Ukrajinská krize dává dle Urbana západnímu myšlení šanci zrevidovat svoje představy o Rusku jako o společnosti a státu respektujícím stejné hodnoty a pravidla. Rusko totiž prý nikdy nepochopilo a nechápe to ani v současnosti, že mír zaručující evropská integrace je i v jeho zájmu.
Vždy údajně dávalo přednost chaotickému přetahování zájmů jednotlivých národních států, které mu už v devatenáctém století zaručovalo postavení velmoci bez ohledu na jeho vlastní zaostalost a ekonomickou slabost. A proto se tolik bojí evropské integrace a už dvacet let podporuje extremistická a nacionalistická hnutí po celé Evropě, ovlivňuje volby, rozdává lukrativní poradenské posty, pořádá desítky konferencí a vydává stovky knih přítulných politických figurek, včetně těch z České republiky.
Současnou krizi vztahů mezi Západem a Ruskem tak novinář považuje za nicotnou cenu za desítky let mlčení a džentlmenského přehlížení velmocenských poklesků Ruska. Urban nicméně jedním dechem dodává, že to neznamená, že by ostatní velmoci rovněž nedělaly chyby a nedopouštěly se poklesků. Ale veřejná demokratická kontrola prý dříve nebo později chyby pojmenuje.
„Rusko se nikdy neomlouvá a z principu nepřiznává chyby. Pro zemi, jako je Česká republika, která prožila tak dlouhou dobu pod sovětsko-ruským koloniálním diktátem, je ukrajinská krize historickou šancí pochopit konečně demokracii jako tvrdou práci, úděl a povinnost vnímat svět bez iluzí. Je nevyvratitelným faktem, že Rusko nikdy v historii nepomáhalo rozvoji demokracie v Evropě,“ konstatuje Urban, který stojí společně s Michaelem Kocábem a Martinem Bursíkem také za peticí občanů, kteří se distancují od postojů prezidenta Milože Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky k ruské agresi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luš
