Anketa

Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?

Jsem pro

96%

Nejsem pro

2%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 61067 lidí

Snímky trosek rakety z ruských útoků na Ukrajinu naznačují, že Moskva použila řízenou střelu, jejíž vývoj vedl Donalda Trumpa k odstoupení od přelomové jaderné dohody v jeho prvním funkčním období. Specialisté založili svou analýzu na snímcích fragmentů rakety schopné nést jaderné zbraně, které agentuře Reuters poskytly tři ukrajinské zdroje.

Agentura Reuters však upozornila, že nemohla ověřit, kde a kdy byly fotografie fragmentů pořízeny.

Nasazení této rakety na Ukrajině ukazuje, jak se v posledních letech rozpadla struktura kontroly jaderných zbraní, která se vynořila ze studené války. Tento měsíc vypršela platnost nové smlouvy START, která omezovala strategické zbraně USA a Ruska.

Vývoj rakety 9M729 Ruskem přiměl Trumpa v roce 2019 odstoupit od Smlouvy o raketách středního a krátkého doletu (INF), tehdy základního kamene kontroly jaderných zbraní, s tím, že tato pozemní raketa by mohla letět daleko za povolený limit 500 km. Ukrajinská generální prokuratura v listopadu v písemném prohlášení agentuře Reuters sdělila, že jedna z raket 9M729 odpálených Ruskem 5. října loňského roku uletěla více než 1200 km.

Rusko uznalo existenci rakety, ale popřelo, že by porušovala smlouvu z roku 1987. INF konkrétně zakázala pozemní rakety s doletem přes 500 km, protože jejich odpalovací zařízení se snáze skrývají, což z nich činí větší potenciální hrozbu. Potenciální sílu takových raket ukazuje např. Ořešnik, což je raketa vyvinutá Ruskem proti cílům na Ukrajině. Je to typ rakety, který dohoda z roku 1987 také zakazuje.

Střely 9M729 i Orešnik mohou nést jadernou nebo konvenční hlavici a doletí do velkých měst v západní Evropě. Podle webových stránek Missile Threat, které vytvořilo Centrum pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu, má raketa 9M729 dolet 2 500 km.

Zdá se navíc, že zakázané rakety nebudou jediným problémem států EU. Ukrajinci upozorňují, že nové drony, které jim evropští partneři posílají, jsou v rychle se měnícím válečném prostředí zastaralé už ve chvíli, kdy je sestavují v továrnách. Informuje o tom hlavní korespondent listu Financial Times v Kyjevě Christopher Miller.

„Mnoho dronů, které kyjevské síly dostaly od západních spojenců, je v době dodání už zastaralých. Velitelé a inženýři ukrajinských jednotek dronů serveru listu Financial Times sdělili, že většinu západních dronů je třeba před použitím překonfigurovat a že mnoho z nich je nakonec rozebráno a využito na náhradní díly,“ napsal Miller.

Many drones given to Kyiv’s forces by its western allies are obsolete by the time they arrive. Ukrainian drone unit commanders and engineers told @FT that most western drones needed to be reconfigured before use and that many end up being cannibalised and scrapped for parts.…

— Christopher Miller (@ChristopherJM) February 26, 2026

 

Mezitím se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj snaží připravit svou zemi na ruské útoky za rok. Až Rusové opět využijí mrazů a nenechají Ukrajince si zatopit. Zelenskyj doufá, že najde pomoc jak v USA, tak v EU.

„Cílem je zajistit, aby se Evropská komise, evropské země, Spojené státy, globální podniky a ukrajinské společnosti s potřebnou kapacitou mohly zapojit a spolupracovat – po boku našich občanů – na posílení odolnosti a rozšíření našich schopností před příští zimou,“ oznámil Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X.

We had a detailed discussion with Ukraine’s Prime Minister Yuliia Svyrydenko on preparing our strategy for energy recovery and enhanced protection of the energy sector for next winter. We will finalize the strategy by March 1 and approve it afterward.

This is to ensure that the… pic.twitter.com/Ioj74AzMjm

— Volodymyr Zelenskyy / ????????? ?????????? (@ZelenskyyUa) February 26, 2026

 

Leonid Ragozin, nezávislý novinář žijící v Rize, však v textu publikovaném na serveru katarské televize Al-Džazíra naznačil, že Zelenskyj už možná nebude muset řešit, co bude za rok, protože v té době už může být po válce, a to za ruských podmínek.

Anketa

Líbilo se vám, jak Macinka diskutoval na konferenci v Mnichově?

Líbilo

97%

Nelíbilo

1%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 27389 lidí

Ragozin napsal, že ruský prezident Vladimir Putin zpozorněl, když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj začal mluvit o členství Ukrajiny v NATO. To se stalo v roce 2021. Ragozin tvrdí, že Putin se celé měsíce snažil různými cestami Zelenského přesvědčit, aby s tím přestal, a teprve když to nikam nevedlo, tak po 11 měsících tlaku na Kyjev vydal povel k zahájení plnoformátové války. Svého cíle v té podle Ragozina v zásadě dosahuje. Ukrajina nebude členem NATO. Navíc je z ní dnes naprosto zničený stát.

„V pátém roce ruské agrese vypadá Ukrajina naprosto zdevastovaná, vylidněná a zbavená demografické a ekonomické budoucnosti, zatímco ruská společnost si nadále užívá převážně stejného životního stylu jako před válkou. Lidské oběti války, které BBC/Mediazona v současnosti odhaduje na 200 000 až 219 000 mrtvých, jsou pro zemi se 140 miliony obyvatel značné, ale primárně postihují nejchudší sociální vrstvy a chudé regiony, zatímco městská střední třída zůstává hrůz války ušetřena,“ upozornil Ragozin.

„Putin, který cítí vítězství, trpělivě čeká, až ukrajinští a evropští vůdci, příliš zaujatí iluzorními výsledky této války, přijmou realitu a najdou způsoby, jak za hrozící fiasko svalit vinu na obětní beránky,“ vyjádřil svůj názor Ragozin.

Psali jsme:

Szijjártó: Osa Brusel–Berlín–Kyjev chce odstranit Orbána

Zelenskyj doufá v 800 miliard dolarů do 10 let

To je binec. Macinka projevem o Rusku zamotal hlavu všem

„Rusko vede válku i s námi,“ řekl v Senátu Pavel. Lidé ve varu