívacím jazyku.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Petr Kupka
