Německá politika vůči Rusku se podle Lougha od začátku krize na Ukrajině značně změnila. „Od zpočátku velmi blízkých postojů se nyní Německo od Ruska postupně odvrací a naopak se staví do čela západních zemí, které Rusko nejvíce kritizují. A to přesto, že právě Německo má s Ruskem nejvíce rozvinuté ekonomické i politické vztahy. Přitom ještě před deseti lety mohli němečtí politici tvrdit, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou nejlepší za posledních sto let," poukazuje Lough. 

„Domnívali se, že v podobě německy mluvícího ruského prezidenta s náklonností k Německu se nabízí ideální příležitost k prohloubení vzájemných vztahů. V rámci tohoto procesu mělo rovněž dojít k začlenění Ruska do Evropy. Německo bylo Moskvě vděčné, že souhlasila s ukončením studené války, navíc mírovou cestou a za příznivých podmínek pro Němce," zdůvodňuje Lough. 

• Celý text v angličtině najdete ZDE.

Kancléřka Merkelová, ministr zahraničí Steinmeier a i další ministři německé vlády však nyní podle mínění Lougha sdílí v otázkách ukrajinské krize společný postoj. „Shodují se na tom, že snaha o `modernizaci partnerství` nemůže být nadále realizována, pokud druhá strana tyto vize rovněž nesdílí. Berlín navíc postupuje ve shodě i s Varšavou, což je pilířem celkové zahraniční politiky Evropské unie vůči krizi na Ukrajině. Stejného názoru jsou dokonce nyní i zpočátku váhající představitelé německé podnikatelské sféry. A to i přesto, že se export německého zboží do Ruska snížil o 20 % a to může mít za následek ztrátu 50 až 60 tisíc pracovních míst v zemi," všímá si Lough.